Ilustrační snímek

Ilustrační snímek | foto:  Dan Materna, MAFRA

Nejvíc medu obchodníci dováží z Ukrajiny, ohrožují tím české včely

  • 125
V Česku stoupá spotřeba medu na hlavu. Z tuzemské produkce tak zůstává víc medu než dřív k prodeji na domácím trhu. Zároveň ho k nám však putuje i více ze zahraničí, hlavně z Ukrajiny. Zejména mezinárodní obchod přitom podle odborníků přispívá k ničení včelstev.

Zatímco minulou dekádu Česko s převahou med vyváželo, v roce 2010 se situace otočila a podle dat Českého statistického úřadu (ČSÚ) se k nám tehdy poprvé medu z ciziny dovezlo víc, než kolik jsme sami dodali do zahraničí.

A trend i přes výkyvy z dlouhodobého pohledu postupně zesiluje. Třeba v roce 2005 na český trh obchodníci dodali 1 580 tun zahraničního medu, o deset let později to byl skoro dvojnásobek. Naopak vyvezeného medu bylo v roce 2015 necelých tisíc tun, tedy zhruba třetinové množství než o deset let dřív.

Neznamená to však, že by čeští včelaři zaháleli. „Díky nárůstu počtu včelstev se produkce dokonce naopak nepatrně zvýšila. Stejně jako ve všech vyspělých státech však v Česku stoupla i spotřeba - dříve to bylo 0,7 kilogramu na osobu ročně, nyní už je to druhý rok kilogram,“ zdůvodnil místopředseda Českého svazu včelařů Miroslav Peroutka.

Dovoz a vývoz medu

Dovoz / vývoz medu do ČR v kilogramech:

  • 2005: 1579 / 2826 tis.
  • 2010: 2152 / 1188 tis.
  • 2011: 1767 / 2749 tis.
  • 2012: 1941 / 2056 tis.
  • 2013: 2083 / 1526 tis.
  • 2014: 2538 / 1183 tis.
  • 2015: 2938 / 905 tis.
  • 2016: 1772 / 1417 tis.

Dlouhodobě nejvíce dovážíme z Ukrajiny, v roce 2014 a 2015 to bylo přes tisíc tun, v roce 2016 k nám z této země doputovalo 480 tun. Dalšími velkými dovozci jsou třeba Uruguay nebo Čína.

Zdroj: Zahraniční obchod podle zboží a zemí, ČSÚ

Kvůli mnohdy nepříznivým výsledkům rozborů medů ze supermarketů podle něj lidé stále častěji upřednostňují nákup přímo ze dvora od prvovýrobců. Výkupní ceny firem, které se zaměřují na zpracování a následný vývoz produktu, tak už pro část včelařů nemusí být zajímavé.

„Nedá se říct, že je stále těžší med vykupovat, ale nikdy jsme nikoho neodmítli s tím, že už další nechceme. Vždy nakupujeme vše, co nám nabídnou. Není reálné, aby se výrobce zavázal dodávat každý rok určité množství medu, protože je každý rok úplně jiný,“ vysvětlil Milan Špaček, ředitel firmy Medokomerc, která je největším exportérem českého medu.

Česko by mohlo být soběstačné

Společnost Medokomerc má hlavní odbytiště na Slovensku, dodává ale třeba také do Portugalska, Francie či Polska. „Síť výkupen máme nasmlouvanou po celé zemi. Prvovýrobcům každý rok nabízíme cenu odrážející situaci na světovém trhu, samozřejmě zohledňujeme vyšší kvalitu českého medu,“ dodal.

Cenu medu na světových trzích podle Špačka ovlivňuje především produkce v Jižní Americe, kde se včelařům loni dařilo, takže ceny spadly pod obvyklý průměr. Z ciziny do EU se med v současnosti dováží za něco málo přes dvě eura za kilogram, vyváží se asi za pět eur.

Včely u nás postupně vymírají, může za to chemie, tvrdí entomolog Straka

„Naše medy totiž neobsahují zbytky cizorodých látek, takže se dodávají ven za vyšší cenu,“ vysvětlil Miroslav Peroutka s tím, že právě Česko by klidně mohlo být v produkci medu soběstačné. „Kdyby se zavřely hranice, zákazník by to nepoznal. Je to ale ekonomická otázka,“ dodal.

Evropa by si však nevystačila, celosvětově je největším dovozcem medu. V roce 2015 ho do EU obchodníci dovezli přibližně 200 tisíc tun, což představuje zhruba 75 procent objemu celkové produkce zemí Evropské unie. Nejvíc se dovezlo z Číny, Mexika a Ukrajiny (zpráva Evropské komise zde).

Stačí vyhodit nevymytou sklenici

Že se do Česka dováží medu stále více, představuje pro zdraví tuzemských včelstev podle odborníků zvýšené riziko. Dováží se totiž ze zemí, kde se často vyskytuje mor včelího plodu a kde se onemocnění oficiálně smí léčit antibiotiky - třeba právě z Číny či Ukrajiny. Med přeléčených včel však podle odborníků neobsahuje „pouze“ zbytky chemie, ale právě i původce moru.

„V medech ze zahraničí sem pak jdou spousty zárodků a to je hlavní riziko. U nás se nemocná včelstva, včetně veškerého náčiní, které s nimi přijde do styku, likvidují pálením, protože zárodek je velmi odolný,“ dodal Miroslav Peroutka. Tento postup je zavedený v celé Unii.

Podle něj stačí, aby hospodyňka vyhodila do kontejneru nevymytou sklenici od medu ze supermarketu. „Když pak v létě včely najdou takto potřísněnou lahev, med olížou a do úlu si přinesou i značné množství spor tohoto onemocnění. Ohrožuje to – byť takto nepřímo – zdravotní stav včelstev u nás,“ popsal.

Včelařil půl století, zbyla mu hromádka popela

Svůj chov musel v roce 2012 spálit například Jindřich Hrazdil z Přerovska, který včelařil přes půl století (psali jsme o tom zde).

Přítomnost zbytků antibiotik v medech namátkově kontroluje Státní veterinární správa (SVS). Vzorky dovozového medu se zpravidla odebírají před stočením do lahví, testují se však přímo i produkty v regálech obchodů. Kontrolou však nemusí projít vše, co se dostane na tuzemský trh.

Úředníci veterinární správy kladou důraz především na certifikát země původu, který má zaručovat, že dovezený med je nezávadný. „Avšak ukazuje se, že někdy je certifikát jedna věc a obsah sudů druhá,“ podotkl Peroutka s odkazem na skandál firmy Včelpo, která za antibiotika v medu z Ukrajiny loni dostala 1,2 milionu pokutu (psali jsme o tom zde).

Zmíněný problém vyšel najevo už předloni, minulý rok SVS žádný závadný med neodhalila. „V rámci monitoringu cizorodých látek bylo loni při kontrolách odebráno a vyšetřeno 148 vzorků medu, žádný z nich nebyl nevyhovující. V rámci hygienického dozoru jsme odebrali 258 vzorků, antibiotika v žádném z těchto vzorků zjištěna nebyla,“ uvedl mluvčí SVS Petr Majer.

Rozbory na zjištění antibiotik jsou poměrně složité, mor včelího plodu lze v laboratoři zjistit snáz. „Je však nutné zjišťovat přítomnost reziduí antibiotik, aby nedošlo k ohrožení zdraví spotřebitele či vzniku rezistence. Problematika včelího moru je jiná záležitost, tato nákaza není nebezpečná pro člověka,“ dodal Majer.

Odkud med pochází, se kupující nedozví

Úpravu zákona, která by lépe ošetřila či zakázala dovoz medu z „riskantních zemí“, se Českému svazu včelařů zatím prosadit nepodařilo. Podle Peroutky k tomu není mezi našimi legislativci vůle. Ministerstvo zemědělství, které má problematiku v gesci, na dotazy iDNES.cz v termínu neodpovědělo.

Český zákazník se přitom v současnosti ani nedozví, z které země med pochází. Evropská norma nařizuje na etiketách uvádět pouze údaj, zda z EU, či ze země mimo Unii. „Bylo řečeno, že se uvidí, jestli se norma osvědčí, a pak se případně přijmou změny, jenže se žádné nepřijímají,“ uzavřel Peroutka.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video