Dovolenou nedostanou jen doživotní vězni

Josef Vrabec, člověk odsouzený za nájemnou vraždu, se minulý týden nevrátil včas z vycházky. Jak je možné, že vrah vůbec může opustit věznici? Brány věznic opustí každoročně na krátkodobou vycházku či přerušení trestu stovky odsouzených. Mezi nimi lidé, kteří si odpykávají trest za zločiny, při nichž použili násilí. Jen velmi malá část z nich se nevrátí v určenou dobu.

"Ředitel věznice může přerušit trest v podstatě komukoliv. Bez ohledu na to, co spáchal. Výjimkou jsou jen doživotní vězni. U nich přerušení trestu není možné," přibližuje pravidla mluvčí vězeňské služby Miloslava Havlíčková.

Dočasné propuštění doporučují ředitelům komise složené z vychovatelů, speciálních pedagogů, psychologů a sociálních pracovníků věznice. Konečné slovo má vždy ředitel, který zároveň nese odpovědnost.

Šéf vinařické věznice, jenž Vrabce pustil, nejspíš neporušil žádná pravidla. Vedení Vězeňské služby však jeho rozhodnutí zarazilo.

"Jde skutečně o ojedinělý, až pozoruhodný, případ. Většinou lidé odsouzení za vraždu zdi věznice neopouští," upozorňuje Havlíčková. Vedení Vězeňské služby bude nyní Vrabcovu dovolenou prověřovat.

Krátké volno z věznice loni získaly více než dva tisíce odsouzených, včas se nevrátilo jen osm z nich. Z letošních šesti stovek evidují statistiky pouze osm podobných případů. Do cely pardubické káznice se před třemi týdny kupříkladu nevrátil čtyřiatřicetiletý muž odsouzený k bezmála desetiletému trestu za loupež. Policie po něm pátrá zatím marně.

"Nezjistili žádné pochybení. Všechno nasvědčuje tomu, že to bylo jednoznačné selhání odsouzeného," říká zástupce ředitele pardubické věznice Jan Šimeček.
Obdobně se hájí i vedení vinařické věznice, které propustilo Vrabce.

Experti přitom zdůrazňují, že vydat absolutní zákaz přerušení trestů by bylo chybou. "Nemůžeme přece uplatňovat princip kolektivní viny," podotýká Havlíčková.

Náměstek ministra spravedlnosti Josef Baxa v Hospodářských novinách podotkl, že vycházky jsou pro vězně přípravou k definitivnímu propuštění na svobodu. "Představte si, že máte někoho deset let ve vězení. Jak něj potom návrat zapůsobí?"

Kriminalista:  Řekl bych, že se Vrabec polepšil

Když se policejní rada Josef Mareš dozvěděl, že se Josef Vrabec nevrátil z vycházky zpět do vinařické věznice, pocítil smutek.

"Určitě mě to nevyděsilo. Spíš jsem z toho byl smutný, protože jsem se v něm nejspíš spletl. Byl jsem pak rád, když vrátil sám," říká vyšetřovatel, který v roce 1994 rozplétal okolnosti vraždy, jejíž obětí byla manželka Ivana Jonáka. Z tohoto činu pak usvědčil právě Vrabce a jeho dva komplice.

O čem jste nyní u Vrabce zapochyboval?
Když šel za mříže, bylo mu jedenadvacet, teď je mu o osm víc. Tenkrát znal akorát posilovnu a peníze, teď už asi preferuje jiné hodnoty. Zdá se mi, že je jiný. Alespoň v posledních dvou letech, kdy jsem s ním měl možnost mluvit. On už svou chybu uznal.

Několikrát mi napsal a vytahoval se, že za osm let, co sedí, neměl jediný kázeňský přestupek a že sbírá samé pochvaly. Řekl bych, že právě on je příkladem toho, že se dá člověk ve vězení změnit.

Myslíte, že mohl na svobodě někomu ublížit?
Zločinců jsem už do vězení poslal hodně. Protože dělám především vraždy, většinou pachatele, kteří tam pobudou delší dobu. A zrovna u Vrabce podle mě nehrozilo, že by něco zopakoval.

Pan Jonák, který onu vraždu objednal, sice někde prohlásil, že se bojí o svůj život. Jedna z verzí ale také byla, že se něco mohlo stát Vrabcovi - on byl totiž hlavním svědkem v kauze, v níž byl Jonák odsouzen.

Proč se podle vás nevrátil včas?
Obyčejný člověk si asi nedokáže představit, co odsouzený prožívá, když se najednou ocitne venku.

Jakou roli v celém případu vraždy Jonákové Vrabec sehrál?
On vše domlouval, on byl prostředníkem mezi Jonákem a těmi, co to nakonec udělali. On je všechny najal a sehnal pistoli.