Pozoruhodnější je jiné: vesměs upřímně nechápou, proč se někdo nad podobně neslušnými výhodami pozastavuje. Myslí si, že snad z plebejské závisti či z nepřátelství vůči "třídě politiků".
Mají zdarma jízdenky na hromadnou dopravu? Uvažujte rozumně, vážení spoluobčané, jezdíme tramvají kvůli vám, ne kvůli sobě!
Mohou využít zimní i letní dovolenou fakticky dotovanou z peněz občanů? Ale považte, lidičky, ta dvě rekreační zařízení slouží hlavně pro výjezdní zasedání a o prázdninách by zela prázdnotou! (Co takhle posílat tam na celé prázdniny děti z dětských domovů?) Ona zařízení, milí voliči, navíc nesmějí podle zákona vytvářet zisk! (Ale proč je nezbytné dotovat je miliony?)
Demokratický politik má pech. Takový diktátor rozmařile rozhazuje peníze svého lidu za akvária se žraloky či zlatá záchodová prkýnka a jemu se zazlívají umouněné prkotiny, které si nota-bene bez povšimnutí užívá lecjaký státní úředník. Oni přece nekradou, neporušují zákony (vždyť je píší!), dbají předpisů o amortizaci, odpisech, zisku, ztrátě, nezisku...
Vysvětleme tedy znovu, bůhví pokolikáté, proč opravdu není správné, aby státem placení lidé měli dotované dovolené, zdarma jízdenky, proč si ministři nemají vybavovat kancelář křeslem za šedesát tisíc či si nechat ve služebním bytě prát prádlo za erární peníze.
Protože v těchto případech utrácejí peníze daňových poplatníků za statky, které nelze považovat za odůvodnitelnou potřebu lidí pracujících pro stát a pro občany. Protože politický jemnocit se bouří, přispěje-li občan byť jedinou korunou na krytý bazén pro poslance a sám se musí ráchat ve Vltavě.
Člověk chápe, že odolávat svůdným křivkám moci není snadné a slabší povahy odprava doleva podléhají. Ale těžko se chápe, proč si kvůli papalášským libůstkám nechají tak kazit pověst.
