Na 107 tisíc letošních žáků devátých tříd čeká na středních školách téměř 114 tisíc míst. Na některé školy se tak dostane každý a děti si mohou vybírat. Většina jich chce maturitu. Jen výjimečně se letos žáci devátých tříd hlásí na učiliště nabízející řemesla typu slévač, elektrikář či krejčí.
Krajské úřady si proměnu zájmu dětí o obory uvědomují, a tak se do budoucna chystají některé školy sloučit nebo zrušit. "Počítáme s tím, že se počet středních škol sníží, chceme změnit i skladbu oborů tak, abychom vyhověli zájmu dětí," řekl Josef Hruška z odboru školství Karlovarského kraje.
Děti chtějí hlavně na gymnázia
Deváťáky a některé páťáky a sedmáky dnes čekají přijímací zkoušky na střední školy. Znalosti změří většinou v českém jazyce a matematice. Nejtěžší to budou mít zájemci o gymnázia. Uchazečů je hlavně ve velkých městech dvakrát i třikrát víc než volných míst.
Středních škol je jinak obecně nadbytek. Dětí ubývá, mnohé školy nenaplní kapacitu. Na 107 tisíc letošních deváťáků čeká ve třídách téměř 114 tisíc míst. Mnohá učiliště některé obory ani neotevřou. "Poptávka po studiu na víceletých gymnáziích je u nás dvojnásobná než nabídka míst," tvrdí Jiří Moravec z odboru školství Jihočeského kraje.
Podobné je to i v ostatních regionech. Zájem o víceletá gymnázia například v kraji Vysočina je o polovinu vyšší než počet otevíraných míst. "Ale do čtyřletých gymnázií se hlásí už jen o dvacet až třicet procent víc dětí, než se dostane," upřesňuje Zdeněk Ludvík z tamního odboru školství.
Ředitelé gymnázií si libují - mají z čeho vybírat. "Děti, které se k nám letos hlásí, mají v průměru prospěch ze základní školy do 1,3. To je skvělé," řekla ředitelka gymnázia v pražské Arabské ulici Jaroslava Beránková. Škola příští rok otevře celkem pět prvních tříd. Ze 188 přihlášených má tak šanci naprostá většina.
Špatnou zprávu pro přihlášené mají naopak na gymnáziu v Příbrami. "Kraj nám povolil otevřít jen dvě první třídy. Přitom se nám hlásí 86 dětí a skoro všechny mají průměrný prospěch ze základní školy do 1,2. Na gymnázium určitě patří všichni, přijmout ale budeme moci jen o něco více než polovinu z nich," stěžuje si zástupkyně ředitele Věra Brožová.
Děti, které se hlásí na střední odborné školy, to mají o poznání snazší než budoucí gymnazisté. Například v Jihočeském kraji se na školu nedostane jen šest procent z nich.
Ze středních odborných škol je největší zájem o obchodní akademie a průmyslovky. "Překvapuje mě, že se děti moc nehlásí na lycea, která jsou nově zřizována při některých odborných školách," řekl Zdeněk Ludvík z kraje Vysočina.
Lycea nemají v Česku dlouhou tradici. Jsou čímsi mezi gymnáziem a odbornou školou. Důraz kladou jak na technické předměty, tak na všeobecný přehled. "Je to ideální příprava ke studiu na technických vysokých školách," tvrdí Ludvík.
Nadbytek středních škol má i své stinné stránky. Někteří psychologové míní, že rodiče občas nutí do náročného studia i děti, které by byly šťastnější v učilišti. "Hlavně soukromé střední školy snižují kritéria pro výběr žáků. Stává se, že se na školy s maturitou dostanou i děti, které na to nemají. Pak mají zbytečné psychické problémy," varuje psycholožka Václava Macáková.
