Zkuste mimozemšťanovi, který má jen pár minut času, vysvětlit, co nejvíc sužuje planetu Zemi v 21. století.
Největším problémem je nedostatek porozumění. Chybí vůle porozumět si navzájem, pochopit jak modus vivendi, tak modus operandi druhých. Kvůli tomuhle neporozumění bude velmi těžké řídit budoucnost. To bych nadřadil dokonce i nad takový naprosto zásadní problém, jakým je změna klimatu.
Klima řadíte hned na další místo?
Ano. A nejsem si jist, zda jsme vůbec schopni tuhle potíž vyřešit. Důvodem je, že lidé ve svobodných zemích nikdy nedovolí vládám udělat ty nejdrsnější kroky, které však jsou pro zastavení globálního oteplování nezbytné. Jsou tu rozvojové ekonomiky, od nichž chceme, aby snížily emise. A ony říkají: Fuck off! Proč my nemůžeme mít to, co jste měli vy?
A další věc, kterou musíme udělat? Zbavit se závislosti na uhlovodíkové ekonomice. Když ti teď řeknu sorry, ale od zítřka už nesmíš jezdit do práce autem, odpovíš Fuck off! Když britská vláda rozhodne, že od příštího týdne už žádná auta, ekonomika se zastaví. Bude konec.
Dobře, buďme konkrétní. Kdybyste mohl mávnutím kouzelného proutku jeden světový problém vyřešit, co by to bylo?
Afrika a její bída. Jedna z definic bídy je, že jde o potlačení lidského potenciálu. Když tenhle potenciál uvolníte, jako se to stalo v Číně, můžete pozorovat, jak se mění svět. Čína je velice chudá. Nebo bych spíš měl říct: Čína je bohatá, ale Číňané jsou chudí. Ale bohatnou ve velkém, což jistě otřese současným stavem. Dopřejte milionům Afričanů prosperitu a jejich politika se kompletně změní, stejně jako vztah k nám.
Afrika je vaším tématem skoro třicet let. Za tu dobu se svět hodně změnil, vyrostly nové ekonomické velmoci, Čína, Indie, Brazílie. Jedna věc ale zůstává: Afrika je přes miliardy dolarů pomoci pořád nejchudším světadílem. Kde je chyba?
Je to ovlivněno mnoha faktory. Ale nejdřív je potřeba zdůraznit jednu věc. Když říkáte Čína, Indie, Brazílie, musíte zmínit také Jižní Afriku. A zároveň se ptát: Co zbytek Latinské Ameriky? Co zbytek Asie? V Asii je víc konfliktů než v Africe a v Africe je víc demokracií než v Asii. Ale k těm faktorům. Africké země zdědily úplně jiné podmínky než státy v Asii nebo Latinské Americe. Ty byly v době, kdy získaly nezávislost, koherentní. Africké nikoliv.
Je to už skoro klišé říkat, ale většina afrických států zdědila svou koloniální podobu, což byl většinou obdélník, který ignoroval řeky, hory. Žila tam různá etnika s odlišnými jazyky. V Africe jsou dva tisíce jazyků!
To tedy znamená, že za současný stav Afriky může kolonialismus.
Ano, ale jsou tu další faktory. Africké země jsou nezávislé padesát let. To je hrozně málo. Budování státu je tak zatracený úkol! Koukněte na Evropu. Československo se v klidu rozdělilo na dvě země, ale co taková Jugoslávie? Evropa vlastně až teď přestala s budováním států. Po šesti stech letech. A i přesto vidíme ten problém s Maďary a Slováky. Víte, o co jde, jak nechtěli pustit toho premiéra přes hranici. Nebo to bylo se Slovinskem? Teď mi to vypadlo.
Byli to Slováci, kteří zakázali vstup maďarskému prezidentovi.
Ano. Anebo se podívejte na Ukrajinu, Gruzii. A to jsou evropské státy. Víc chudoby znamená víc konfliktů. Bojuje se o surovinové zdroje. A Afrika je politicky úplně nový kontinent. Se starými kulturami, se starými spory, ale politicky zcela nový.
Lidé taky říkají, že v Africe nemůže být dobrá vláda, protože tam bují korupce. S tím by se dalo souhlasit, ale pak je třeba pochopit, že míra korupce kupříkladu v jihovýchodní Asii je o mnoho vyšší. V Africe korupce průměrně spolyká sedm procent HDP. V jihovýchodní Asii jedenáct procent. V Číně třináct procent. Neuvěřitelné peníze!
Je demokratické zřízení nutnou podmínkou ekonomického růstu?
Ne. Víme, že to tak není, příkladem jsou Čína nebo Singapur. To nejsou demokracie, a přesto ekonomicky rostou. Takže jde spíš o zákony. Až pak, když nastane ekonomický růst, přijde i něco, co se blíží volbě. Platíš daně, a tak chceš mít možnost rozhodovat, co se děje s tvým státem. Jak jsem říkal, Afrika opravdu zdědila velmi těžké podmínky. Cestoval jsem přes půl světa, abych viděl, co dělají Indové, Brazilci, Číňané. Oni masivně investují v Africe!
A není právě to další problém černého kontinentu? Neměla by Evropa proti obrovsky rostoucímu vlivu Číny v Africe bojovat?
Ne, já bych to podporoval. Znamená to, že do Afriky jdou peníze.
Ale Číňané se opravdu neptají na dodržování lidských práv.
Neptají, ale taková je jejich politika. Neptají se, nezajímá je to. V tom jsou upřímní. Mají zájem o zdroje surovin. Špatně je něco jiného. Vzhledem k výši jejich investic je naivní myslet si, že nejde o politiku. Samozřejmě, že jde! Další problém je, že Číňané jsou extrémně rasističtí. Za třetí, jejich pracovní praktiky jsou děsivé. Dovážejí do Afriky levnou otrockou práci.
Ale to se všechno dá změnit, Číňané se rychle učí. Pochopí, že když se budou chovat podle mezinárodních standardů, dostanou vyšší produktivitu. Číňané jdou do Afriky, protože potřebují suroviny, aby uživili svoji ekonomiku. My zase potřebujeme, aby Čína uživila svoji ekonomiku, protože ta naše je v hajzlu. Takhle to funguje. To je globalizace. Jen ta naše musí přinášet výhody více lidem. Musí to být víc spolupráce než soutěž.
Takže způsob, jakým dělá globální politiku americký prezident Obama, je v pořádku? Má se vést dialog i s lídry, kteří nesdílejí západní hodnoty demokracie a lidských práv?
Neřekl bych, že je to nějaký Obamův způsob. Myslím, že je to nutnost. Paradigmatem 21. století musí být spolupráce, a nikoli soutěž. Takže Obama ani nemá jinou možnost.
Zaslouží si nový americký prezident Nobelovu cenu míru?
Myslím, že s Nobelovou cenou je to jako s nerostnými zdroji. Když objevíš naleziště ropy, musíš velice pečlivě zvážit, jak s ním naložíš.
