Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Pašeráky zvířat mohou zastavit dopravci. Neznají však finty zločinců

  17:19aktualizováno  10. února 14:51
Experti na nelegální obchod se zvířaty nabízejí nové řešení, jak ochránit ohrožené druhy. Do boje proti pytlákům se mají přidat přepravní společnosti. Ty by měly více dbát na kontrolu toho, co přepravují. Na první pohled zjevné řešení, které je však v praxi jedním z hlavních motorů pašeráckého byznysu.

Po řádění pytláků mnohdy ze zvířat zůstanou jen kosti. | foto: Profimedia.cz

Experti na pašeráctví se s předními představiteli přepravních společností setkali na končícím summitu v Bangkoku. Podobné setkání se odehrálo poprvé v historii. Závěr jednání je ve své podstatě jednoduchý – pokud se dopravci aktivně nezapojí do boje proti pašeráctví, bude tento ilegální byznys v příštích letech raketově růst.

Mořští koníci za miliony

Kontraband 19 tisíc mořských koníků, kteří jsou chráněni washingtonskou úmluvou o obchodování s ohroženými živočichy, zadrželi minulý týden ve čtvrtek francouzští celníci na mezinárodním letišti Charlese de Gaullea v Roissy u Paříže. Pašeráci je ukryli do obchodní zásilky, která směřovala z Madagaskaru do Hongkongu. Odhadovaná cena celého kontrabandu se pohybuje kolem 200 tisíc eur (přes pět a půl milionu korun).

Zdroj: ČTK

Za nezapojení přepravců do boje může podle expertů zejména jejich neznalost problematiky, což měl změnit právě summit v thajské metropoli. „Pro účastníky z řad přepravců bylo šokem zjištění, jak velký je trh překupníků s divokými zvířaty a jejich metody přepravy,“ uvedl pro server BBC expert na mezinárodní přepravu a globální obchod Martin Palmer

Jako příklad uvádí obchod s nosorožčími rohy. Pašeráci postupem let zjistili, že je nejvýhodnější je ještě před odesláním rovnou zpracovat na finální produkt, kterým je jemný prášek. Ten pak ani při běžné kontrole nelze rozeznat například od křídy. „Právě takové informace byly pro přepravce největším šokem,“ dodává Palmer.

Miliardový byznys

Ochránci životního prostředí uvádí, že v nelegálním byznysu se zvířaty se každý rok otočí 23 miliard dolarů. Pytláci v loňském roce zabili například rekordní počet nosorožců - 1 215. Stále častěji cílí také na tygry, kterých na celém světě žijí už jen tři tisíce. To je pět procent toho, kolik jich na Zemi žilo před sto lety.

Samostatnou kapitolou je obchod se slonovinou. Poptávka po ní neustále roste zejména v Asii. Odborníci věří, že většina nelegální slonoviny putuje do Číny, kde jsou výrobky z tohoto materiálu dlouhodobě považovány za známku společenského postavení. Slonovina rovněž nachází uplatnění v tamní tradiční medicíně.

Slonovina ve většině případů míří z Afriky do Číny
Slonovina ve většině případů míří z Afriky do Číny

Zisky z obchodu se slonovinou často plynou na účty teroristických organizací. Kly ohrožených chobotnatců tak začínají nahrazovat krvavé diamanty (více o slonovině jako zdroji peněz pro teroristy najdete zde).

Tlak na pytláky je rozhodující

Sloni byli v roce 1989 zařazeni na seznam CITES I, čímž byl obchod se slonovinou víceméně celosvětově zakázán. Zákaz obchodu se však podařilo udržet pouze 10 let.

Hollywood proti pytláctví

Do boje proti obchodu se slonovinou se před pár týdny pustila také oscarová režisérka Kathryn Bigelow spolu se scenáristou Scottem Z. Burnsem. Ti spustili projekt Last Days of Ivory, který má za cíl šířit osvětu ohledně financování teroristických organizací z obchodu se slonovinou. Režisérka pak projekt podpořila i natočením strhujícího krátkého animovaného filmu. Podívat se na něj můžete zde.

Pak však byly kvůli tlaku některých zemí na uvolnění obchodu v roce 1997 některé populace slonů přeřazeny do slabší kategorie ochrany - do CITES II. Od roku 2005 obchod se slonovinou znovu dramaticky narůstá a vrátil se již na úroveň před rokem 1988 (více o CITES se dočtete na webových stránkách České inspekce životního prostředí).

V Africe nyní žije maximálně 500 tisíc slonů, což je polovina stavu z počátku 80. let. Ročně je jich zabito 20 tisíc až 25 tisíc.

Zlom ve statistice je však podle odborníků stále možný. Stačí větší angažovat dopravců. „Dopravci znají své zákazníky, znají všechny dopravní cesty a manipulují se zbožím. Pokud se budou o tuto problematiku zajímat, mohou dávat tipy celním úřadům, jejich úspěšnost pak vzroste,“ uvedla ve své zprávě WCO.

Případné úspěchy v lovu pašeráků jsou podle ochránců přírody jedním z posledních možných kroků, jak vymírání ohrožených druhů zastavit. Důležitý je podle nich zejména boj s pytláky přímo v terénu a přísnější ochrana živých zvířat ve státech, jako je například Středoafrická republika. Tam mizí sloni nejen kvůli pytláctví, ale také neutuchajícím bojům (více o mizení slonů ve Středoafrické republice se dočtete zde).







Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.