Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Dopis, který zachránil fyziku

aktualizováno 
Vážené radioaktivní dámy a radioaktivní pánové! - začíná dopis, který posílá 4. prosince 1930 švýcarský teoretický fyzik Wolfgang Pauli účastníkům konference o radioaktivitě v německém Tübingenu.
Vážené radioaktivní dámy a radioaktivní pánové! - začíná dopis, který posílá 4. prosince 1930 švýcarský teoretický fyzik Wolfgang Pauli účastníkům konference o radioaktivitě v německém Tübingenu. Kromě omluvy své neúčasti ("musím zůstat v Curychu, poněvadž se tu právě koná velký ples") v něm Wolfgang Pauli též zase jednou zachraňuje fyziku. Jak? Nedávno se totiž zjistilo, že elektrony vznikající při radioaktivní přeměně beta mají energii většinou nižší, než by měly mít podle energetické bilance. Tím by se kácel jeden ze základních pilířů celé fyziky - zákon zachování energie... Korespondenční mesiáš Pauli přichází s "jednoduchým" vysvětlením: při beta rozpadu vzniká ještě jedna částice, která chybějící energii odnáší. To si dovoluje Pauli tvrdit v době, kdy jsou z elementárních částic kromě poněkud netypického fotonu (nemá klidovou hmotnost) známy toliko proton a elektron a o existenci dalších nikoho nenapadne ani snít! Přímá detekce této nepatrné neutrální částice, kterou Enrico Fermi nazval neutrino (italsky neutronek), se podaří až za čtvrt století. Vědci však s nimi od počátku operují jako s hotovou věcí. A je pak jistě důkazem smyslu přírody pro humor, že právě tato netečná "nic" (dokážou kupříkladu prokličkovat celou zeměkoulí bez jediné srážky s jejími atomy) skrývají tajemství osudu celého vesmíru. Ten je jimi doslova prošpikován, a tak jejich celková hmotnost pravděpodobně rozhoduje o tom, je-li vesmír uzavřený (oscilující), či otevřený (trvale expandující). Od určité mezní hustoty vesmíru totiž jeho gravitace stačí překonat setrvačnost rozpínání a obrátit je ve smršťování.

První nemocnice

Krátce po porodnici, nalezinci a starobinci je 1. prosince 1790 v Praze u Karlova náměstí (tehdy Dobytčího trhu) otevřena první všeobecná nemocnice ve správě veřejné (dosud v Praze fungovaly tři špitály spravované církevními řády). Na jejím dvoře za pár týdnů začne sloužit i samostatná budova pro duševně choré. Od příštího roku pak v nemocnici začne i klinická výuka budoucích lékařů.

Vichřice poslechla fyzika

Pokusy o předpověď počasí jistě sahají velmi daleko do minulosti. Na své si při nich přicházela zkušenost mixovaná s intuicí. Magdeburský fyzik Otto Guericke už umí změřit atmosférický tlak. Navíc má zkušenost, že polokoule, mezi nimiž je vyčerpaný vzduch, od sebe neodtrhne ani pár koní. Tuší tedy, jakou silou se vzduch dere do "prázdnoty". 6. prosince 1660 změřil Guericke silný a rychlý pokles atmosférického tlaku. Předpověděl tedy, že se do Magdeburku začne drát vzduch z okolí. První vědecká předpověď vichřice vyšla perfektně.

Šok z alergie

6. prosince 1890 si při injekcích "zdravého" krevního séra lidem nemocným tuberkulózou všímá francouzský fyziolog Charles Richet zvláštní nervózní reakce organismu některých z nich. Dlouhý výzkum tohoto jevu pak vrcholí v prvním roce 20. století na jachtě monackého knížete, kde Richet studuje reakci živočichů na injekce výtažků z medúz. Pozorovanou přecitlivělost organismu na cizorodou bílkovinu pak nazval anafylaxí. Zjistil rovněž, že anafylaktický šok může způsobit až smrt. Publikaci o tom z roku 1902 lze považovat za počátek vědecké imunologie.

Kus cizího oka

Oční rohovka je tkáň malá a organismus je vůči ní vcelku tolerantní. To se ze zkušenosti vědělo ještě před nástupem imunologie. 7. prosince 1905 tedy provádí Karl Eduard Zirm, primář očního oddělení olomoucké kliniky, první úspěšnou transplantaci rohovky v českých zemích a dost možná i na celém světě. Příjemcem je domkář Alois Glogar, kterému poleptalo oči vápno, dárcem chlapec, kterému muselo být odňato oko po těžkém úraze. Zirn však poněkud předběhl dobu; první u nás, kdo rohovky začal transplantovat vědecky a systematicky, byl až počátkem padesátých let profesor Jaromír Kurz.


Autor:






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Vzácný povětrnostní úkaz u pobřežního města Dalian v Číně
VIDEO: U Port Arthuru natočili vodní smršť, na moři tančila dvacet minut

Obyvatelé čínského města Ta-lien se v pátek brzy ráno mohli potěšit pohledem na vodní smršť. Pozoruhodný vodní jev vydržel nad mořem dlouhých dvacet minut a...  celý článek

Stoupenci Jarosława Kaczyńského si ve Varšavě připomínají leteckou tragédii u...
Polská vláda krotí soukromá média. Chce, aby psala v národním zájmu

Polská vláda se chystá zavést nová pravidla pro kontrolu mediálního trhu, která by některé zahraniční vlastníky mohla přimět k odchodu ze země. Omezení...  celý článek

Finští policisté útočníka, který v Turku pobodal deset lidí, postřelili do nohy...
V Turku vraždil nožem mladý Maročan, policie ho podezřívá z terorismu

Finská policie vyšetřuje páteční útok nožem v Turku jako teroristický čin. Hlavním podezřelým je 18letý Maročan. Policie zatkla při razii v noci na sobotu pět...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.