Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Japonský politik skandálně porušil tradici. Předal císaři dopis

  12:06aktualizováno  12:06
Japonská vysoká politika si zažila menší skandál. Hlavním tématem však nebyl klientelismus či uplácení, jak je tomu u západních mocností, ale porušení tradic a oficiálních protokolů. Jeden ze členů parlamentu se totiž pokusil samotnému císaři předat dopis. Císař však již po mnoho let nesmí v Japonsku plnit jakoukoli politickou funkci a bližší kontakt s politiky je mu zapovězen.

Japonský císař Akihito (2. února 2012) | foto: Reuters

Incident se odehrál na oficiální a tradiční zahradní slavnosti císařského dvora. Bývalý herec a nyní aktivista a člen Sněmovny radních (horní komora japonského parlamentu, pozn. red.) Taro Jamamoto se tam pokusil císaři Akihitovi předat dopis, který obsahoval popis následků havárie v jaderné elektrárně Fukušima na životní prostředí (více o havárii a podmínkách v oblasti kolem Fukušimy se dočtete zde a zde).

Dopis však obratem zajistili členové císařova doprovodu, kteří jej posléze označili za krajně nevhodný, píše server BBC. Po odvysílání záznamu z předání dopisu se nad počínáním Jamamota pozastavili nejen jeho političtí kolegové, ale i širší veřejnost. Ta celý incident považuje za skandál. Jamamoto, který byl do horní komory parlamentu zvolen v červenci jako nezávislý kandidát, se již za své počínání omluvil, výzvy k rezignaci však nevyslyšel.

Jak se žije na japonském císařském dvoře? Jako ve zlaté kleci.

Proč na první pohled obyčejné předání dopisu císaři vzbudilo takový rozruch? V Japonsku je totiž od konce 2. světové války brán císař jako čistě nepolitická osobnost, který je podle japonské ústavy z roku 1947 "symbol státu a jednoty národa, odvozuje svou moc a postavení od vůle národa, v němž tkví nezávislá moc". Legislativa tak zbavila vládce Japonska i statutu "pozemského potomka bohů", kterým se jako vůbec poslední vládce v japonské historii honosil císař Hirohito.

Konec božství a politického vlivu

Ten usedl na trůn v roce 1926. Podle posledních výzkumů historiků pak byl jednou z hlavních osobností, která stála za vstupem Japonska do 2. světové války. Byl středem politického dění a stál také za invazí japonských vojsk do Číny. Většina masakrů se údajně děla pod jeho přímou kontrolou nebo souhlasem.

Po konci 2. světové války mu americká okupační vojska dovolila zůstat na trůnu, ale prosadila schválení nové ústavy, která zbavuje japonské císaře jakýchkoli politických rolí. Podle této ústavy tak například císař musí schválit legislativu, která prošla parlamentem. Hirohito následně vládl až do své smrti v roce 1989, kdy ho vystřídal jeho syn Akihito.

Některá pravicově smýšlející politická uskupení však již několik let volají po návratu větší politické odpovědnosti císaře a prosazují návrat k modelu z dob Japonského císařství, které existovalo v letech 1868 až 1945, kdy i přes demokratické zřízení zůstávala většina moci v rukou císaře.

Autoři:






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Ilustrační snímek
Z německé přírody mizí létající hmyz, vědci varují před pohromou

Během posledních sedmadvaceti let zmizely z přírody až tři čtvrtiny létajícího hmyzu. Vyplývá to ze studie založené na výzkumech a statistických údajích...  celý článek

Trailer k filmu Trotsky
Rusové zfilmovali život Trockého. Revoluce je špatná, nabádá seriál

Sto let po Velké říjnové socialistické revoluci vstoupí na ruské televizní obrazovky jedna z jejích nejvýraznějších postav – Lev Trockij. Životopisný seriál...  celý článek

Italský politik a zakladatel Hnutí 5 Hvězd Beppe Grillo na archivním snímku
Itálie chce bojovat proti fake news, zavádí do škol nový předmět

Italská vláda zavádí do škol předmět, v němž se budou studenti učit, jak rozeznat fake news a konspirační teorie na sociálních sítích. Jedním z důvodů je, že...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.