Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Špion-zrádce Ames vyprávěl kolegyni o lovu krtků. Nevěděl, že po něm jde

  16:53aktualizováno  16:53
Příslušnici CIA Sandře Grimesové svého času její kolega, chlapík v neposedné košili, kterou často ledabyle nosil nezastrčenou za kalhotami, vyprávěl, jak chytit krtka. Tak se ve zpravodajské hantýrce nazývá zrádce ve vlastních řadách. Jeho jméno si zpravodajská komunita teprve měla dobře zapamatovat: Aldrich Ames.

Co do počtu vyzrazených zdrojů byl Aldrich Ames druhou největší ranou pro CIA v její historii - po Robertu Hanssenovi. Oba si v USA odpykávají doživotí. | foto: ČTK

Právě Aldrich Ames byl tím, komu se ve zpravodajské hantýrce říká krtek. Tedy nepřátelský agent, který působí uvnitř tajné služby, pro kterou oficiálně pracuje. A nebyl ledajakým špionem. Ames byl eso.

Nezabýval se totiž vynášením tajných plánů či nákresů raket, ale prozrazoval konkrétní lidi, které pak Rusové zatýkali a - z jejich pohledu pochopitelně - odsuzovali. Často to byli ruští špioni, kteří zběhli na stranu Západu.

"Šílela jsem, ale snažila jsem se nic neukázat," přiznává při vzpomínce na Amesovo líčení, jak se chytá krtek, Grimesová. Její příběh začala vysílat televizní stanice ABC News pod názvem The Assets (leč pro nízká hodnocení ho po dvou dílech z osmi zrušila - děkujeme čtenářům za upozornění). Scénář vychází z knihy Kruh zrady (The Circle of Treason), který Grimesová vydala se svou spolupracovnicí jménem Jeanne Vertefeuille. Právě ona tým lovící dvojitého agenta vedla.

Aldrich Ames

Narodil se v roce 1941. Pro CIA začal pracovat během studií. Měl problémy s alkoholem a při svém působení v zahraničí, kde měl získávat nové agenty, si nevedl nijak zvlášť dobře. S tím kontrastovalo plánování operací a práce "od stolu" - v tom byl dobrý.

Po rozvodu s první manželkou na něj zbyly společné dluhy, měl také finančně nákladnou přítelkyni. Sám to později označil za důvod, proč nabídl své služby Sovětům.

Postupem času se propracoval do vrcholné funkce: vedl sovětskou sekci kontrašpionážního odboru CIA (odbor získával vyzvědače v bezpečnostních aparátech SSSR). Později měl na starost sovětské diplomaty v západní Evropě.

Prozradil ho život na vysoké noze, neodpovídající jeho příjmům. Zpravodajci sledovali pohyb jeho auta i Amese osobně. Při zadržení zapíral, u soudu se ke své vině přiznal. Řekl také, že původně chtěl Sovětům pomoci jen jednorázově, aby si finančně přilepšil, ale "jakmile překročil čáru, už nemohl přestat".

CIA televizní minisérii odmítla komentovat, ať už v dobrém či zlém. Současně ale její mluvčí Christopher White ocenil tým, který připravil Amesovo dopadení. "I dnes, dvacet let po Amesově zatčení, zůstává CIA i americký lid jejich dlužníky," cituje ho BBC, která o minisérii informovala.

Grimesová si Amese pamatuje jako rozevlátého byrokrata, který se pokládal za sečtělého intelektuála, s věčně zaseklým stahovacím okénkem ve svém volvu a nezastrčenou košilí. "O to, jak vypadá, se nemohl starat méně," vzpomíná.

Je to zajímavý detail, ale ten příběh je přece jen o něčem jiném: o výrazné ráně, kterou Amesova spolupráce s KGB Američanům zasadila. "Jeho zrada byla neobhajitelná. Neprodával manuály nebo rakety. Zrazoval konkrétní lidi," vzpomíná podle BBC Randall Woods, autor životopisu někdejšího ředitele CIA Williama Colbyho. Amesova zrada stála život nejméně osm (jiné zdroje uvádějí, že deset) lidí.

Navzdory podezření zůstal Ames v CIA po deset let od chvíle, kdy prozradil "každého agenta, o kterém věděl" - jak na to později vzpomínal. Důstojníci americké tajné služby to zdůvodňovali tím, že po první vlně vyzrazených dokázali své další zdroje ochránit a že proti Amesovi potřebovali přesné důkazy.

Koho Ames prozradil?

Například generálmajora Dmitrije Poljakova, nejvyššího důstojníka vojenské rozvědky GRU, který kdy zběhl a začal pracovat pro Západ. Jeho zprávy o rostoucím napětí mezi SSSR a Čínou usnadnily sblížení Washingtonu a Pekingu. Poljakov byl popraven v roce 1988.

Plukovníka KGB Olega Gordijevského, který ztratil iluze o sovětském režimu po invazi do Československa. Na sovětské ambasádě v Londýně zodpovídal za špionáž ve Spojeném království, ve skutečnosti ale pracoval pro britskou MI6. Sověti ho stáhli do SSSR, vyslýchali a nechali bydlet pod dohledem, Gordijevskému se ale podařilo zmást sledovače a ujet vlakem k finským hranicím, přes které ho propašovalo auto britských diplomatů. Záchrannou operaci měli dlouho naplánovanou pro případ potřeby. Gordijevskij žije v hrabství Surrey poblíž Londýna, v Rusku je v nepřítomnosti odsouzen k smrti.

Adolfa Tolkačeva, inženýra, který CIA vyzradil například informace o leteckých radarech na letounech MiG 29 či Su-27. Tolkačev byl zatčen a popraven v roce 1986.

Podle Grimesové si Ames, který dostával od Sovětů štědré finanční odměny, dokázal sám pro sebe ospravedlnit to, že posílal lidi na smrt. "Racionalizoval si to takhle: Dobře, věděli, k čemu se upsali," říká. Jinými slovy, Ames uvažoval touto logikou: dvojitý agent musí při vysoké hře počítat s tím, že to nedopadne dobře.

Práce Grimesové a jejím kolegům trvala léta. Studovali Amesův kalendář, pohyby na bankovním účtu. Přišli na to, že se po obědě s chlapíkem ze sovětské ambasády, kterého se podle svých slov snažil zverbovat ke spolupráci s Američany, stavil v bance a uložil v ní hotovost. "Nepotřebujete být raketový vědec na to, abyste poznali, oč běží," řekla si v tu chvíli Grimesová.

V únoru 1994 spadla klec a překvapený Ames skončil ve vazbě - měl totiž odletět na konferenci do Moskvy a FBI usoudila, že by se už nemusel vrátit.

Přesto, že odborníci práci Grimesové a jejích spolupracovníků oceňují, někteří z nich soudí, že CIA jako celek mohla a měla jednat rázněji. Dokumenty týkající se Amesova  vypátrání i nyní zůstávají nepřístupné a případná konkrétní pochybení ze strany CIA tak nelze potvrdit ani vyvrátit. Z čela CIA ale kvůli aféře odstoupil Robert James Woolsey, který odmítl kvůli Amesovi kohokoliv potrestat se slovy, že "není jeho stylem naplnit kvótu hlav, které mají padnout".

Dávno před Edwardem Snowdenem tak Amesův příběh ukázal, jakou škodu může napáchat jedinec s přístupem k tajným informacím, které se rozhodne zneužít. "A také to, jak těžké je 'vyčenichat' zrádce v organizaci tak úzkoprsé jako CIA," píše BBC.

Aldrich Ames dobře věděl, že se dvojitá hra může zatraceně nevyplatit. Jemu samotnému se nevyplatila, i když ho to nestálo život. Jako vězeň číslo 40087-083 tráví zbytek svého života v přísně střežené věznici v Allenwoodu v Pennsylvánii.

Autor:






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.