Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Tusk převzal vedení Evropské rady, po pěti letech střídá Van Rompuye

  11:22aktualizováno  11:22
Polský expremiér Donald Tusk se v pondělí ujal jedné z nejvyšších funkcí v institucích EU a po pěti letech vystřídá na postu předsedy Evropské rady Belgičana Hermana Van Rompuye. Tuska vybrali prezidenti a premiéři zemí osmadvacítky jako předsedu svých jednání na konci srpna a zkušený politik se kvůli tomu vzdal místa v čele polské vlády.

Tusk převzal vedení Evropské rady, po pěti letech střídá Van Rompuye. | foto: AP

Výměnou ve vedení Evropské rady končí výrazné personální obměny v unijních institucích, které odstartovaly jarními volbami do Evropského parlamentu (více o nich zde) a pokračovaly jmenováním nové Evropské komise pod vedením Jeana-Clauda Junckera (více se dočtete zde).

Významnou částí role „prezidenta EU“, jak je funkce předsedy Evropské rady někdy označována, bývá vyjednávání s lídry unijních států ve snaze najít pro všechny přijatelný kompromis nad klíčovými či kontroverzními otázkami. Tusk si své schopnosti poprvé vyzkouší na summitu, který se v Bruselu uskuteční před Vánoci.

Úspěšný politik a vůdce liberálů

Tusk se ve vedení Evropské rady neobjevil náhodou. Za sebou má dlouhou a úspěšnou politickou kariéru. V čele polské vlády stál od listopadu 2007, kdy jeho Občanská platforma vyhrála volby, do letošního 22. září. Na funkci rezignoval po srpnovém zvolení předsedou Evropské rady. V listopadu 2011 se stal prvním polským premiérem od pádu komunismu, který usedl do čela vlády i na druhé funkční období. Jeho druhá vláda však čelila významnému poklesu preferencí.

Jazykový hendikep

Na Donalda Tuska bude čekat v prvních měsících v nové funkci celá řada problémů. Jedním z nich mohou být podle analytičky bruselského Střediska pro výzkum evropské politiky Soni Piedrafitaové jeho nepříliš dobré jazykové znalosti. Francouzsky totiž Tusk nemluví vůbec a hned na první tiskové konferenci po svém zvolení se rozhodl novinářům slíbit, že si vybrousí angličtinu. Podle médií pak v minulých měsících skutečně absolvoval intenzivní jazykový kurz a angličtinu si zlepšil. Podle Piedrafitaové Tuskovi může pomoct vhodné složení jeho týmu nejbližších spolupracovníků a následně také to, že na pracovní úrovni nahradí angličtinu němčina. Podobný - a logický - posun k němčině je navíc podle ní možné sledovat v komunikaci mezi šéfem Evropské komise Jeanem-Claudem Junckerem a předsedou europarlamentu Martinem Schulzem.

Tusk je jedním z hlavních představitelů liberálního proudu polské politiky. Konzervativní opozice, reprezentovaná stranou Právo a spravedlnost (PiS), v něm spatřuje zrádce národních zájmů, jiní kritici mu zase vyčítají, že jako premiér odkládal důležité reformy a že má slabou znalost cizích jazyků.

Donald Tusk se narodil 22. dubna 1957 v Gdaňsku. Pochází z kašubské menšiny, tedy západoslovanské etnické skupiny obývající sever Polska. Mimo jiné sestavil první polsko-kašubský slovník pro děti a napsal sérii knih o historii Gdaňsku a okolí. Již během studia historie na gdaňské univerzitě se začal angažovat v opozičním hnutí a v roce 1980 se stal jedním ze spoluzakladatelů Nezávislého studentského svazu (NZS).

Neúspěch v prezidentských volbách

Angažoval se rovněž v opozičním tisku a aktivně se účastnil protestních shromáždění. Po zavedení výjimečného stavu v roce 1981 byl vyhozen z práce. Spolu se stejně postiženými kolegy založil soukromou firmu, která se zaměřila na renovaci průmyslových budov.

V letech 1991 až 1993 byl poslancem Sejmu (dolní komory polského parlamentu, pozn. red.). Od roku 1997 byl členem a místopředsedou Senátu. V roce 2001 se opět stal poslancem a místopředsedou sněmovny. Od roku 2005 do konce letošního října byl řadovým poslancem.

Na podzim 2005 kandidoval v prezidentských volbách. Ačkoli byl považován za favorita, ve druhém kole jej nečekaně porazil konzervativec Lech Kaczyński. Německý týdeník Der Spiegel o Tuskovi loni na jaře napsal, že je jedním z hlavních kandidátů na post šéfa Evropské komise. Tusk však tehdy ujišťoval, že před parlamentními volbami v roce 2015 Polsko neopustí.

Autoři: ,






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.