Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Tusk převzal vedení Evropské rady, po pěti letech střídá Van Rompuye

  11:22aktualizováno  11:22
Polský expremiér Donald Tusk se v pondělí ujal jedné z nejvyšších funkcí v institucích EU a po pěti letech vystřídá na postu předsedy Evropské rady Belgičana Hermana Van Rompuye. Tuska vybrali prezidenti a premiéři zemí osmadvacítky jako předsedu svých jednání na konci srpna a zkušený politik se kvůli tomu vzdal místa v čele polské vlády.

Tusk převzal vedení Evropské rady, po pěti letech střídá Van Rompuye. | foto: AP

Výměnou ve vedení Evropské rady končí výrazné personální obměny v unijních institucích, které odstartovaly jarními volbami do Evropského parlamentu (více o nich zde) a pokračovaly jmenováním nové Evropské komise pod vedením Jeana-Clauda Junckera (více se dočtete zde).

Významnou částí role „prezidenta EU“, jak je funkce předsedy Evropské rady někdy označována, bývá vyjednávání s lídry unijních států ve snaze najít pro všechny přijatelný kompromis nad klíčovými či kontroverzními otázkami. Tusk si své schopnosti poprvé vyzkouší na summitu, který se v Bruselu uskuteční před Vánoci.

Úspěšný politik a vůdce liberálů

Tusk se ve vedení Evropské rady neobjevil náhodou. Za sebou má dlouhou a úspěšnou politickou kariéru. V čele polské vlády stál od listopadu 2007, kdy jeho Občanská platforma vyhrála volby, do letošního 22. září. Na funkci rezignoval po srpnovém zvolení předsedou Evropské rady. V listopadu 2011 se stal prvním polským premiérem od pádu komunismu, který usedl do čela vlády i na druhé funkční období. Jeho druhá vláda však čelila významnému poklesu preferencí.

Jazykový hendikep

Na Donalda Tuska bude čekat v prvních měsících v nové funkci celá řada problémů. Jedním z nich mohou být podle analytičky bruselského Střediska pro výzkum evropské politiky Soni Piedrafitaové jeho nepříliš dobré jazykové znalosti. Francouzsky totiž Tusk nemluví vůbec a hned na první tiskové konferenci po svém zvolení se rozhodl novinářům slíbit, že si vybrousí angličtinu. Podle médií pak v minulých měsících skutečně absolvoval intenzivní jazykový kurz a angličtinu si zlepšil. Podle Piedrafitaové Tuskovi může pomoct vhodné složení jeho týmu nejbližších spolupracovníků a následně také to, že na pracovní úrovni nahradí angličtinu němčina. Podobný - a logický - posun k němčině je navíc podle ní možné sledovat v komunikaci mezi šéfem Evropské komise Jeanem-Claudem Junckerem a předsedou europarlamentu Martinem Schulzem.

Tusk je jedním z hlavních představitelů liberálního proudu polské politiky. Konzervativní opozice, reprezentovaná stranou Právo a spravedlnost (PiS), v něm spatřuje zrádce národních zájmů, jiní kritici mu zase vyčítají, že jako premiér odkládal důležité reformy a že má slabou znalost cizích jazyků.

Donald Tusk se narodil 22. dubna 1957 v Gdaňsku. Pochází z kašubské menšiny, tedy západoslovanské etnické skupiny obývající sever Polska. Mimo jiné sestavil první polsko-kašubský slovník pro děti a napsal sérii knih o historii Gdaňsku a okolí. Již během studia historie na gdaňské univerzitě se začal angažovat v opozičním hnutí a v roce 1980 se stal jedním ze spoluzakladatelů Nezávislého studentského svazu (NZS).

Neúspěch v prezidentských volbách

Angažoval se rovněž v opozičním tisku a aktivně se účastnil protestních shromáždění. Po zavedení výjimečného stavu v roce 1981 byl vyhozen z práce. Spolu se stejně postiženými kolegy založil soukromou firmu, která se zaměřila na renovaci průmyslových budov.

V letech 1991 až 1993 byl poslancem Sejmu (dolní komory polského parlamentu, pozn. red.). Od roku 1997 byl členem a místopředsedou Senátu. V roce 2001 se opět stal poslancem a místopředsedou sněmovny. Od roku 2005 do konce letošního října byl řadovým poslancem.

Na podzim 2005 kandidoval v prezidentských volbách. Ačkoli byl považován za favorita, ve druhém kole jej nečekaně porazil konzervativec Lech Kaczyński. Německý týdeník Der Spiegel o Tuskovi loni na jaře napsal, že je jedním z hlavních kandidátů na post šéfa Evropské komise. Tusk však tehdy ujišťoval, že před parlamentními volbami v roce 2015 Polsko neopustí.

Autoři: ,






Hlavní zprávy

Další z rubriky

„Výsledek! Ztráta rasové hrdosti.“ Nacistický plakát varující před styky s...
Sterilizace a koncentráky. Vzniká film o utrpení Afroněmců za Hitlera

Nacistické rasové zákony se netýkaly jen Židů či Romů, ale i černochů. Němci tmavé pleti přišli za Hitlera o německé občanství, nacisté nechali sterilizovat...  celý článek

Na evropské poměry zastaralý model traktoru, který zachytil fotograf na poli u...
V KLDR panují nejhorší sucha za poslední roky, hrozí nový hladomor

V Severní Koreji panují nejhorší sucha od roku 2001. Odborníci se obávají, že pokud se situace nezlepší, hrozí opakování hrůzostrašného hladomoru, který si v...  celý článek

Jamel Dunn na archivním snímku
Výrostci na Floridě natáčeli na mobil tonoucího, nechali ho utopit

Ameriku pobouřilo chování pětice teenagerů z Floridy, kteří nechali utonout jednatřicetiletého muže a ještě si jeho smrt natáčeli na mobil. Jejich chováním se...  celý článek

Letní úklid podle Marie Kondo
Letní úklid podle Marie Kondo

Nechte si věci, co dělají radost.

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.