Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Trump vyhlásil politickou válku a uzavřel Ameriku, reaguje tisk na projev

  12:42aktualizováno  12:42
Inaugurační projev nového amerického prezidenta Donalda Trumpa byl podle reakcí světového tisku rozporuplný. Britský list Guardian ho označil za vyhlášení politické války. Americký deník Washington Post upozornil na nesrovnalosti v projevu a ruské noviny jsou zdrženlivě kritické.

Donald Trump gestikuluje na své příznivce po projevu na slavnostní inauguraci ve Washingtonu. (20. ledna 2017) | foto: Reuters

„Trump při inauguračním projevu ctil obvyklé zdvořilosti, ale tón jeho projevu svědčil o děsivé změně v Americe. Byl určen těm, kdo ho volili, nikoli většině, která ho nevolila... Jeho nacionalismus pod heslem Amerika na prvním místě je hrubý a nestoudný. Projev překypoval opovržením vůči všemu, co představuje hlavní město (Washington), které se nyní snaží podrobit své vůli,“ napsal The Guardian. Trump přitom neuvedl žádné podrobnosti, jak chce svých cílů dosáhnout.

Fotogalerie

„Bereme moc z Washingtonu a dáváme ji zpět vám, lidem,“ prohlásil v pátek Trump. Tisíce dosud „zapomenutých“ lidí budou podle něj důležitější než kdy dříve. „Spojené státy hodlají vymýtit terorismus z povrchu země,“ řekla také nová americká hlava státu.

Britský deník The Indepedent napsal, že „Donald Trump podkopal demokracii, jakmile byl uveden do úřadu prezidenta. Lidé vždy vnímali politiky jako sobce, ale toto je něco jiného. Trump nejenže strhal jednotlivé politiky, ale strhal celou politickou třídu a politický systém, který ho vynesl tam, kde je“.

Donald Trump přednesl projev pro zemi, která stojí na okraji propasti. Jeho řeč byla absurdně přemrštěná, téměř hloupá. Říci, že Amerika čelí krveprolévání, je urážkou inteligence posluchačů,“ konstatoval britský deník The Times.

Po boku velikánů se postavil populistický chuligán

„Již nikdy nebudete znovu ignorováni. Společně učiníme Ameriku opět silnou, bohatou, hrdou a bezpečnou. Společně vrátíme Americe její velikost,“ dodal Trump na závěr svého projevu.

Řeč nového prezidenta ukázala, že „Trump neopustí populistické slogany z volební kampaně“, napsal německý list Die Welt.

Švýcarský list Neue Zürcher Zeitung podotkl, že „ve stopách velikánů jako George Washington, Abraham Lincoln a Franklin Roosevelt se nově zvolený prezident jeví jako chuligán“. Podle švýcarského deníku se Američané rozhodli pro „riskantní experiment, za jehož neúspěch draze zaplatí“.

Fakta v projevu se často rozcházejí se skutečností

Deník The Washington Post upozornil na mohá sporná místa v Trumpově projevu, která se rozcházela se skutečností - „Přišly vás desítky milionů, jak svět ještě nikdy neviděl, abyste se stali součástí historického hnutí,“ řekl Trump k volbám.

Bez ohledu na to, jak k tomu došel, historické volby to nebyly, neboť Trumpa volila z hlediska lidového hlasování menšina. Jeho soupeřka Hillary Clintonová získala o 2,9 milionu hlasů víc. O vítězném poměru volitelů rozhodly jen desítky tisíc lidí ve státech Michigan, Wisconsin a Pensylvánie.

Po mnoho desetiletí jsme obohacovali zahraniční průmysl na úkor amerického. Subvencovali jsme armády jiných zemí a dovolili vyčerpávání naší armády,“ řekl Trump.

Podle amerických médií zde míchá dohromady několik věcí - v první části jde o obchodní dohody, přičemž díky nim americký průmysl bohatne prodejem do ciziny. V druhé části pak má asi na mysli americké základny v zámoří. Senátní zpráva z roku 2013 tvrdí, že USA ročně na tyto základny utrácejí deset miliard dolarů, 70 procent z toho se týká tří zemí - Německa, Jižní Koreje a Japonska. Německo je hlavním bodem závazků v obraně Evropy, jednotky v Japonsku jsou páteří amerických sil v Asii, jednotky v Jižní Koreji hlavním odstrašujícím prostředkem proti Severní Koreji. Vzhledem k celkovým nákladům na obranu, jež tvoří 500 miliard dolarů, jde o zanedbatelnou sumu.

„Spojené státy utratily biliony dolarů v zahraničí, zatímco americká infrastruktura trpěla. Přispívali jsme k obohacování jiných zemí, zatímco bohatství, síla a důvěra v naši zemi mizela za obzorem,“ byl další z Trumpových výroků.

Zahraniční pomoc přitom tvoří necelé procento z amerického rozpočtu - asi 18 miliard jde na ekonomickou a rozvojovou pomoc a osm miliard na bezpečnost.

Vztahy Ruska s Trumpem budou obtížné a pragmatické

„Trump uzavírá Ameriku,“ píše ruský deník Gazeta.ru o izolacionistické notě v Trumpově projevu, ve kterém sliboval přestat utrácet miliardy na válčení v cizině. Deník projev dále popsal jako „současně smířlivý a útočný“. Z reakcí politiků a veřejnosti je podle Rusů zřejmé, že „v americkém vedení dozrává bolestné přerozdělení sfér vlivu“.

Putinův zmocněnec pro podnikatele Boris Titov prohlásil, že v rusko-amerických vztazích se podle něj nedá čekat, že by někdo něco daroval zadarmo, ale základem se stane pragmatismus. „K budování pragmatické spolupráce je zapotřebí vzájemný zájem. Dnes mám dojem, že Rusko jako podnikatelský partner Ameriku moc nezajímá,“ dodal Titov. Samo přání Donalda Trumpa a Vladimira Putina zlepšit vztahy nestačí, míní i analytička Olga Olikerová.

„Iluze, že nový prezident je přítel Ruska, je záhodno odmítnout, stejně tak názory, že za Trumpa budou vztahy jednodušší než za jeho předchůdce. Vztahy s Trumpem budou také obtížné, jedině se změní povaha těchto potíží,“ cituje deník oskovskij komsomolec názor analytika Dmitriji Trenina.

Autoři: ,






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.