Trump pohrozil KLDR totálním zničením, Zeman v OSN řečnil o terorismu

  • 1239
Pokud KLDR neustoupí od svého jaderného programu, Spojené státy ji budou muset „totálně zničit“. Během svého prvního projevu na půdě OSN to prohlásil Donald Trump. Miloš Zeman ve své řeči vyzval k usilovnějšímu boji proti terorismu a prohlásil, že masivní migrace oslabuje potenciál Asie a Afriky.

„Nebudeme mít jinou možnost, než Severní Koreu totálně zničit,“ prohlásil americký prezident v projevu před Valným shromážděním OSN a v mramorovém sále to v tu chvíli zašumělo. Podle agentury Reuters to byla dosud nejsilnější americká hrozba vůči totalitnímu režimu, která v poslední době testuje jednu raketu za druhou a počátkem září se pochlubil testem vodíkové bomby.

„Rakeťák se vydal na sebevražednou cestu, pro sebe i pro svůj režim,“ dodal Trump a použil tak svoji oblíbenou přezdívku pro severokorejského vůdce Kim Čong-una. Severokorejský velvyslanec při OSN před jeho projevem opustil sál, zůstali jen níže postavení diplomaté.

Trump označil severokorejský režim za zvrácený a obvinil ho z bezohledné snahy získat jaderné zbraně. Rovněž poděkoval Číně a Rusku za podporu při prosazení sankcí vůči Pchjongjangu. Zároveň vyzval všechny státy, aby izolovaly severokorejský režim. Odsoudil každého, kdo do KLDR dodává zbraně.

Trump: Írán je rozvrácená země, vyváží jen násilí

Ostrými slovy nešetřil ani na adresu šíitské teokracie v Teheránu. Írán označil za zemi, jež se z prosperujícího státu změnila v hospodářsky rozvrácenou oblast, jejímž hlavním vývozním artiklem je násilí. Režim v Íránu je podle Trumpa vražedný a destabilizuje svět. 

Vymezil se také proti dohodě o kontrole íránského jaderného programu, kterou s Teheránem uzavřelo šest světových velmocí včetně USA, jež tehdy vedl Trumpův předchůdce Barack Obama. Trump dohodu označil za jednu z nejhorších, na které USA přistoupily, je prý jednostranná a ostudná.

USA podle něj nemohou podporovat dohodu, která je pouhou zástěrkou pro rozvoj íránského jaderného programu. Teherán přitom v minulosti vždy popíral, že usiluje o sestrojení jaderné zbraně.

Ticho kolem klimatu

Trump se ve své řeči vůbec nezmínil o klimatických změnách. USA přitom čelí kritice za to, že stáhly svůj podpis pod klimatickou dohodou z Paříže. 

O americkém návratu k dohodě se Trumpa snaží přesvědčit francouzský prezident Emmanuel Macron. „Nehodlám ustoupit od podmínek pařížské dohody," řekl Macron novinářům. "Odsuzuji rozhodnutí Spojených států a pokračuji v dialogu s prezidentem Trumpem, protože jsem přesvědčen, že nakonec uvidí, že je v zájmu Američanů být součástí pařížské klimatické dohody," dodal Macron.

Šéf Bílého domu rovněž prohlásil, že je třeba veřejně ukázat na státy, které podporují teroristické organizace jako jsou al-Káida nebo Hizballáh. USA podle něj zastaví islámský radikalismus, nemohou dopustit, aby rozvrátil celý svět. Ocenil také postup proti Islámskému státu, za posledních osm měsíců se podle něj podařilo způsobit jí větší porážky, než za několik posledních let dohromady.

Trump vyslovil znepokojení ohledně vývoje ve Venezuele, kterou podle něj tamní socialistická vláda přivedla na pokraj zkázy. Trump označil situaci v této zemi za zcela nepřijatelnou a vybídl Venezuelany k úplnému obnovení demokracie a politických svobod. Řekl, že USA jsou připraveny „k dalším akcím“ ve Venezuele, pokud tamní vláda bude pokračovat v autoritářském způsobu řízení země.

Americký prezident se zmínil i o problematice nekontrolované migrace, která podle něj škodí zemím, které uprchlíci opouštějí, i těm zemím, do kterých přicházejí. Vyzval k tomu, aby se migranti usídlili co nejblíže svých domovských zemí. Podle jeho slov je třeba se zasadit o to, aby se uprchlíci mohli do svých domovů vrátit.

Trumpův projev trval více než čtyřicet minut a dosáhl tak téměř trojnásobné délky proti vyhrazené čtvrthodině. Význam jeho řeči podle amerických médií zvyšuje skutečnost, že prezidenti Ruska a Číny Vladimir Putin a Si Ťin-pching letos na zasedání OSN do New Yorku nepřijeli. 

Zeman: S teroristy se zdráháme bojovat plnou silou

Český prezident ve svém projevu řekl, že svět stále nedokázal rozhodně zasáhnout proti terorismu. „Posíláme kondolence, vyjadřujeme svou solidaritu s oběťmi teroristických činů, organizujeme protesty a demonstrace. Ale bohužel se stále zdráháme bojovat s teroristickou anticivilizací plnou silou,“ řekl Zeman. 

Zeman vyzval k vytvoření silného úřadu OSN, který by mohl proti teroristům zasahovat všemi prostředky, včetně vojenské síly. Podle něj funguje pod hlavičkou OSN 38 protiteroristických organizací a institucí, přesto se jim ale nedaří teroristy potlačit. Zeman vyjádřil přesvědčení, že by mohl uspět nově vytvořený Protiteroristický úřad OSN.

Český prezident také prohlásil, že teroristé jsou ukryti v nynější migrační vlně. Uvedl, že masivní migrace z Afriky a Asie oslabuje potenciál těchto regionů a každý, kdo vítá migranty v Evropě, je s tím srozuměn. Podle něj je třeba stabilizovat obyvatelstvo v domovských státech, nikoli podporovat migraci.

Miloš Zeman řeční na půdě OSN (19. září 2017)
Slovenský prezident Andrej Kiska řeční na půdě OSN (19. září 2017)

Svůj zhruba desetiminutový projev pronesený v angličtině ukončil optimistickým prohlášením, že nad mezinárodním terorismem se nakonec podaří zvítězit. Odpoledne newyorského času (večer SELČ) má Zeman na programu setkání s jihokorejským prezidentem Mun Če-inem, s nímž by mohl hovořit o napjaté situaci na Korejském poloostrově nebo o zimní olympiádě, kterou Jižní Korea uspořádá příští rok. Večer se Zeman zúčastní recepce, kterou pořádá Trump.

Jako sedmý vystoupil slovenský prezident Andrej Kiska, který přítomným státníkům důrazně připomněl odpovědnost za osud migrantů prchajících před bídou a hrůzami války. „Naše odhodlání jednat je často poslední nadějí těchto lidí,“ konstatoval Kiska, který sobectví a úzké národní zájmy označil za hlavní překážku rozvoje lidstva a zdůraznil, že „krvavá realita našeho věku“ je toho bolestným důkazem

,

Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Nejlepší videa na Revue