Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Saddám nabízel miliony za hlavy mých dcer, tvrdí exministr obrany Rumsfeld

  16:55aktualizováno  16:55
Bývalý irácký diktátor Saddám Husajn prý vypsal odměnu 60 milionů dolarů za hlavy dcer exministra obrany Spojených států Donalda Rumsfelda a dvou ratolestí tehdejšího prezidenta George Bushe. V pořadu Good Morning America to řekl samotný Rumsfeld, který zrovna propaguje své memoáry.

Donald Rumsfeld na archivním snímku | foto: Profimedia.cz

"Samozřejmě prezident a jeho rodina měli ochranu tajné služby. Má rodina ne. A byl to trochu trapný moment během jednání," popsal v televizi ABC Rumsfeld zasedání šéfů bezpečnostních složek v roce 2003, kde se o Husajnově komplotu dozvěděl.

"Řekl jsem něco jako děkuji nebo tak a prezident Bush se mi podíval do očí a řekl: Měl bys to brát vážně. Samozřejmě jsem to vážně bral. Ale byl jsem také realista a nebylo toho moc, co bych mohl kvůli tomu udělat," vzpomínal bývalý šéf Pentagonu a otec dvou dcer a syna.

Známá neznáma

Název knihy vzpomínek Donalda Rumsfelda Známé a neznámé odkazuje na exministrův výrok, kvůli němuž byl politik častým terčem posměchu. "Chci říct, že jsou známá známa. Jde o věci, o kterých víme, že je víme. Pak jsou známá neznáma. To jsou věci, u kterých teď víme, že je nevíme. Ale jsou také neznámá neznáma. To jsou věci, o kterým nevíme, že je nevíme," odpověděl v roce 2002 na dotaz týkající se nedostatku důkazů o tom, že irácká vláda předává teroristům zbraně hromadného ničení.

zdroj: ČTK

Irácký diktátor se na dětech šéfa Bílého domu a ministra obrany prý chtěl pomstít za smrt svých vlastních synů Udaje a Kusaje a také čtrnáctiletého vnuka Mustafy, které zabili američtí vojáci v červenci 2003.

"Guantánamo je jedno z nej..."

Televizní vystoupení bylo součástí Rumsfeldovy propagace nových memoárů nazvaných Known and Unknown (Známé a neznámé), které vyšly tento týden. Americký politik, který byl v čele Pentagonu v letech 2001 až 2006, kdy ho Bush nahradil Robertem Gatesem, se v posledních dnech vyjádřil i k dalším věcem.

Třeba ke kontroverzní věznici Guantánamo na Kubě, kde Američané zadržují od roku 2002 bez obvinění podezřelé z terorismu. A kde se vyslýchalo pomocí metody zvané waterboarding, při níž má vyslýchaný pocit, že tone. Administrativa Baracka Obamy waterboarding prohlásila za mučení a prezident nařídil vězení uzavřít, jenže se to dosud nepovedlo a žije tam stále přes 170 vězňů.

Je to jeden z nejlepších vězeňských systémů na světě, vychvaloval Rumsfeld Guantánamo v úterním rozhovoru na konzervativní stanici Fox News. "Trapný je fakt, že z nějakých důvodů nebyla administrativa schopna přesvědčit lidi, že to byla prvotřídní operace, že netýrají nikoho a že nechtějí lidem ubližovat," nechal se slyšet exministr.

Maluje se v lepším světle?

Ve svém televizním vystoupení se také obul do současného šéfa Bílého domu - konkrétně jeho kritiky vojenských tribunálů během volební kampaně v roce 2008 a nařízení věznici uzavřít. "A tady to máme... o dva roky později a všechno to tady je. Ne proto, že to tady někdo chce, ale proto, že to bylo nejlepší řešení."

Obal knihy Donalda Rumsfelda

Obal knihy Donalda Rumsfelda

Barack Obama nařídil uzavření věznice jako jednu z prvních věcí po nástupu do funkce v lednu 2009. Jenže čelí problémům na několika frontách - Kongres nechce povolit transfer vězňů na americkou půdu, ostatní země se do přijímání podezřelých z teroru nehrnou a třeba Jemen, který by je přijal, je nestabilní.

Ve své nové knize Rumsfeld například píše, že chtěl na post ministra obrany v roce 2004 rezignovat po odhalení, že američtí vojáci v irácké věznici Abú Ghrajb mučili zadržené Iráčany. Tehdejší republikánský prezident George Bush ale podle jeho líčení rezignaci odmítl přijmout.

Rezignační dopis předal Bushovi 10. května 2004 během prezidentovy návštěvy Pentagonu. Uvedl v něm mimo jiné, že je zodpovědný za zneužití pravomocí, kterých se dopustili američtí dozorci ve věznici. "Pane prezidente, ministerstvo obrany na tom bude lépe, pokud odstoupím," řekl Bushovi. "To není pravda," odvětil prý šéf Bílého domu a hodil dopis přes stůl zpět Rumsfeldovi.

Rumsfeld dle agentury AFP zveřejnil na internetu téměř dva tisíce dokumentů ze své dlouhé politické kariéry, která se datuje až do 60. let minulého století. Mnoho z nich ho maluje v pozitivním světle - ukazují například starost o vojenské vyslýchání - což je v přímém rozporu s jeho veřejnými prohlášeními z té doby, píše AFP.

Donald Rumsfeld

Rumsfeld byl v Bushově vládě ministrem obrany podruhé, poprvé tento úřad zastával ve vládě prezidenta Geralda Forda. A pracoval už ve vládě prezidenta Nixona.

Byl například rozhodným zastáncem vojenské převahy nad Sovětským svazem. V USA se mu klade vina za nedostatečnou přípravu války s Irákem, která po porážce režimu Saddáma Husajna přispěla k chaosu a postupnému nárůstu násilí v zemi. V roce 2006 ho Bush nahradil Robertem Gatesem, který je šéfem Pentagonu i v Obamově administrativě.

Autor:






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Policie na místě, kde řidič najel do davu lidí  (20. prosince 2016)
Útoky automobilem v Evropě se za poslední rok prudce množí

Evropa zažila za poslední roky už mnoho útoků provedených automobily, většinou s teroristickým motivem. Téměř polovina z nich se však stala jen za poslední...  celý článek

Teroristický útok v centru Barcelony vyvolal paniku  (17. srpna 2017)
Při teroristickém útoku v Barceloně zemřelo 13 lidí, raněných je přes 100

V centru Barcelony najela ve čtvrtek navečer dodávka do davu lidí. Katalánská policie už potvrdila, že šlo o teroristický útok. Před půl devátou večer...  celý článek

Ilustrační foto.
V Hongkongu odsoudili českého seniora za pašování drog, dostal 27 let

Soud v Hongkongu ve čtvrtek poslal na 27 let do vězení třiašedesátiletého českého občana za pašování drog. Muž se zřejmě neodvolá, protože by to zpomalilo...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.