Domy v Karlíně

Majitelé zatopených domů v Karlíně, kteří nebydleli, nebo nepodnikali v přízemí svých domů nejsou pro media zajímaví. Přitom to byli právě oni, kteří se hned po povodni snažili přemluvit kordony policistů a proniknout do uzavřeného Karlína, aby mohli začít odstraňovat následky povodně. Bylo třeba se orientovat v chaotických informacích o propustkách a najít možnost, jak se ke svému domu dostat. Pokud majitel domu neměl trvalé bydliště v Karlíně, tak tam z pohledu radnice a policie neměl co dělat. Mimochodem - během vysoušení větráním mi bylo ukradeno dost věcí.

Pak se začalo vyklízet - jak to známe z reportáží. Radnice dodala lopaty a kbelíky, ale jak to bude se znovupřipojením elektřiny a plynu, jak dostat do oblasti řemeslníky a materiál jsme si museli zjistit sami. Nikdo nám nevěřil, že nám šlo o to dostat nájemníky z tělocvičen zpět domů. Ona radnice v čele s mediálním hrdinou panem Noskem nerada s vlastníky domů komunikovala i před povodní. Jistě by měla mít na ně kontakt. Pak by nebylo třeba posílat se statiky na prohlídky domů hasiče, kteří prostě vymlátili vstupní a ostaní dveře v suterénech domů majitelů, kteří by jim je rádi otevřeli. Osloveni jsme však nakonec byli - abychom vystavili notářsky ověřené prohlášení, že vezmeme vyplavené nájemníky zpět do jejich bytů.
Media byla plná finanční povodňové solidarity a dotačních projektů. Nevím o tom, že by majitel vyplaveného domu, který nebydlel v přízemí dostal nějaké peníze. Ta byrokracie kolem povodňových fondů je úžasná. Viděl jsem v televizi reportáž z postižené vesnice, kde taky nedostali žádné peníze a pán z ministrstva tam řekl, že peníze mají, ale že je musí někde najít.