Tak jak pirátství nabývá s koncem období monzunových dešťů na intenzitě, stává se životní styl pirátů - velké vily, rychlá auta a drogy - terčem kritiky jak náboženských vůdců, tak prostých vesničanů.
"Užívání drog jako hašiš a konzumace alkoholu, bezuzdný sex a další odporné počínání se stávají mezi piráty běžné a vyvolávají společenské problémy," poznamenává představitel mešity ve městě Galkayo šajch Ahmed. "To nás znepokojuje mnohem víc než riziko, které představují pro zahraniční plavidla a posádky."
Právě minulý měsíc prý dostali piráti 3,3 milionu dolarů za propuštění 36 členů posádky španělského plavidla, kterou drželi jako rukojmí déle než šest týdnů. Peníze, na které si námořní lupiči přijdou, budou pulsovat komunitou ve formě darů, půjček a příspěvků rodině, přátelům a soukromým podnikům.
"Ty šílené peníze ovlivňují každého"
Podle námořních sil Evropské unie nyní piráti zadržují 11 lodí a 264 členů posádek. Není pochyb o tom, že na tom opět vydělají.
"Kolují tady šílené peníze a ty ovlivňují každého, ať už přímo nebo nepřímo," konstatuje majitel hotelu Haji Said.
Střed přístavu Bossaso protíná dlážděná silnice lemovaná hotely, firmami a novými staveništi. Řítí se po ní sportovní vozy a luxusní auta z Asie, z jejichž okének ryčí americká, somálská a indická hudba.
Ceny oblečení, bot a kosmetiky stoupají, říká podnikatel Anshur Kamil.
Nakupují na dluh, pak nechávají "drobné"
Piráti dokonce ani nemusejí platit předem. Ti, kteří drží v zajetí plavidla a dosud nedostali výkupné, mohou podle vesničanů nakupovat na dluh za zvýšené ceny a dluh vyrovnat až když dostanou peníze.
Piráti platí v dolarech a nesmlouvají, podotýká majitel obchodu v severosomálském Bossasu Khadra Abdullahi. "Občas nechávají u pokladny 'drobné', které ukazují, že peníze pro ně nic neznamenají." Když se vesničanům zdají být ceny kosmetiky příliš vysoké, durdí se: "Nejsme piráti", říká Abdullahi.
Čím blíž k doupěti pirátů, tím jsou ceny vyšší. V nedalekém městě Eyl platí piráti pět dolarů za krém na boty ve srovnání s 50 centy v Bossasu, konstatuje majitel obchodu Hashim Salad.
Před deseti lety žil teenager Adani v Bossasu na ulici. Teď v pouhých 19 letech je pirátem a má velký dům a kamion. Zúčastnil se prý dvou únosů, které mu vynesly 75 tisíc dolarů, a má v úmyslu zúčastnit se dalšího.
"Nemáte-li nic, lidé vámi pohrdají, ale pokud vidí, že máte peníze, váží si vás," říká Adani. "Ta příští fuška bude moje poslední v pirátské branži. Vím, že je to velké riziko, ale jsem pro risk. Pokud se to podaří, ožením se a námořního lupičství nechám."
Průměrné výkupné vzrostlo na dvojnásobek
Podle experta na pirátství Rogera Middletona z londýnského centra odborníků Chatham House vzrostlo průměrné výkupné z přibližně jednoho milionu dolarů v loňském roce na letošní dva miliony. Pirátům podle něj bylo v uplynulých dvou letech vyplaceno více než 100 milionů dolarů. Zdůraznil ale také, že jde jen o odhad, nikdo přesnou sumu nezná.
Middleton také podotkl, že "řadoví" piráti nevydělávají miliony, ale desetitisíce dolarů ročně. Na velké peníze si přijdou bossové, a ti je s největší pravděpodobností utrácejí v zámoří, nebo je investují.
Klerici a vesničtí stařešinové podle vlastních slov životní styl pirátů neschvalují. Pokud se teenagerům nedaří prosadit svou, hrozí rodičům, že se dají na pirátství, vysvětlil bossasoský starší Suldan Mohamud Aw-nor. Tisíce dolarů dostávají rodiny nevěst jako věno.
"Piráti neztrácejí čas tím, že by se dvořili ženám, místo toho jim pořádně zaplatí," říká Sahro Mohamed. "Vím o několika dívkách, kterým se to stalo."
SOMÁLŠTÍ PIRÁTIVody kolem Afrického rohu v Adenském zálivu patří k nejnebezpečnějším na světě. Piráti sice přepadávají lodě i v Malackém průlivu u Indonésie či u břehů Nigérie, ale ne tak intenzivně jako u Somálska. Země totiž nemá od začátku 90. let funkční vládu. Stát je rozložen na několik regionů s vlastními přechodnými vládami, které si s piráty neporadí.
Piráti jsou většinou mladí Somálci z chudých oblastí, z nichž mnozí mají zkušenosti z obchodních lodí. Zdroj: ČTK, CNN a BBC |
Somálští piráti začali přepadat lodě v 80. letech. Tvrdili, že chtějí zabránit nelegálnímu rybolovu a přivážení odpadu k pobřeží. V 90. letech se začalo pirátství rozvíjet, lodní společnosti začaly za zajatá plavidla platit výkupné. Tehdy šlo o desítky tisíc dolarů, dnes o stovky tisíc i o miliony.
