"Nenašel jsem rovnováhu. Já se do jisté míry cítím ochuzen. Svět duchovní a svět běžného lidského života se mi vytrácí. Pořád jedete. Jednal jsem s vládou pana Fischera, s vládou pana Nečase, s vládou pana Rusnoka – a teď se znovu chystá nová vláda. A já si říkám: Je tohle vůbec práce kněze nebo normálního člověka?" popisuje kardinál Duka peripetie.
Rozhovor s kardinálem Dominikem DukouČtěte v sobotu, 30. 11.
MF DNES v počítačiMF DNES pro iPad a iPhone
"Já jsem byl často šťastnější, když jsem po propuštění z vězení na konci 80. let pracoval ve Škodě Plzeň jako rýsovač. Asi před rokem jsem se tam byl podívat. Tam jsem viděl kus pořádné práce," tvrdí
Duka dále říká, že církevní restituce musí obhajovat nejen před veřejností a neustále se měnícími vládami, ale také před vlastními lidmi v církvi. "To vám nemůže udělat radost, když to máte stále na talíři. Jedni říkají: Podívejte se, jak je to strašně málo! A druzí zase říkají: Vždyť my jsme vůbec nechtěli, aby se to vracelo, my chtěli, aby nás dál platil stát!"
Nová koalice chce snížit finanční náhrady
Římskokatolická církev je největším příjemcem v církevních restitucích, které sestávají z navracení majetku a finančního příspěvku. Z vyjednané částky kompenzací ve výši 59 miliard korun, k níž se ještě připočítá inflace, jí připadne 47,2 miliardy. Finanční náhrady budou vypláceny ročně.
Součástí vyjednané podpory je i postupná odluka všech církví od státu. Státní podpora církvím se tak během 17 let sníží na nulu. Církve a náboženské organizace vedle toho žádají o navrácení pozemků, lesů, budov a dalších nemovitostí, které byly zabaveny za komunismu.
Církve odmítají snahy potenciálních koaličních stran ČSSD a ANO o snížení finanční náhrady a změnu zákona o církevním narovnání. Restituce obstály u Ústavního soudu. Ústavní soud také loni stanovil, že do doby schválení restitucí, což se nakonec stalo, mohou o jednotlivých majetkových nárocích církví rozhodovat soudy.
Duka se čílil kvůli restitucím, rozhlas ho po pěti minutách vypnul:
22. října 2013 |
