Ilustrační foto

Ilustrační foto | foto: Profimedia.cz

Domácích vězňů bylo jen 113 za rok. Náramky prý nejsou nutné

  • 3
Elektronické hlídání domácích vězňů hned tak nebude. Podle náměstka ministra spravedlnosti Františka Korbela není vzhledem k počtu odsouzených naléhavá potřeba systém zavést. Za rok uložily soudy 132 trestů domácího vězení, přičemž 113 jich obdrželo i takzvané nařízení, tedy přesně vymezené podmínky vězení.

Ministerstvo sledovalo, kolik soudy uložily trestů od loňského ledna po minulé úterý.

Tresty už vykonalo 13 lidí, sedm jich bylo ukončeno kvůli porušení podmínek a lidé putovali do vězení. Stejný osud postihl další tři lidi, kterým byl uložen ještě další trest, sdělil ředitel probační a mediační služby Pavel Štern.

Zákonnost dvoumiliardové soutěže, kterou vyhlásila loni v březnu exministryně spravedlnosti Daniela Kovářová, navíc prověřuje Úřad pro ochranu hospodářské soutěže.

Výběrové řízení na firmu, která elektronický systém zavede, ukončil v srpnu její nástupce Jiří Pospíšil (ODS). "Ve věci se v současné době nedějí nějaké významnější úkony, projekt je pozastaven. Nehrozí vynaložení jakýchkoli nákladů," řekl Korbel na jednání sněmovního kontrolního výboru. V současnosti kontrolují lidi odsouzené k trestu domácího vězení pracovníci probační a mediační služby. Pospíšil původně vyhlašoval, že nový tendr vypíše v září. 

"Odsouzený může na pivo, pak se podívá na hezké holky"

Někteří poslanci se podivovali nad tím, že služba v souvislosti s tresty domácího vězení přijala 90 lidí. "Mohli by mít pomalu dvojdomek," uvedl Petr Bendl (ODS). Zástupci ministerstva ale argumentují tím, že pracovníci služby nemají za úkol jen kontrolu domácích vězňů.

Další poslanci soudí, že podmínky pro domácí vězení - například být doma od osmi večer do šesti ráno - jsou příliš mírné. "Odsouzený půjde z práce, staví se v herně, dá si pivo a u školy se podívá na hezké holky," podotkla Zdeňka Horníková (ODS).

Podle Šterna ale služba provádí třeba i testy na alkohol v případě, že odsouzenému byl uložen zákaz konzumace.

Tendr posmrtně schytal dávku kritiky

Po nástupu Jiřího Pospíšila ministerstvo tendr zrušilo kvůli údajné neporovnatelnosti nabídek, omezenému území, kde by systém fungoval, a kvůli tomu, že škody na systému provozovaném soukromou firmou by platil stát. Ministerstvu se nelíbilo ani to, že údaje o vězních by byly ve vlastnictví firmy.

Na zrušené výběrové řízení vyhlášené Kovářovou se na výboru Sněmovny snesla kritika. "Byl to tunel na státní peníze," prohlásil Jaroslav Škárka (VV).

Výbor v usnesení konstatoval, že přípravy na zavedení elektronického systému mohly vést k porušení právních předpisů při hospodaření s penězi státu. Ministerstvo má výboru předložit mimo jiné údaje o dosavadních nákladech. "Usnesení je korektní, odpovídá diskusi, podkladům i realitě," komentoval věc Korbel.

,

Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video