Projev premiéra Vladimíra Špidly ke vstupu ČR do Evropské unie

Vážení spoluobčané, vážený pane prezidente, vážení hosté,

společně se nacházíme v jedinečné a neopakovatelné situaci - zítra ráno se probudíme nejen v České republice, ale i v Evropské unii. Svou vlast neopouštíme, nenahrazujeme, ale přesto na základě své svobodné vůle se stáváme i součástí většího společenství.

Evropská integrace, která se rozvíjí více než polovinu století, představuje zásadní obrat ve vztazích mezi evropskými zeměmi. Místem řešení sporů přestalo být bitevní pole a staly se jím jednací místnosti. Z nepřátel se stali partneři. A střední generace v zemích unie je první, která prožívá celý svůj život v míru. Tuto možnost nemělo žádné pokolení našich předků - až unie přinesla toto nedocenitelné privilegium. A přestože dobře víme, že nám mírové soužití přinejmenším v hranicích Evropské unie připadá přirozené, v zásadních okamžicích a diskusích o podstatě a roli evropské integrace bychom si měli být vědomi, že Evropa bývala jiná, válčící a velmi krutá.

Stojíme těsně před cílem, který je zároveň startem do nové budoucnosti. Změna, kterou zítřek přinese, je jiná než většina těch, kterých zejména naše nejstarší generace zažila za svůj život vrchovatě. Je jiná již jen proto, že jsme si ji zvolili sami, v referendu. Také se nemění náš politický systém - zůstává prezident republiky, stejně jako parlament, vláda, samosprávné a další orgány, zůstává samozřejmě naše ústava.

Stejně jako dalších 24 států zítřejší unie, počínaje Německem, Francií a Británií a třeba Lucemburskem a Maltou konče, dobrovolně postupujeme v principu stejnou část svých pravomocí do společné péče. Budeme je spravovat společně, neboť je to výhodné, a budeme spolurozhodovat o věcech, které jsme dosud z České republiky nemohli ovlivnit, ale které ovlivňovaly náš život - nežijeme ve vzduchoprázdnu, ale v srdci Evropy a jsme s ní spojeni.

Naše rozhodnutí nebylo krokem do neznáma - vidíme, jak v členských zemích unie lidé žijí, že nestrádají, že nepřišli o svou národní či místní identitu. I zkušenosti zemí, které vstupovaly před námi, jsou povzbuzující.

Počátek třetího tisíciletí je ve znamení zostřené světové konkurence. A země nikoli jen s našimi charakteristikami, ale každá jediná může jen stěží sama dobře obstát. Ve střetu vlivů světových regionů, nejen v hospodářské oblasti, může se však uplatnit svazek evropských zemí, silná Evropská unie ve svém vnitřním i vnějším rozměru.

S našimi partnery v členských zemích jednáme o všem, o ústavní smlouvě, o uspořádání unie a dosáhneme-li závěrečné  shody, stane se unie ještě o něco efektivnější. I když žádný další krok není tak zásadní, jako byly některé smlouvy dřívější, umožní to přesto unii účinněji plnit očekávání občanů a i výzkumy veřejného mínění potvrzují, že očekávání občanů Evropské unie jsou vysoká.

Dámy a pánové, naše budoucnost spočívá v našich rukách. Unie pouze otevírá prostor a možnosti - jak je využijeme, záleží na nás. I z toho důvodu vstupuji do Evropské unie s vysokým očekáváním. Nejen proto, že máme na co navázat - naše země byla po celé své dějiny zemí buď průměrně rozvinutou nebo velmi rozvinutou a v dobách meziválečných jsme patřili ke světové špičce a to jistě nebyla shoda okolností. I dnes potkávám bezpočet zdatných a tvořivých lidí a jsem si jist, že se v unii neztratíme. Jak už to na tom světě chodí, nebude to zadarmo, nebude to bez práce, nebude to pro všechny snadné - zejména zpočátku, v novém prostředí.

Nejednou se může něco nepodařit, nejednou můžeme zaznamenat dílčí neúspěch nebo zakolísat, ale jsem si naprosto jist, že vše překonáme a že tato dnešní historická volba se nám bude vyplácet.

Vážení spoluobčané, je mi ctí vstupovat do Evropské unie spolu s Vámi. Ať žije Česká republika v Evropské unii! Děkuji Vám.

Španělský sál Pražského hradu, 30. 4. 2004

zdroj: ČTK