Návrh koncepce reformy zdravotnictví
 

Návrh koncepce, který  ministryně zdravotnictví zaslala k připomínkovému řízení všem členům vlády tak, aby mohl být v konečné podobě předán vládě k projednání do konce ledna, vznikl na základě podrobné diskuse s odbornou veřejností. Všichni se shodli na tom, že zdravotnictví nezbytně potřebuje takovou reformu systému, která nastaví jasná a hlavně transparentní pravidla jeho fungování.

V současnosti vykazuje systém financování zdravotní péče následující negativní aspekty:

Deficitní finanční bilance systému.

Nerovnoměrné rozložení deficitu v rámci devíti pojišťoven (VZP je deficitní, ostatní jsou vyrovnané nebo přebytkové), snižující se dynamika růstu příjmů vlivem reformy veřejných financí (zejména v oblasti státem hrazených pojištěnců).

Zvyšující se výdaje vlivem stárnutí obyvatelstva, narůstající nemocností, zaváděním nových technologií, úpravami DPH, úhradami neodkladné péče v cizině, zvyšováním platů ve zdravotnictví.

Finanční nerovnováha systému je historicky způsobena zejména:

Nedostatečnými zdroji na straně příjmů vlivem nízkého podílu úhrad zdravotním pojišťovnám za státem hrazené pojištěnce. V roce 1993 činil  podíl platby státu na všeobecné zdravotní pojištění za osoby, za které je plátcem pojistného, 29  % z celkově vybraného pojistného; v současné době je to 23 % při zvýšení počtu pojištěnců této kategorie na cca 56 %, přičemž poměr nákladů na zdravotní péči o „státní“ pojištěnce činí cca 81 %  z celkových nákladů.

Extenzivní smluvní politikou ZP na straně výdajů, nízkou účinností regulačních nástrojů, nedostatečnou revizní činnosti a zvyšujícími se náklady za zdravotní péči zejména v oblasti léků a ZP. 

Současné legislativní prostředí neumožňuje dostatečnou ingerenci státu zejména v oblasti smluvní politiky a úhrad zdravotní péče (MZ není členem dohodovacích řízení o seznamu výkonů a úhradách).

Předkládaný návrh koncepce reformy zdravotnictví, který má za cíl nastavení podmínek k vytvoření vyrovnaného zdravotního systému dle jasných a transparentních pravidel, považuje občana za prioritního určovatele služby, kterou si prostřednictvím solidárního systému - veřejného zdravotního pojištění - předplácí.

Navrhovaná východiska proto plně respektují uplatnění principů solidarity, spravedlnosti a zásad formulovaných v Listině základních práv a svobod a v Ústavě České republiky. V tomto směru je  zdravotnictví jako služba založeno na systému veřejných financí se zdravotním pojištěním jako základním zdrojem finančních prostředků. Při jasném vymezení tohoto veřejného zdroje a zásad pro jeho použití není vyloučena možnost paralelně uspořádaného využití soukromoprávního pojištění a korespondujícího poskytování zdravotnických služeb.

Struktura a funkce samotné zdravotnické soustavy musí naplňovat požadavky dostupnosti a kvality poskytovaných služeb. Cílem je zabezpečit propojenost a komplexní přístup zdravotních a sociálních služeb na úrovni jednotlivých komunit.

Reforma systému veřejného zdravotního pojištění bude probíhat ve dvou krocích :
Stabilizace systému – aktuální opatření k odstranění jeho současné finanční nerovnováhy.

Opatření  k dlouhodobé udržitelnosti vyrovnané finanční bilance systému; jedná se o opatření krátkodobého, střednědobého až dlouhodobého charakteru.
 
A. Stabilizace systému
V  roce 2003 byly odsouhlaseny následující kroky  ke stabilizaci systému :

postoupení  pohledávek za plátci pojistného ČKA – 3 mld. Kč 

oddlužení nemocnic – 3,4 mld. Kč

úhrada pohledávek na pojistném  Českých drah – 0,56 mld. Kč

Celkový finanční přínos těchto opatření je téměř 7 mld. Kč. V rámci těchto opatření (postoupení pohledávek za plátci pojistného ČKA a úhrada pohledávek na pojistném Českých drah) realizovaných na konci roku 2003, se snížily závazky po lhůtě splatnosti u VZP z původně očekávaných 7,65 mld. Kč na současných 5,15 mld. Kč.

B. Opatření  k dlouhodobé udržitelnosti vyrovnané finanční bilance systému
Cílem reformy systému zdravotní péče je optimalizace příjmů a výdajů v systému zdravotního pojištění, optimální alokace finančních prostředků v celém systému zdravotního pojištění, vyrovnané hospodaření zdravotních pojišťoven a sjednocení jejich legislativních a ekonomických podmínek. Bez splnění těchto podmínek lze jen těžko uvažovat o hlavním cíli systému zdravotní peče, kterým je zlepšení zdravotního stavu obyvatelstva.

V krátko- a střednědobém horizontu bude finanční rovnováha systému zdravotní péče řešena ve těchto základních oblastech :

optimalizace příjmů s akcentem posílení finančních zdrojů
snížení dynamiky růstu výdajů 
spravedlivější přerozdělení prostředků všeobecného zdravotního pojištění mezi pojišťovnami, respektující strukturu zdravotního rizika jejich pojištěnců
efektivní alokace finančních prostředků

Hlavní oblasti optimalizace příjmů s akcentem posílení finančních zdrojů

Navýšení příjmů za OSVČ - s účinností od 1. ledna 2004 se mění vyměřovací základ pro skupinu OSVČ. Roční finanční dopad této změny znamená zvýšení zdrojů veřejného zdravotního pojištění cca o 1,5 mld. Kč.
Nárůst úhrad za státní pojištěnce - realizací změny vyměřovacího základu pro státní pojištěnce na 50 % úrovně vyměřovacího základu platného pro OSVČ by došlo k posílení těchto příjmů o 4,2 mld. Kč/rok, tj cca o 12 %, což by po letech faktické stagnace této kategorie přispělo k docílení vyrovnané bilance systému veřejného zdravotního pojištění.
Odstraněním odpočtů části pojistného, za které je plátcem stát,  by se příjmy zvýšily o 1,681 mld. Kč/rok.

Zavedení zdravotně-sociálního lůžka – zprůhlednění sociálních služeb, které jsou zatím hrazeny z veřejného zdravotního pojištění. Odhad úspory pro systém všeobecného zdravotního pojištění se předpokládá ve výši  cca 1 mld. Kč za rok.

Návrh nepočítá se zvýšením spoluúčasti pacientů, která v ČR činí cca 8,6 % a je hluboce pod průměrem EU, který se pohybuje kolem  25 %. Komerční připojištění je otevřené službám nehrazených z veřejného zdravotního pojištění.

Navrhovanou objektivizací příjmových zdrojů je možné posílit roční příjem zdravotního systému o cca 8,4 mld. Kč.

Hlavní oblasti snížení dynamiky růstu výdajů

Oblast výdajů lze rozdělit do dvou oblastí:

Výdaje, u nichž je nárůst objektivně oprávněný nebo žádoucí

zvyšování kvality poskytované péče, zavádění moderních technologií
neodkladná péče v zahraničí, mezinárodní smlouvy
zhoršující se zdravotní stav, nepříznivý demografický vývoj
zvýšením sazby daně z přidané hodnoty u některých položek léčivých přípravků a zdravotnických  prostředků a materiálů
 

Výdaje, kde je nárůst nežádoucí - výdaje, které by měly být redukovány

provozní náklady zdravotních pojišťoven
nadbytečné kapacity poskytované zdravotní péče
úhrada neprovedených nebo nadbytečných výkonů
zvyšující se náklady za léky a zdravotní prostředky
úhrada části zdravotní péče, kterou lze řešit mimo systém veřejného zdravotního pojištění
 

Hlavními nástroji udržitelnosti výdajové kapitoly systému je redukce nadbytečných kapacit zejména v oblasti akutní lůžkové péče a redukce rozsahu plně hrazené péče.

V průběhu přípravy návrhu koncepce reformy zdravotnictví byla tato oblast podrobně diskutována a připomínkována krajskými správními orgány, zástupci zdravotních pojišťoven, svazem pacientů a dalšími zástupci odborné veřejnosti.

Optimalizace sítě ambulantních zdravotnických zařízení

Ministerstvo zdravotnictví  předpokládá – v součinnosti s kraji a zdravotními pojišťovnami – optimalizaci a redukci neefektivně využívaných kapacit stávající sítě ambulantních zdravotnických zařízení. Předpokládaná úspora nákladů dosahuje cca 3 mld. Kč/rok.

Optimalizace sítě lůžkových zařízení

V součinnosti s kraji a zdravotními pojišťovnami bude realizována optimalizace sítě lůžkových zařízení. Záměrem je posílení lůžkového fondu  následné a ošetřovatelské péče, jehož nástrojem je restrukturalizace lůžek akutní péče. Hlavním nástrojem realizace tohoto záměru budou výběrová řízení k zajištění veřejné služby (tj. k zajištění zdravotní péče hrazené z veřejného zdravotního pojištění a z dalších veřejných rozpočtů). Podporou procesu optimalizace bude zavedení úhrad lůžkové péče dle diagnózy – DRG a využití informací z Národního referenčního centra. Předpokládaná úspora nákladů dosahuje cca 2 mld. Kč/rok.

Předpokládané celkové úspory zavedením všech nástrojů snížení dynamiky růstu výdajů včetně oblasti lékové politiky se pohybují kolem cca 8 mld. Kč/ rok.

Spravedlivější přerozdělení prostředků všeobecného zdravotního pojištění mezi pojišťovnami, respektující strukturu zdravotního rizika jejich pojištěnců

Přerozdělení  vybraného pojistného a dalších příjmů je navrženo jako stoprocentní a je řešeno ve dvou úrovních :

Přerozdělení vybraného pojistného podle nákladových indexů věkových skupin
Kompenzace nákladů za drahé pojištěnce

Účelem navrženého způsobu je rozdělení finančních prostředků v systému veřejného zdravotního pojištění, umožňující všem pojištěncům rovné podmínky přístupu k hrazené zdravotní péči. Zároveň se tím podstatně zvýší stabilita systému a odstraní nerovnoměrnost ve finanční bilanci zdravotních pojišťoven.

Efektivní alokace finančních prostředků

Zavedením plateb a hodnocení lékařských výkonů dle diagnózy – DRG – se docílí spravedlivějšího a objektivnějšího rozdělování prostředků veřejného zdravotního pojištění určeného pro akutní lůžkovou péči. Zkrácením průměrné ošetřovací doby za předpokladu dodržení kvality poskytnuté zdravotní péče doby dojde  snížení nadbytečných nákladů.

Vedle toho se celý systém  lůžkové péče  a úhrad za její poskytování zprůhlední, zracionalizuje a referenční data získaná systémem DRG se mohou stát objektivním podkladem nejen pro spravedlivou úhradu za její poskytování, ale např. i pro koncepční a kontrolní činnost státní správy v oblasti zdravotnictví.

Předpokládaná optimalizace příjmů a výdajů v následujících letech

V rámci prvních stabilizačních opatření realizovaných v roce 2003 byl snížen deficit veřejného zdravotního pojištění z předpokládaných 7,65 mld. Kč na  5,15 mld. Kč. V rámci dalších navržených opatření na příjmové a výdajové straně a zavedení stoprocentního přerozdělení od 1. 7. 2004, za podmínky přijetí veškerých těchto opatření, je předpoklad vyrovnané finanční bilance do konce roku 2004. Od roku 2005 je reálný předpoklad vyrovnané finanční bilance i při zvýšení výdajů zaváděním moderních technologií, úhradami neodkladné péče v cizině, zvyšováním platů ve zdravotnictví a dalšími vlivy.

Co přinese navrhovaná koncepce reformy občanům ?

1. Rovný přístup a větší rozhodovací právo ve službách hrazených z veřejného zdravotního pojištění.

2. Větší šanci na uzdravení, neboť namísto hrazení  zbytných vyšetření a ošetření bude více peněz na léčbu opravdu závažných onemocnění a zdravotních stavů.

3. Namísto zastaralé a kvalitativně různorodé sítě lůžkových zařízení dostupnou moderní síť kvalitně vybavených nemocnic – prostě náhradu kvantity za potřebnou kvalitu.

Co přinese navrhovaná koncepce reformy zdravotníkům?

1. Lepší využití a spravedlivější rozdělení finančních prostředků.

2. Dlouhodobě stabilní prostředí v oblasti zdravotních služeb.

3. Pacienta motivovaného pro své zdraví.