Premium

Získejte všechny články
jen za 89 Kč/měsíc


PAVEL HOJDA, poslanec KSČM
 

1) Můžete uvést, proč mandátový a imunitní výbor neměl ještě 5. ledna k dispozici Vaše oznámení o vedlejších příjmech a darech? Podle zákona 238/1992 Sb. jste ho měl/a podat do konce června 2003, pokud hodnota Vašich příjmů a darů přesáhla úroveň jednoho měsíčního platu zákonodárce.

Správně v dotazu uvádíte, že mělo být podáno oznámení o příjmech a darech dle zákona 238/1992 Sb, pokud hodnota mých příjmů přesáhla úroveň jednoho měsíčního platu zákonodárce. Tímto dodávám, že hodnota mých vedlejších příjmů za r. 2002 nepřesáhla zdaleka úroveň jednoho měsíčního platu zákonodárce a neměl jsem tedy povinnost dle citovaného zákona oznámení podat. Pouze dodávám, že jsem za r. 2000 tak učinil, aniž mi to zákon uložil. Zástupci medií si mé oznámení špatně přečetli a uváděli, že jsem měl vedlejší příjmy vyšší než 560 tis. Kč přestože jsem výslovně v oznámení uvedl, že se jednalo o příjmy poslanecké (tedy poslanecký plat). Toto je také jeden z důvodů, kdy jsem oznámil, že budu oznámení podávat pouze v případě, že bude naplněna povinnost podat oznámení, jak je ostatně uvedeno v prvním souvětí mé odpovědi.

2) Jaký je Váš názor na stávající znění zákona 238/1992 Sb.? Vadí Vám na něm něco?

Na zákonu 238/1992 Sb. mi vadí, že neobsahuje sankce. Sankce za porušení zákona jsou ale v pravomoci případně mandátního a imunitního výboru na podnět předsedy některé z komor Parlamentu.

3) Co soudíte o aktivitě senátorů Martina Mejstříka (KOD), Heleny Rögnerové (Nez), Jiřího Zlatušky (KOD), Petra Fejfara (KOD) a Zdeňka Bárty (KDU-ČSL), kteří imunitní výbor oficiálně požádali, aby zahájil řízení se zákonodárci, kteří neuposlechli zákon a oznámení neodevzdali?

Domnívám se, že aktivita jmenovaných senátorů je zcela mimo realitu a pokud jmenovaným senátorům něco vadilo na zákonu, měli iniciovat změnu tohoto zákona a ne vyžadovat po zákonodárcích a umožnit jejich skandalizování, pokud nepředložili oznámení, které ze zákona předložit nemuseli. Přivítal bych, kdyby na základě zjištění nebo podezření, že některý zákonodárce porušil zákon (tj. nepodal oznámení i když měl povinnost - tedy vedlejší příjmy a dary za rok vyšší než je plat zákonodárce za měsíc, nebo uvedení nesprávných údajů v oznámení) byl podán podnět mandátovému a imunitnímu výboru. Toto ale jmenovaní senátoři neučinili.

4) Kdyby občan bez imunity neuposlechl zákon, postihl by ho trest. Zákonodárcům ale žádná sankce v případě přiznávání vedlejších příjmů nehrozí. Myslíte si, že je v pořádku, když na zákonodárce platí jiný metr, než na běžné občany?

Zajisté pane Hanáku víte, že není pravda co tvrdíte ve své otázce č. 4. Ne vždy je občan bez imunity postižen trestem v případě porušení zákona. Zákonodárcům samozřejmě hrozí trest a to trest, který uloží mandátní a imunitní výbor. Jinak je zapotřebí konstatovat, že v ČR je takové právní prostředí a platí takové zákony, jak byly přijaty Parlamentem ČR a jak jsou v praxi realizovány mocenskými složkami. Pokud je neúnosná imunita zákonodárců, je zapotřebí předložit návrh na změnu a tato změna musí projít legislativním procesem. To je celkem jasné a není ani příliš důležité, že mám rovněž poněkud jiné představy o imunitě zákonodárce. Nesmírně důležité je totiž to, co je nakonec schváleno většinou v Parlamentu a podepsáno Presidentem ČR - to ostatně ale víte.

5) Pokud Vaše odpověď na otázku číslo 4 zní "Ne, není to v pořádku", jakou sankci byste do zákona pro zákonodárce navrhnul/a?

V otázce č. 4) jsem odpověděl šířeji. Domnívám se, že pokud by byla zavedena sankce v zákonu, měla by být peněžitá a to ve výši částky, která nebyla přiznána dle zákona nebo ve výši rozdílu mezi nesprávně uvedenými vedlejšími příjmy a dary a skutečnou výší vedlejších příjmů a darů. Z uvedeného vyplývá, že pokud by poslanec nepodal oznámení, byla by pokuta v minimální výši měsíčního příjmu poslance a pokud by uvedl nesprávně údaje (je zapotřebí říci ale pouze v případě nižších příjmů a darů než skutečných) v oznámení pak by mohla být sankce samozřejmě nižší. Jako nejnižší bych považoval 5 tis. Kč.

6) Mohl/a byste své vedlejší příjmy či dary (pokud jste samozřejmě v roce 2002 nějaké měl/a, resp. obdržel/a) přiznat nyní čtenářům iDNES?

Ano mohl. Za rok 2002 jsem měl jediný vedlejší příjem a to jako zastupitel města Chebu ve výši 550,- Kč měsíčně. Roční příjem byl tedy 6.600,- Kč hrubého. Neobdržel jsem žádné dary. Jak je patrné z mého vedlejšího příjmu, nedosáhl jsem za celý rok zdaleka hrubého měsíčního příjmu zákonodárce ČR.

Zpět na článek.

Kvestor ČZU: Nejlepší disciplínu měli při nácviku na útok zahraniční studenti