Dostálova zpráva o Nově pro RRTV
- plné znění -

V Praze dne 5. června 2003

Vážení členové Rady pro rozhlasové a televizní vysílání,
obracím se na Vás v následující záležitosti.

Práva a povinnosti provozovatelů televizního vysílání upravuje zákon č. 231/2001 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání a o změně dalších zákonů, ve znění zákona č. 309/2002 Sb (dále jen "zákon"). Každý provozovatel televizního vysílání má dle zákona právo vysílat svůj program svobodně a nezávisle, avšak v mezích stanovených zákonem.

Jednou ze základních povinností provozovatele televizního vysílání stanovenou v ustanovení § 31 odst. 2 zákona je povinnost poskytovat objektivní a vyvážené informace nezbytné pro svobodné vytváření názorů. Vlastní názory a hodnotící komentáře je přitom provozovatel vysílání povinen oddělit od informací zpravodajského charakteru. Vzhledem k zvláštní důležitosti televizních zpravodajských a politicko-publicistických pořadů a jejich vlivu na utváření názorů veřejnosti, je provozovatel vysílání povinen podle ustanovení § 31 odst. 3 zákona zajistit, aby zvláště tyto pořady dbaly zásad objektivity a vyváženosti. Program, který by obsahoval pořady, jež jsou vysílány v rozporu s výše uvedenými zákonnými povinnostmi, není provozovatel vysílání podle § 32 odst. 3 písm. a) zákona oprávněn vůbec šířit.

Při vědomí uvedené právní úpravy jsem přesvědčen, že v níže specifikovaných případech vysílání pořadů Televizní noviny a Střepiny, jakož i pořadu Volejte řediteli, porušil provozovatel vysílání TV NOVA opakovaně zákon. V uvedených případech provozovatel vysílání TV NOVA totiž neposkytoval divákům objektivní informace, tj. fakta, nýbrž zkreslené nebo dokonce nepravdivé informace spojené s vlastními názory, a tím znemožnil veřejnosti utvořit si svobodně o předmětných skutečnostech vlastní názor. Manipulací s některými účelově vybranými fakty vztahujícími se k předmětným skutečnostem došlo k tomu, že provozovatel vysílání TV NOVA prezentoval veřejnosti svůj vlastní názor jakožto objektivní informace (fakta) a ovlivňoval tak veřejné mínění nepřípustným způsobem.

I. Pořady týkající se činnosti Ministerstva kultury

Nostický palác

Dne 4. 4. 2003 v Televizních novinách odvysílala TV NOVA reportáž o rekonstrukci Nostického paláce a jeho budoucím využití Ministerstvem kultury, zaměřenou na využití reprezentačních prostor. Reportáž byla uvedena názorem redakce, že Ministerstvo kultury chce učinit krok, který by veřejnost de facto obral o další cennou památku:

Redaktorka použila v úvodu emotivní formulaci,vyjadřující vlastní názor, aniž by byl jako takový zákonem vyžadovaným způsobem oddělen, že "Ministerstvo kultury chce učinit krok, který by veřejnost de facto obral o další cennou památku." V divákovi je tak vzbuzován dojem, že účelem rekonstrukce mělo být využívání nemovitosti veřejností. Rekonstrukce Nostického paláce však proběhla za účelem umístění Ministerstva kultury poté, co v důsledku účinnosti zákona č. 59/1996 Sb., o sídle Parlamentu České republiky, uvolnilo ministerstvo Valdštejnský, Kolovratský a Fürstenberský palác. Přesto bezprostředně po rekonstrukci ministerstvo palác zpřístupnilo, takže veřejnost mohla vůbec poprvé tyto prostory vidět.

Při schvalování záměru rekonstrukce vládou v roce 1996 bylo rozhodnuto, že první patro bude určeno pro ministra kultury a jeho náměstka, další prostory budou určeny také k příležitostným návštěvám veřejnosti. Oproti údajům prezentovaným v reportáži je skutečnost taková, že kaple, salóny, knihovna, galerie a kulečníkový sál budou sloužit jak ministerstvu, tak veřejnosti podle původního záměru a žádné příčky tam naplánovány ani stavěny nejsou. Předpokládá se, že 1x až 2x týdně bude veřejnosti sloužit koncertní sál v přízemí a přilehlé prostory pro výstavy a občerstvení. Nostická obrazárna a salóny v prvním patře (kde došlo naopak k odstranění všech novodobých příček) a Nostická knihovna budou veřejnosti zpřístupněny při významných dnech, jako jsou státní svátky, Mezinárodní den památek a sídel, Mezinárodní den muzeí apod., odborné veřejnosti budou zpřístupněny kdykoliv na vyžádání. Zpřístupněny budou i reprezentační salóny, které bude užívat 1. náměstek ministra a jeho sekretariát v rámci reprezentačních akcí.

Redaktorka používá manipulativní konstrukce typu "vše by pak vypadalo" , "sál by pak mohly rozdělit příčky" nebo "celé křídlo by pohltila". Z vyjádření citovaných odborníků není ani zřejmé, k čemu se dotazovaní vyjadřují.

Jde o manipulativní dedukci a současně nepravdivé tvrzení. Rekonstrukce proběhla za účelem umístění Ministerstva kultury poté, co v důsledku účinnosti zákona č. 59/1996 Sb., o sídle Parlamentu České republiky, uvolnilo ministerstvo Valdštejnský, Kolovratský a Fürstenberský palác.

Příkladem hrubého zkreslení a záměrně upraveného vyjádření je konstatování redaktorky, že ministerstvo odmítlo kauzu komentovat, doplněné vyjádřením tiskové mluvčí ministerstva, že "Zatím skutečně žádnou informaci Vám nedám". Tisková mluvčí hovořila s redaktorkou TV NOVA Peterkovou telefonicky celkem čtyřikrát, z toho dvakrát jí na záznam sdělila oficiální vyjádření ministerstva, že dne 17. dubna 2003 bude pro novináře a televizní štáby prohlídka všech rekonstruovaných prostor Nostického paláce a na ni bude navazovat tisková konference, za účasti zástupců ministerstva, Národního památkového ústavu a architektonického ateliéru. Rovněž tisková mluvčí na záznam potvrdila, že v paláci budou prostory pro kanceláře ministerstva i prostory přístupné veřejnosti. Již mimo oficiální

vyjádření ministerstva sdělila k dalšímu dotazu redaktorky, že zatím jí nemůže dát více informací. V reportáži TV NOVA pak byla použita pouze tato poslední věta, uvedená tvrzením redakce, že Ministerstvo kultury zatím odmítlo kauzu komentovat.

Pozn. K těm uveřejněným sdělením, která obsahovala nepravdivá skutková tvrzení dotýkající se jména a dobré pověsti státu, resp. Ministerstva kultury, uplatnilo ministerstvo dle § 35 zákona právo na odpověď, která však v zákonem stanovené lhůtě nebyla uveřejněna.

Projekt Metodického centra konzervace při Technickém muzeu v Brně

Dne 19. 4. 2003 v Televizních novinách odvysílala TV NOVA reportáž o projektu Metodického centra konzervace při Technickém muzeu v Brně. Reportáž obsahovala zkreslené informace, přičemž úvodem bylo sděleno zcela nepravdivé tvrzení, že Ministerstvo kultury již na realizaci projektu vydalo třičtvrtě miliardy:

Ke dni uveřejnění reportáže nevydalo ministerstvo na projekt dosud žádné finanční prostředky. V rozpočtu Ministerstva kultury je na zřízení Metodického centra konzervace plánováno 295 mil. Kč, přičemž maximální varianta počítá s částkou 374 mil.Kč. Projekt je navíc dosud upřesňován, není zatím ani registrován podle vyhlášky Ministerstva financí č. 40/2001 Sb.

Zmíněná komise se nezabývá restaurováním archiválií ale restaurováním uměleckých a uměleckořemeslných děl a hudebních částí hudebních nástrojů. Je složena z odborníků na restaurování kulturních památek a byla zřízena k posuzování odborné způsobilosti žadatelů o povolení k restaurování. Působnost komise se netýká archiválií, které spadají do gesce Ministerstva vnitra.

Nejedná se o centrum, pod které by se měly veškeré restaurátorské práce soustředit, ale o Metodické centrum konzervace, které má zajišťovat zejména vysušování a stabilizaci věcí (aktuálně v rámci likvidace následků povodní i archiválií). Restaurátorské práce mají probíhat následně ve všech k tomu příslušných restaurátorských pracovištích muzeí, galerií, odborných škol, Národní knihovny a podobných odborných organizací.

Uvedená nepravdivá a účelově zkreslená tvrzení navozují mimo jiné dojem, že ministerstvo buduje centrální restaurátorské pracoviště, které svým výkonem nebude odpovídat vynaloženým finančním prostředkům a které navíc nepočítá s licencovanými restaurátory – fyzickými osobami, jež s pracovišti odborných organizací dosud spolupracují.

Toto tvrzení je účelově upraveno, neboť ve zmíněném dopise se doslova uvádí: "Projekt centrálního konzervačního pracoviště by snad mohl být účelný, avšak musel by být předem konzultován s příslušnými odborníky, musel by reflektovat jejich názory a především musel by být od počátku personálně zajištěn."

Toto tvrzení je nepravdivé, neboť zmíněný dopis v uvedených souvislostech o záměrném plýtvání státními penězi nehovoří.

Pozn. K těm uveřejněným sdělením, která obsahovala nepravdivá skutková tvrzení dotýkající se jména a dobré pověsti státu, resp. Ministerstva kultury, uplatnilo ministerstvo právo dle § 35 zákona na odpověď, která však v zákonem stanovené lhůtě nebyla uveřejněna.

Dne 2. 5. 2003 v Televizních novinách odvysílala TV NOVA další reportáž o projektu Metodického centra konzervace při Technickém muzeu v Brně, obsahující v úvodu znovu nepravdivé skutkové tvrzení, týkající se finančních prostředků:

Jde o zcela nepravdivou informaci. Podrobnější stanovisko viz vyjádření k předchozí reportáži ze dne 19.4.

Dne 4. 5. 2003 v pořadu Střepiny odvysílala TV NOVA další reportáž o projektu Metodického centra konzervace při Technickém muzeu v Brně, obsahující znovu nepravdivá a zkreslená skutková tvrzení:

Jde o zcela nepravdivou informaci. Podrobnější stanovisko viz vyjádření k předchozí reportáži ze dne 19.4.

Jde o zkreslené a neúplné informace. Podrobnější stanovisko viz vyjádření k předchozí reportáži ze dne 19.4.

Toto vyjádření redaktora obsahuje nepravdivá a zkreslená tvrzení. Potřeba vybudování metodického centra konzervace byla již uvedena v Kulturní politice v České republice, dokumentu, přijatém vládou dne 10. ledna 2001 usnesením č. 40. Vybudování metodického centra konzervace je rovněž uvedeno v Koncepci účinnější péče o movité kulturní dědictví v  České republice na léta 2003 – 2008 (koncepce rozvoje muzejnictví), ke které přijala usnesení č.87 vláda dne 22. ledna 2003. Metodické centrum konzervace bylo projednáváno i v pracovní komisi místopředsedy vlády PhDr. Mareše pro záchranu archivních fondů a dokumentů státních organizací zasažených povodněmi.

Projekt se nepřipravoval v tichosti, byl projednáván v rámci Koordinační skupiny pro odstraňování škod vzniklých záplavami na sbírkových, knižních a archivních fondech při MK ČR, kde bylo zastoupení odborných organizací dostatečně reprezentativní.

Nepravdivé je i tvrzení, že byl poprvé představen na semináři v únoru letošního roku. První seminář, spojený i s tiskovou konferencí za účasti více než stovky odborníků a pracovníků paměťových institucí, kde byl projekt představen, proběhl 18. listopadu 2002 v Národním muzeu. Projekt je od prosince 2002 zveřejněn na internetových stránkách Technického muzea v Brně.

Tvrzením "o chystaném projektu vědí jen vyvolení" je v divákovi vzbuzován zcela nepravdivý dojem, že záměrem investora je obcházet běžné postupy při zadávání veřejných zakázek.

Nekorektní součástí zpravodajství je používání emotivních formulací typu "Země se vzpamatovává z katastrofickým povodní a v technickém muzeu v Brně tuší, že by mohla přijít chvíle na spuštění dlouhodobého projektu za třičtvrtě miliardy z peněz nás všech."

Toto tvrzení je zcela nepravdivé. Na www stránkách Technického muzea v Brně je stále původní projekt, který obsahuje informaci o firmách, které působí v dané oblasti nebo projevily o budoucí spolupráci zájem. Tím samozřejmě není dotčena povinnost Technického muzea v Brně postupovat podle zákona č. 199/1994 Sb., o zadávání veřejných zakázek. Ve veřejnosti se však vzbuzuje dojem, že v souvislosti s tímto projektem je porušován zákon o zadávání veřejných zakázek.

Pozn. K těm uveřejněným sdělením, která obsahovala nepravdivá skutková tvrzení dotýkající se jména a dobré pověsti státu, resp. Ministerstva kultury, uplatnilo ministerstvo dle § 35 zákona právo na odpověď.

II. Pořady týkající se financování ČT v souvislosti s novou právní úpravou navrhovanou Ministerstvem kultury

1.

Dne 15. 4. 2003 v Televizních novinách odvysílala TV NOVA reportáž o diskuzi České televize, vysílané na druhém programu dne 14. 4. 2003, jejímž tématem byla špatná hospodářská situace ČT a způsoby jejího řešení.

Reportáž obsahovala například následující tvrzení:

Toto tvrzení je divákovi oznámeno jakožto objektivní, tj. faktická informace, ačkoli se nepochybně jedná pouze o stanovisko TV NOVA. Tvrzení svou formulací vyvolává dojem, že Česká televize "dělá věci", které jsou v rozporu s jejími zákonnými úkoly často, resp. učinila tak již alespoň jednou. Pokud TV NOVA považuje uvedené sdělení za objektivní, měla by jej přinejmenším podpořit uvedením ustanovení zákona o České televizi, které bylo odvysíláním předmětného pořadu porušeno, a především uvést, na jakém základě je dovozováno, že ČT zákon skutečně porušila, tj. přinejmenším vyjádření několika mediálních expertů. Pokud však výše uvedené tvrzení představovalo pouze vlastní stanovisko TV NOVA k činnosti České televize, mělo nejen jako takové být označeno, jak vyžaduje § 31 odst. 2 zákona, ale mělo rovněž uvést, v jakém dalším pořadu, o němž TV NOVA hovoří, spatřuje porušení zákona a konkrétně kterých povinností České televize.

Pokud TV NOVA uvádí, že v předmětném pořadu "fakticky" o diskusi nešlo, mělo by být uvedeno, z čeho tak dovozuje, když se diskuse zúčastnili jak zastánci zvýšení koncesionářských poplatků, tak odpůrci.

Uvedená informace je zcela zavádějící, vytvářející dojem, že objektivním faktem je, že Česká televize chce svou účetní ztrátu "vyřešit" prostřednictvím vyšší zátěže plátců koncesionářského poplatku. TV NOVA hrubě a účelově manipuluje s faktem, že vláda navrhuje zvýšení koncesionářských poplatků, a spojení tohoto faktu s účetní ztrátou České televize sděluje divákovi jako objektivní informaci. Pokud TV NOVA spatřuje v uvedených skutečnostech souvislost, měla tuto svou hypotézu oddělit jakožto svůj názor od informací zpravodajského charakteru, jak to vyžaduje zákon.

Argument, že velká část veřejnosti kritizuje nehospodárnost a přezaměstnanost České televize měl být podložen (např. průzkumem veřejného mínění, anketou).

Označení ministra kultury televizí NOVA jako "největšího zastánce současné ČT" je opět jejím vlastním názorem, neboť za informaci zpravodajského charakteru toto označení nelze považovat. V tom případě opět chybí zřetelné oddělení tohoto názoru TV NOVA od ostatních informací způsobem vyžadovaným zákonem.

Výše uvedené tvrzení je navíc formulováno takovým způsobem, aby z něj vyplývalo, že návrh na zvýšení koncesionářských poplatků je osobní snahou ministra kultury, jež vyplývá z jeho postavení jakožto "největšího zastánce" České televize, a to na úkor koncesionářů. Informace vůbec nebere v úvahu okolnosti a skutečnosti, o nichž referuje, tj. odůvodnění vládního (tj. nikoli ministrem kultury, ale vládou v době uveřejnění reportáže již schváleného) návrhu novely zákona o rozhlasových a televizních poplatcích, z něhož jasně vyplývá, že účelem navrhovaného zvýšení poplatků je vyrovnat příjmy České televize tak, aby mohla počínaje rokem 2004 nejen plnit své zákonné poslání odpovídajícím způsobem a na odpovídající úrovni, ale aby mohla rovněž zahájit nezbytný přechod na digitální televizní vysílání. Výše uvedené tvrzení tudíž neposkytuje objektivní informaci (tj. např. odůvodnění vlády na straně jedné a názor odpůrce zvyšování poplatků na straně druhé), nýbrž sděluje veřejnosti jako fakt, že zvýšení poplatků má jediný cíl, a to "dorovnat ztrátu" České televize.

Pokud TV NOVA hodnotí uvedení předmětného pořadu jako vytvoření pořadu, který má budit zdání publicistiky, zatímco Česká televize jím pouze sleduje ovlivnění veřejného mínění a lobbing za své zájmy, jedná se opět o vlastní přesvědčení TV NOVA a jako takové mělo být zřetelně označeno nebo vyjádřeno.

Stejně tak je zřejmě názorem TV NOVA, že uvedeným pořadem Česká televize pouze lobbuje za své vlastní zájmy, přestože toto tvrzení je divákům oznámeno jakožto fakt bez jakéhokoli podepření takového závěru, např. analýzou nezávislého odborníka. Z předmětného tvrzení TV NOVA navíc vyplývá, že dle jejího názoru není tento pořad jediným, jehož prostřednictvím ČT pouze lobbuje za své vlastní zájmy. Přitom není uvedeno, jaké další lobbistické pořady ČT vysílá.

Z dalších tvrzení odvysílaných v rámci uvedené reportáže lze uvést následující příklady vyjádření explicitního stanoviska redakce vůči jednotlivým aktérům:

Shrnutí:

Téměř všechna výše uvedená vyjádření, která byla uvedena v předmětné reportáži, jsou pouhým explicitním stanoviskem TV NOVA, přičemž nejsou jako taková zákonem vyžadovaným způsobem oddělena od informací zpravodajského charakteru. Ve svém celku však vyvolávají dojem faktických skutečností a oslabují možnost tvorby nezávislého názoru ze strany diváka. Sledovala-li TV NOVA uvedenou reportáží vyjádření svých pochybností nad pojetím předmětného pořadu České televize, měla dát prostor k vyjádření mediálním odborníkům k charakteru předmětného pořadu, a umožnit tak divákovi, aby si ze sdělených informací, popř. subjektivních názorů (jako takových označených!) vytvořil vlastní názor. Reportáž proto lze považovat za porušení zákonné povinnosti poskytovat objektivní a zejména vyvážené informace nezbytné pro svobodné vytváření názorů a za porušení zvláštní povinnosti dbát ve zpravodajských pořadech zásady objektivity. Explicitní stanovisko redakce bylo v případě uvedené reportáže upřednostňováno na úkor názorové variability relevantních skupin společnosti (např. mediálních expertů).

2.

Stejné problematice, která byla předmětem výše uvedené reportáže, se věnovala rovněž reportáž o restrukturalizačním plánu České televize, odvysílaná dne 25.4. 2003 v Televizních novinách. TV NOVA viní ČT ze špatného hospodaření, jehož ztrátu mají podle TV NOVA vyrovnat vyšší koncesionářské poplatky.

Reportáž obsahovala například následující tvrzení:

Pavel ZUNA, moderátor:

Jde o manipulativní dedukci ze strany TV NOVA, neboť z prohlášení Petra Klimeše v Poslanecké sněmovně nelze jednoznačně vyvodit, že neexistuje žádný restrukturalizační plán. Rovněž sdělení prozatímního ředitele Klimeše o faktickém dopadu restrukturalizace České televize teprve v roce 2007 nelze považovat za potvrzení neexistence restrukturalizačního plánu. Tento závěr uvedený v reportáži je zcela zavádějící.

Pomineme-li značně emotivní vyznění informace "za přispění všech občanů by do České televize natekly další až 3 miliardy ročně", v tvrzení zcela chybí, z čeho uvedenou sumu TV NOVA dovozuje. Uváděná částka totiž vůbec nekoresponduje s plánovaným ročním navýšením příjmů České televize po zvýšení koncesionářských poplatků a zvýšení rozsahu reklamy, který je o více než polovinu nižší. Jde o informaci zkreslenou hrubým způsobem, přestože redaktorka použila formulaci "až 3 miliardy".

Pokud TV NOVA "cituje" mnohé, podle nichž by Českou televizi nic nedonutilo šetřit, měla těmto osobám poskytnutou prostor k vyjádření svého názoru, stejně jako měla poskytnout prostor k vyjádření České televize.

III. Pořad "Volejte řediteli"

Vysílání pořadu "Volejte řediteli" je v rozporu s platnou právní úpravou tím, že informace, které v něm provozovatel TV NOVA poskytuje o sporech, které vede stát, PhDr. Vladimír Železný, provozovatel TV NOVA či osoby s PhDr. Železným nebo provozovatelem TV NOVA spojené, jakož i obecné informace o vztazích PhDr. Železného, provozovatele TV NOVA či osob s nimi spojených k třetím osobám, nejsou informacemi objektivními a vyváženými. Jejich jednostrannost a nevyváženost se projevuje zejména tím, že poskytované informace jsou nepravdivé, pravdu zkreslující či neúplné, a také tím, že osoby, kterých se pořad "Volejte řediteli" týká, nedostávají naprosto žádný prostor pro vyjádření svých stanovisek.

Rada pro rozhlasové a televizní vysílání (dále jen "Rada") podle veřejně přístupných informací nevyhověla mnoha předchozím stížnostem na pořad "Volejte řediteli", částečně také z důvodu, že tento pořad považovala za kontaktní pořad o vysílání TV NOVA a že zastávala názor, že vyváženost a objektivnost vysílání je třeba posuzovat z hlediska programu jako celku a ne z hlediska jednotlivého pořadu. Je ale zřejmé, že pořad "Volejte řediteli" svým obsahem zcela překračuje to, co lze považovat za kontaktní pořad podávající informace o vysílání a že se tedy jedná,  vzhledem k jeho obsahu, jednoznačně o pořad publicistického charakteru, který poskytuje jednostranné a nevyvážené informace. Shora uvedené  tvrzení dokládá mimo jiné také následující monitoring některých těchto pořadů, včetně záznamů z roku 2001 a 2002, což pouze dokladuje, že se jedná o excesy dlouhodobě opakované, na kterých byl pořad "Volejte řediteli" založen, a že provozovatel TV NOVA (dále jen "Provozovatel") opakovaně porušoval zákon, aniž by bývalá Rada vyvodila z této skutečnosti nějaké závěry.

Je vskutku zarážející , že bývalá Rada v této souvislosti soustavně odmítala již dříve podané podněty pro porušování povinností provozovatele vysílání TV NOVA.

Například již v pořadu "Volejte řediteli", vysílaném dne 24. února 2001, PhDr. Vladimír Železný poskytoval zcela neobjektivní, nevyvážené, nepravdivé, neúplné a pravdu zkreslující informace ve věci rozhodnutí mezinárodní arbitráže ve sporu CME Media Enterprises B.V. vs. PhDr. Vladimír Železný.

Nepravdivým a pravdu zkreslujícím informacím o tomto sporu, které v rozporu se skutečností neobsahovaly žádné negativní hodnocení konání  PhDr. Železného, věnoval PhDr. Vladimír Železný značnou část tohoto pořadu, a to i přes svá opakovaná tvrzení , že tento spor nemá s Provozovatelem vysílání žádnou souvislost a že se jedná o spor zcela soukromé povahy.  Toto tvrzení bylo ovšem v příkrém rozporu s titulkem oznamujícím, že tento pořad vyjadřuje stanoviska Provozovatele.

Také v pořadu "Volejte řediteli", vysílaném dne 10. listopadu 2001, se PhDr. Vladimír Železný  opět za doprovodu souhlasného titulku, že jde zároveň o stanovisko Provozovatelem, vyjadřoval ve věci trestního stíhání JUDr. Aleše Rozehnala, tehdejšího jednatele Provozovatele a právního zástupce PhDr. Vladimíra Železného a Provozovatele.

Přestože PhDr. Vladimír Železný zdůrazňoval, že se tato věc netýká Provozovatele a opětovně tvrdil (v rozporu se skutečností), že o předmětné záležitosti nikdy nehovořil a nebude hovořit, věnoval opět podstatnou část předmětného pořadu sporu a řízením, která on sám označoval za ryze soukromá a která se podle jeho vlastních tvrzení TV NOVA netýkala. PhDr. Vladimír Železný to potvrdil bezděčně tím, že v předmětném pořadu prohlásil, že "budeme bránit JUDr. Rozehnala". Je třeba zdůraznit, že šlo o obvinění JUDr. Rozehnala z trestného činu poškozování věřitele, které velmi úzce souvisí s jednáním PhDr. Vladimíra Železného a s jeho soukromými závazky vůči společnosti CME. PhDr. Vladimír Železný takto v předmětném pořadu trestní stíhání jednatele Provozovatele a právního zástupce Provozovatele a sebe sama spojil jednoznačně se samotným Provozovatelem, jehož názor měl v tu chvíli předmětný pořad údajně vyjadřovat.

PhDr. Vladimír Železný v předmětném pořadu přednesl stanovisko Provozovatele k uvalení vazby na JUDr. Aleše Rozehnala: "...připadá nám to neadekvátní, nestandardní, neobvyklé...", aniž by ovšem dal v rámci objektivity a vyváženosti možnost sdělení názoru též druhé straně, tedy v tomto případě orgánům činným v trestním řízení, jejichž práci se ovšem shora uvedeným snažil zpochybnit.

V daném pořadu se jednalo o zcela zjevné a bezprecedentní zneužití televizního vysílání k nepravdivému informování veřejnosti o osobních názorech a o svém pohledu na řešení osobních problémů. Je těžko pochopitelné, že Rada nezasáhla ani poté, co PhDr. Vladimír Železný v tomto pořadu posílal vzkaz vazebně stíhané osobě, JUDr. Rozehnalovi, a vyjadřoval mu prostřednictvím televizního vysílání podporu.

V pořadu "Volejte řediteli" vysílaném dne 12. ledna 2002 PhDr. Vladimír Železný komentoval situaci týkající změn zápisu Provozovatele do obchodního rejstříku.

PhDr. Vladimír Železný věnoval opět podstatnou část předmětného pořadu, který měl podle titulku vyjadřovat stanoviska Provozovatele, svým osobním sporům a záležitostem s nimi souvisejícím. PhDr. Vladimír Železný tak zcela ignoroval výzvu Rady ze dne 11. prosince 2001.

PhDr. Vladimír Železný v předmětném pořadu úmyslně dezinformoval veřejnost, když výslovně uvedl, že valná hromada Provozovatele ze dne 22. června 2000 nikdy nebyla a už ani nijak nemůže být napadena či jinak zpochybněna, přičemž ale jeho tvrzení bylo v přímém rozporu s ust. § 131 odst. 8 obch. zák. To stanoví, že "Jestliže nebyl podán návrh na neplatnost usnesení valné hromady podle odstavce 1 nebo 2 anebo jestliže nebyl úspěšný, lze jeho platnost přezkoumávat jen v rejstříkovém řízení, ve kterém soud rozhoduje o povolení zápisu skutečnosti  založené usnesením valné hromady do obchodního rejstříku.  Ustanovení neplatí, jestliže se přijetím usnesení valné hromady o změně společenské smlouvy nebo stanov dostal do rozporu obsah stanov nebo společenské smlouvy s donucujícím ustanovením zákona a v případech podle odstavce 9."

PhDr. Vladimír Železný znovu nepravdivě informoval veřejnost, když tvrdil, že valná hromada (jednalo se však ve skutečnosti o více valných hromad Provozovatele, které rozhodovaly o odvolání a jmenování jednatelů Provozovatele a o zvýšení základního kapitálu Provozovatele) "... byla řádná, nikdo ji nenapadá...". PhDr. Vladimír Železný nepochybně zcela jistě dobře věděl, že v té době stále probíhala celá řada řízení, která mohla přímo nebo nepřímo platnost rozhodnutí předmětných valných hromad ovlivnit. Probíhala řízení, která byla vedena proti Radě a proti Provozovateli. Jednak to bylo ve věci svého účastenství v Provozovateli, jednak ohledně rozhodnutí Rady o změně licence spočívající ve zvýšení základního kapitálu Provozovatele a změně struktury společníků Provozovatele.

Zcela neetické, neobjektivní a nepravdivé bylo i přirovnání způsobu, jakým média informují o dění kolem TV NOVA ke kampani proti hnutí Charta 77 v dobách reálného socialismu, čímž chtěl PhDr. Vladimír Železný, ale podle titulků i Provozovatel, celý obchodní spor politizovat.

Dne 22. března 2003 PhDr. Vladimír Železný věnoval opět, a to v rozporu s uvedenou výslovnou výzvou Rady ze dne 11. prosince 2001, takřka celý předmětný pořad, který měl podle titulku vyjadřovat stanoviska Provozovatele, arbitráži, probíhající mezi společností CME a Českou republikou.

PhDr. Vladimír Železný v předmětném pořadu uváděl lživé, nepravdivé a pravdu zkreslující informace, a to zejména tehdy, kdy text ustanovení předmětné mezinárodní dohody o vzájemné podpoře a ochraně investic prokazatelně neodpovídá informaci, kterou o jejím obsahu sdělil PhDr. Vladimír Železný televizním divákům.

Dále PhDr. Vladimír Železný také otevřeně dezinformoval diváky TV NOVA svým neobjektivním vyjádřením ve vztahu ke svým bývalým obchodním  partnerům, aniž by jim poskytl prostor k vyjádření jejich stanoviska, například ve věci, že jeho bývalí obchodní partneři mohli v roce 1995 získat většinový podíl v Provozovateli. Tato část  výroku PhDr. Vladimíra Železného byla zjevnou nepravdou. Nepravdivost jeho tvrzení musela být zřejmá zejména Radě, která v předmětném období uplatňovala stanovisko, že podíl původních vlastníků držitele licence nesmí v licencované společnosti klesnout pod 51 %.

Výroky PhDr. Vladimíra Železného byly navíc překvapující v tom smyslu, že PhDr. Vladimír Železný sdělil televizním divákům, že je vlastníkem Provozovatele, což podle informací, které jsou k dispozici, neodpovídá skutečnosti. Pokud by tomu tak bylo, pak by bylo zřejmé, že Rada nebyla informována o skutečné vlastnické struktuře Provozovatele, který se opět v titulku hlásil k názorům Vladimíra Železného.

PhDr. Vladimír Železný také otevřeně napadl dva arbitry bez jakékoli možnosti pro vyjádření druhé strany.

Další výroky PhDr. Vladimíra Železného: "Platíme za to, že tento stát má právo regulovat a reguloval a vydávat zákony. A vydává zákony a upravuje si zákony tak, jak uzná jeho parlament za vhodné. A může se přihodit, že narazí na někoho, kdo dokáže zvládnout arbitráž proti českému státu, a že narazí na dva arbitry, kteří se rozhodnou, že budou nějakým způsobem postupovat.", "Ale to je cena za suverenitu této země.", "Je to nepříjemné, ale podívejme se té ceně za suverenitu v naprostém klidu a čelně do očí." a "Je to cena, kterou platíme za to, že na svém území se chováme tak, jak uznáme my za vhodné, a trváme na tom, aby zahraniční investor to respektoval. Když to nerespektuje a odvolá se na nějakou úmluvu, pak by to mělo být řízeno českým právem, tak předepisují pravidla mezinárodní arbitráže." byly také neobjektivní. PhDr. Vladimír Železný neobjektivně informoval diváky tak, že se snažil navodit dojem, že mezinárodní dohody, které Česká republika podepsala, mohou být na

základě "suverenity" porušovány právními předpisy České republiky. Taková informace byla zcela neobjektivní v tom smyslu, že podle českého právního řádu jsou mezinárodní dohody za určitých podmínek (které předmětná dohoda o ochraně a vzájemné podpoře investic splňuje) přímo součástí právního řádu České republiky; v některých případech jsou dokonce nadřazeny zákonům. Postoj PhDr. Železného v předmětném pořadu dospěl až k něčemu, co lze svým způsobem považovat za výzvu k porušování mezinárodních smluv a dohod či alespoň ke schvalování takového jejich porušování ("... na svém území se chováme tak, jak uznáme my za vhodné...") na základě zneužití národního cítění hrubým populistickým způsobem.

Významnou část pořadu "Volejte řediteli" vysílaného dne 29. března 2003 PhDr. Vladimír Železný věnoval opět, a to v rozporu s výslovnou výzvou Rady ze dne 11. prosince 2001, svým osobním sporům s bývalými obchodními partnery a arbitráži CME Czech Republic B.V. vs. Česká republika. PhDr. Vladimír Železný zpochybnil pravost dokumentu, který byl v arbitrážním řízení předložen Českou republikou a který nebyl v průběhu arbitrážního řízení předvolanými členy Rady a jinými osobami zpochybněn, aniž by poskytl prostor k vyjádření stranám sporu. Opět šlo podle titulků také o názor Provozovatele.

V pořadu "Volejte řediteli" dne 19. dubna 2003 došlo k hrubému porušení ust. § 48 odst. 4 zákona tím, že do pořadu byla vložena teleshoppingová  vložka, ve které PhDr. Vladimír Železný nabízel hračku zajíce "Zazy", včetně ceny a návodu, kde je ji možno zakoupit, aniž by byla splněna podmínka zřetelné oddělenosti od ostatních částí programu.

Nutno také konstatovat, že obecné vystupování PhDr. Vladimíra Železného v pořadu "Volejte řediteli" v době jeho předvolební kampaně do Senátu Parlamentu České republiky bylo samo o sobě porušením zásady vyváženosti, protože žádný z jeho protikandidátů neměl ve vysílání TV NOVA prostor pro svoji prezentaci. Skutečnost, že PhDr. Vladimír Železný se vyhýbal přímým zmínkám o své kandidatuře, nemůže na této skutečnosti nic měnit.

V pořadu "Volejte řediteli" dne 12. dubna 2003 PhDr. Vladimír Železný bez jakýchkoliv důkazů osočil státní úředníky České republiky z jednání proti zájmům České republiky. Učinil tak svým typickým způsobem – nikoho nejmenoval, a proto sice není možné říci, že by útokem byl někdo osobně napaden, avšak dotčena je celá skupina lidí, která se pochopitelně nemohla a nemůže bránit, neboť TV NOVA jí přístup na obrazovku neumožní. Slova PhDr. Vladimíra Železného: "Víte, zajímalo by mně, kolik vyšších a vysokých úředníků českého státu oslavovalo prohru České republiky? Ze dvou důvodů. Za prvé proto, že ze spolupráce s Lauderovou skupinou proti zájmům České republiky si udělali velmi dobrou živnost…Jaká svědectví podávali čeští úředníci a zda byla ta svědectví v souladu s českými zákony a s tím, co je český právní rámec."

Jedná se o ničím nepodložená obvinění celé skupiny lidí, které jen potvrzuje neobjektivnost a nevyváženost vysílání TV NOVA. Navíc, těmito výroky je zcela matena veřejnost, neboť svědectví je popisem skutečnosti a nikoliv vyjadřováním se  v souladu se zákony či právním rámcem, zatímco PhDr. Vladimír Železný divákům chtěl zřejmě sugerovat, že pokud někdo při svědecké výpovědi sdělí, že se dělo něco, o čemž příslušný orgán následně zjistí či dovodí, že bylo jednáním mimo právní rámec, zřejmě tím svědek poskytuje protiprávní svědectví.

Výše uvedený útok byl opakováním předešlého vyjádření PhDr. Vladimíra Železného v pořadu "Volejte řediteli" ze dne 29. 3. 2003, kdy PhDr. Vladimír Železný uvedl: "Chci jenom připomenout drobnou poznámku na okraj, která nemá žádný význam, že vedoucí úřadu přestala být vzápětí, odešla z této funkce a odjela do Spojených států, protože vyhrála grant přes nějakou nadaci nebo přes nějakou bohulibou společnost a rok strávila ve Spojených státech. Víte, není to jediný příklad, kdy čeští úředníci nebo někdo z České republiky musel poskytovat CME padělané, podvržené, anebo zmanipulované důkazy." Ač to PhDr. Vladimír Železný přímo neříká, z jeho vyjadřování si neinformovaný člověk může dovodit, že bývalá vedoucí Úřadu Rady byla za pomoc CME odměněna ročním pobytem ve Spojených státech, a to aniž by předložil jediný důkaz či dal možnost vyjádření dotčené osobě.

Ze všeho výše uvedeného je tedy zjevné, že vysíláním pořadu "Volejte řediteli" byl porušován zákon, pořad byl zneužíván k prezentaci osobních názorů, a to mnohdy i poskytováním informací neobjektivní a nevyvážené povahy, to vše opakovaně a soustavně.

PhDr. Vladimír Železný a Provozovatel se navíc v tomto pořadu vyjadřovali opakovaně a jednostranně k záležitostem, které se jich přímo dotýkaly, a to zvláště poté, co byli vyzváni, aby se podíleli na úhradě dluhu vůči společnosti CME Czech Republic B. V. z předmětné arbitráže, a zneužívali tak televizní obrazovku ke své jednostranné obraně.

Navíc je třeba zdůraznit, že PhDr. Vladimír Železný a Provozovatel v rozporu s výzvami a doporučeními Rady zneužíval licenci k provozování  televizního vysílání k tomu, aby na televizní obrazovce zcela jednostranně dezinformoval veřejnost o průběhu různých záležitostí týkajících se pouze jeho osoby.

IV. Majetkové poměry

V  souvislosti s mým podnětem poukazuji na závažnou skutečnost, že není zcela zřejmé, jaká je struktura společníků CET 21. Představiteli společnosti je v médiích uváděno, že cca 52,1% obchodní podíl drží společnost VILJA, a.s., cca 16,7% obchodní podíl drží pan Peter Kršák, cca 3,1% drží společnost CEDC, cca 1,2% drží Česká spořitelna, a.s., a cca 26,9% bývalého obchodního podílu PhDr. Vladimíra Železného nebylo dosud rozděleno.

Z informací, které jsou k dispozici z jiných zdrojů však vyplývá, že je stále veden u českých soudů spor o to, zda 3,1% drží společnost CEDC nebo zda tento obchodní podíl drží společnost CME, na kterou měl být obchodní podíl údajně převeden v roce 1998.

Dále se objevila zpráva, že Česká spořitelna, a.s., měla údajně převést svůj obchodní podíl na společnost VILJA, a.s.

Stav zapsaný v obchodním rejstříku ke dni 30. 5. 2003:

- PhDr. Vladimír Železný
- JUDr. Aleš Rozehnal
- Mgr. Peter Kršák

- CEDC Management Services GmbH – vklad 20.000,- Kč
- Česká spořitelna, a.s. - vklad 20.000,- Kč
- Josef Alan – vklad 26.000,- Kč
- Peter Hunčík – vklad 26.000,- Kč
- Peter Kršák – vklad 27.000,- Kč
- Vlastimil Venclík – 54.000,- Kč
- PhDr. Vladimír Železný – 27.000,- Kč

základní kapitál:

200.000,- Kč

Z uvedeného je zřejmé, že shora uvedený stav v obchodním rejstříku již několik let nepodává věrný obraz o struktuře uvnitř CET 21.

Za nejzávažnější však považuji skutečnost, že pánové Josef Alan, Vlastimil Venclík, Peter Hunčík a Fedor Gál, z nichž první tři měli své obchodní podíly podle informací, které byly prezentovány veřejnosti, prodat právě společnosti VILJA, a.s., podali u Městského soudu v Praze žalobu na určení, že jsou nadále společníky CET 21 a chtějí nadále vykonávat svá práva společníků. Pokud by tomu tak bylo, nemohla by být společnost VILJA, a.s., společníkem CET 21 a osoby, které se dnes prezentují jako její jednatelé, by zřejmě nemohly být jednateli.

Již několik let trvá stav, kdy nikdo neví, kdo je vlastně jednatelem či jednateli společnosti. Do května 1999 byli jednateli společnosti Alan, Hunčík, Venclík a Železný. Dne 4. 5. 1999 odstoupili Alan, Hunčík a Venclík z funkce jednatelů. Následně byli jmenováni dne 1. 7. 1999 novými jednateli Kršák a Rozehnal (první pokus o jejich zvolení na valné hromadě dne 4. 5. 1999 byl neplatný pro chybějící souhlas RRTV). V následujícím období proběhlo několik dalších pokusů o odvolání a jmenování jednatelů společnosti. Jako jednatele tak vedle shora uvedených osob v mezidobí vystupovaly (a některé dosud vystupují) tyto osoby: PhDr. Libuše Šmuclerová, Ing. Aleš Minx, Ing. Petr Dvořák, JUDr. Jaroslav Buriánek, Mgr. Jiří Šmejc. V případě PhDr. Libuše Šmuclerové již soud (v prvém stupni) rozhodl, že tato nebyla platně jmenována jednatelem. V případě ostatních je značně pravděpodobné, že soud zaujme stejné stanovisko, neboť o jmenování uvedených osob do funkce jednatelů rozhodly subjekty, které nebyly v rozhodné době společníky CET 21.

Je mi také známo, že Městský soud v Praze rozhodl v červenci roku 2002, že změna výše obchodních podílů společnosti CET 21 učiněná dne 6. února 1997 není platná. Pokud by toto rozhodnutí bylo potvrzeno, znamenalo by to, že PhDr. Vladimír Železný nemohl mít ve společnosti CET 21 v letech 1997 až 2002 obchodní podíl 60%, ale pouze 16.7%, jaký měl před 6. únorem 1997. V takovém případě by ovšem mohla být zpochybněna celá řada rozhodnutí valných hromad společnosti CET 21 od roku 1997 dodnes, jakož i převody obchodních podílu uskutečněné od roku 1997 dodnes, včetně výše uvedeného převodu obchodních podílu na společnost VILJA, a.s.

Na přelomu let 1999 a 2000 proběhl pokus o navýšení základního kapitálu CET 21 a vstup společností MEF Media, a.s., a Edikon, a.s., do společnosti coby nových společníků. Následně po dobu cca dvou let V. Železný prezentoval strukturu společníků CET 21 v této podobě: Železný (podíl 11,78 %), MEF Media, a.s. (podíl 24,02 %), Edikon, a.s. (podíl 24,51 %), Kršák (podíl 16,60 %), Venclík (podíl 8,71 %), Alan (podíl 8,72 %), Hunčík (podíl 4,33 %), CEDC (podíl 1,42 %) a ČS, a.s. (0,20 %). Dne 6. 6. 2002 rozhodl MS v Praze o tom, že navýšení základního jmění proběhlo neplatně, a tudíž společnosti MEF Media, a.s., a Edikon, a.s., nenabyly nikdy podíl v CET 21. Rozhodnutí valné hromady CET 21, na jejichž přijetí se podílely Edikon, a.s., a MEF Media, a.s. (mj. rozhodování o odvolání a jmenování jednatelů), jsou tak zřejmě z valné většiny stižena neplatností. Situace v CET 21 se stala ještě více nepřehlednou poté, co pánové Alan, Venclík, Hunčík ohlásili v roce 2002 převod svých podílů na společnost VILJA, a.s. Převáděné podíly a vklady neodpovídaly realitě, neboť příslušné smlouvy o převodu obchodních podílů, i RRTV při udělování nezbytného souhlasu s převody, vycházely z předpokladu, že platí velikost vkladů a podílů po zmíněném neplatném zvýšení základního kapitálu. Účast společnosti VILJA, a.s., v CET 21 je tak nejasná. Co se týče společností MEF Media, a.s., a PPF, a.s., které se prezentují jako současní "majitelé" CET 21, je jejich postavení zřejmě také nejisté, neboť jej odvozují právě od společnosti VILJA, a.s.

Nejasnosti ve struktuře společníků se prohloubily i v důsledku "přerozdělování" uvolněného podílu V. Železného v CET 21, který byl postižen exekucí. Společnost vycházela při přerozdělování z velikosti podílu V. Železného ve výši 60 %. V nedávné době však soudy poukázaly na to, že ke zvýšení podílu V. Železného z 16,67 % na 60 % nemuselo dojít platně, a že tedy V. Železný nikdy neměl podíl ve výši 60 %.

Vážení členové Rady pro rozhlasové a televizní vysílání,
jak jsem již vyjádřil v úvodu, jsem přesvědčen, že ve shora popsaných případech pořadů vysílaných TV NOVA porušil provozovatel vysílání opakovaně zákon.

Domnívám se proto, že Rada by měla provést dlouhodobou analýzu obsahu pořadu Volejte řediteli, jakož i přezkoumat všechny předchozí stížnosti, které ve věci tohoto pořadu

obdržela. Stejně tak očekávám názor Rady k předloženému monitoringu zpravodajství a publicistického pořadu Střepiny, z hlediska souladu s ustanovením § 31 zákona.

Za velmi závažnou otázku považuji nevyjasněné majetkové vztahy ve struktuře CET 21, spol. s r.o.

Žádám, abych o výsledku jednání o tomto podnětu byl písemně informován.

Rada pro rozhlasové a televizní vysílání
Krátká 10
100 00   P r a h a   10

Co:
Stálá komise Poslanecké sněmovny
Parlamentu ČR pro sdělovací prostředky