1) Můžete uvést, proč mandátový a imunitní výbor neměl ještě 5. ledna k dispozici Vaše oznámení o vedlejších příjmech a darech? Podle zákona 238/1992 Sb. jste ho měl/a podat do konce června 2003, pokud hodnota Vašich příjmů a darů přesáhla úroveň jednoho měsíčního platu zákonodárce.

Imunitní výbor neobdržel ode mne žádné písemné oznámení popř. čestné prohlášení, protože jsem vycházel z právního výkladu, že se povinnost stanovená zákonem vztahuje pouze na ty, kteří kromě řádného příjmu poslance mají vedlejší příjmy (navíc tyto dosahují alespoň měsíčního platu). Pokud mi bude poskytnut jednoznačný výklad, že jsem tak učinit měl, nečiní mi větší problém sepsat čestné prohlášení, že takové příjmy prostě nemám.

2) Jaký je Váš názor na stávající znění zákona 238/1992 Sb.? Vadí Vám na něm něco?

Můj názor na současné znění zákona 238/1992 je, že je nejednoznačný a chybí mu vymahatelnost. Např. z dikce §6 o povinnosti písemně oznámit příjmy nevyplývá, že "nulový" příjem je také příjmem - k posouzení je i efektivnost tohoto "papírového" aktu. Otázkou zůstává též různá pozice poslanců a členů krajských a obecních zastupitelstev.

3) Co soudíte o aktivitě senátorů Martina Mejstříka (KOD), Heleny Rögnerové (Nez), Jiřího Zlatušky (KOD), Petra Fejfara (KOD) a Zdeňka Bárty (KDU-ČSL), kteří imunitní výbor oficiálně požádali, aby zahájil řízení se zákonodárci, kteří neuposlechli zákon a oznámení neodevzdali?

Aktivity směřující k řízení s poslanci, kteří se nezachovali podle mínění některých vykladačů tohoto zákona mohou směřovat především k tomu, že upozorní na problematičnost tohoto zákona i dosavadní praxe a vyvolat nápravu. To by myslím byl pozitivní efekt.

4) Kdyby občan bez imunity neuposlechl zákon, postihl by ho trest. Zákonodárcům ale žádná sankce v případě přiznávání vedlejších příjmů nehrozí. Myslíte si, že je v pořádku, když na zákonodárce platí jiný metr, než na běžné občany?

Pokud jde o Váš dotaz ohledně různého metru na občany a na veřejné funkcionáře, tak různý metr tady samozřejmě platí. Občan přece může mnohé údaje chránit před zveřejněním v režimu ochrany osobních dat, popř. v režimu obchodního tajemství. Veřejný funkcionář veřejným prohlášením toto překračuje, aby mohl být přezkoumána možnost střetu zájmů. Tady je třeba si zopakovat diskusi jakých konkrétně informací by se to mělo týkat (informace z daňových přiznání, obchodní partneři firmy, rodinný majetek atp.). Podotýkám, že jsme příznivcem zavedení obecného majetkového přiznání pro všechny občany. Nevidím důvod, proč by pak taková jednoznačná povinnost nebyla pod odpovídající sankcí.

5) Pokud Vaše odpověď na otázku číslo 4 zní "Ne, není to v pořádku", jakou sankci byste do zákona pro zákonodárce navrhnul/a?

O konkrétní podobě sankce (výše, kdo by ji vybíral a jak) nemám zatím detailnější představu - ponechal bych to v této fázi na odborné debatě, která zohlední přiměřenost a účinnost příslušné konstrukce.

6) Mohl/a byste své vedlejší příjmy či dary (pokud jste samozřejmě v roce 2002 nějaké měl/a, resp. obdržel/a) přiznat nyní čtenářům iDNES?

Na přímý Váš dotaz ohledně mých příjmů mohu sdělit, že po zvolení do Poslanecké sněmovny vykonávám funkci místopředsedy KSČM jako neplacenou, nebyl jsme již znovu zvolen do zastupitelstva hl. m. Prahy a ukončil jsem v té souvislosti i své působení ve společnostech zřizovaných hl. m. Prahou. Rovněž tak se nevěnuji žádným podnikatelským aktivitám. Z toho vyplývá, že poslanecký plat je mým jediným příjmem (ani na honosné dary jsme neměl "štěstí"). Mohu dodat, že ani v mé rodině tomu není jinak - viz § o oznámení osobního prospěchu též u rodinných příslušníků, družky atp. To ostatně vyplývá z odpovědi na vaši první otázku.