Důvod k radosti nemá nikdo, ani konkurenti unie. Krize, která hrozí, může způsobit ztrátu i té omezené akceschopnosti, kterou Unie má.
"Do sebe zahleděná Evropa nebude velkým přínosem ve světě, kde mají USA tak málo přátel podobného ekonomického a politického významu," tvrdí francouzský politolog Francois Heisbourg. Nejvíce ztratí Francie. Nedělní NE bylo drtivým úderem pro francouzsko-německý "motor", který zatím hýbal Unií.
Evropští vůdcové se budou snažit zabránit úplnému krachu projektu. Chtějí pokračovat v ratifikaci ústavy. Doufají, že skóre nakonec vyzní v její prospěch. Zatím ji ratifikovalo deset zemí, proti je jen Francie. Pokud ústava narazí na odpor jen v několika zemích unie, mohou politici žádat, aby se o ní v těchto státech hlasovalo znovu.
Zda tato taktika uspěje, to ovlivní i další hlasování, které se ve středu odehraje v Nizozemsku. Pokud i tady zazní jasné NE, bude to možná smrtelný úder - i proto, že každá země by ji odmítla z jiných důvodů. Ve Francii se jako rozhodující argument prosadilo tvrzení, že ústava je příliš liberální a ničí výdobytky pracujících. V Nizozemsku zase bodují ti, kdo ji označují za antiliberální.
V nynější situaci bude velmi obtížné, ne-li nemožné začít nějaké jednání o změnách v textu ústavy, o nichž tak rádi mluví její odpůrci.
Nejde jen o to, že Francie je velká země a spoluzakladatel dnešní Unie. Jedním z argumentů ve francouzské kampani proti ústavě byl "polský instalatér" - tedy představa, že v "ultraliberální" Unii berou lidé z Východu Francouzům práci.
Francouzské NE tak vyznělo i jako hlas proti novým členským zemím. "V Radě ministrů to bude napjatější než kdy dříve," bojí se podle listu Le Figaro nejmenovaný východní diplomat. Rada je nejdůležitější rozhodovací orgán EU, schvalující všechny důležité právní akty Unie.
Uspěly tak argumenty, že ústava ničí sociální výdobytky. Znamená to, že Evropa se může na blíže neurčenou dobu rozloučit s další liberalizací. To není jen problém pro Brity nebo Čechy a Poláky, kteří se snaží, aby Unie odbourala omezení ztěžující přístup na trhy práce ve Francii i jinde. Antiliberální obrat pocítí i USA nebo Číňané. Tento vývoj by oslabil i pozice Unie na světových obchodních jednáních.
Ohroženo je i další rozšiřování Unie. Pocítí to zejména Turecko, s nímž měla na podzim začít vstupní jednání. Francouzské NE tento záměr přinejmenším zpochybnilo. Už tyto pochyby nebudou mít pro Ankaru těžké důsledky - očekává se, že na ně budou záporně reagovat finanční trhy. Ohroženy jsou však také evropské vyhlídky Balkánu, o Ukrajině ani nemluvě.
Brusel tvrdí, že francouzské NE může mít záporný dopad i na ekonomický růst unie, který je už tak dost slabý. Odborníci poukazují i na riziko oslabení společné měny, eura.
Tím, kdo ztratí nejvíce, bude zřejmě sama Francie. "Hlas NE by zastavením evropské integrace připravil Francii o jednu z jejích hlavních kapacit, které používá jako velký hráč na mezinárodní scéně," varuje francouzský analytik Francois Heisbourg.
Ale politologové se obávají, že francouzské NE může podkopat i roli Evropské unie jako celku. "Nejtěžší bude pro ni ztráta vlivu na mezinárodní scéně. Spojeným státům bude Unie pro smích a ani Čína ji nebude brát vážně," řekl listu Le Figaro belgický politolog Paul Magnette.
Podle jeho francouzského kolegy Dominika Moisiho pak Evropu nečeká nový začátek, nýbrž období chaosu, zmatků a paralýzy. "Francouzi (svým NE) nevědomě a proti své vůli zajistí, že toto století se stane asijským stoletím," argumentuje Moisi v listu International Herald Tribune.
Pokud totiž ústava neprojde, nedojde ani k očekávanému zjednodušení jejích rozhodovacích mechanismů. Politici se zřejmě pokusí zavést aspoň některé změny obsažené v ústavě - k nim patří zejména vytvoření funkce evropského prezidenta a ministra zahraničí.
Tyto změny však nevyrovnají ničivý psychologický účinek krachu velkého evropského projektu.
ČTĚTE TAKÉ:
Francouzi jako první odmítli ústavu EU
 Evropská unie. |
