To řekl v jedné z předvolebních televizních debat podnikatel z Havířova Miroslav Kantor, šestý na kandidátce veřejně zatím ne příliš známé Všeobecné občanské strany.
Právě o jejím lídrovi Vladislavu Novarovi tento týden Moravskoslezský deník napsal, že dluží velké částky na nesplacených úvěrech. Novara se brání tvrzením, že ve svém podnikání doplatil na nezodpovědné jednání druhých. Pokud jeho strana přesvědčí alespoň jedno procento voličů, finančně si polepší.
Za jeden hlas třicet korun
Zákon, podle nějž se volí do Evropského parlamentu, totiž nahrává všem menším stranám. I těm, které mají jen velmi malou šanci překročit pětiprocentní hranici a získat některé z evropských křesel. Už při překročení jednoprocentní hranice totiž obdrží za každý hlas třicet korun.
Ilustrační příklad? Pokud přijde volit méně než polovina voličů, například tři miliony lidí, získá peníze od státu strana, která dokáže oslovit alespoň třicet tisíc voličů. A stačí asi 33 tisíc hlasů a strana může počítat s pěkně kulatou sumou - rovným milionem korun.
|
Čekání na výsledky voleb se protáhne - čtěte ZDE |
Zřejmě i proto kandiduje rekordní počet stran, jedenatřicet. Podle volebních průzkumů, které byly zveřejněny během kampaně, má šanci na peníze od státu asi třetina stran.
Kandidovat v evropských volbách přitom nebylo příliš složité. Stačilo si sehnat tisíc podpisů pro založení strany, nechat se zaregistrovat na ministerstvu vnitra a složit do rukou státu 15 tisíc korun na uhrazení volebních nákladů. To není příliš vysoká investice, navíc když všechny kandidující strany dostaly ještě bezplatně prostor pro vlastní propagaci jak v České televizi, tak v Českém rozhlase.
Malým pomohl Ústavní soud
Lidovec Jan Kasal se již nechal slyšet, že by podpořil přitvrzení podmínek pro účast ve volbách. Startovní "pole" by prořídlo a do voleb by šly jen strany s reálnou šancí získat nejen peníze, ale i křesla.
V eurovolbách mají přitom menší strany větší šanci dosáhnout na peníze než při volbách do sněmovny. V těch musí získat 1,5 procenta, ale za každý hlas pak dostanou stovku. Hranice byla původně vyšší, ale proti tomu zasáhl Ústavní soud.
Jana Ulbrychová, místopředsedkyně Strany zelených, která má ambici nejít si po volbách jen pro peníze od státu, MF DNES řekla, že voliči by neměli tolik hledět na pětiprocentní hranici, která je hlavní hranicí úspěchu a nezdaru ve volbách.
"Věřím, že alespoň jedno křeslo získáme. Ale i o něco nižší výsledek než pět procent má pro některé strany svou váhu, protože jim umožňuje získat peníze na další činnost," uvedla Ulbrychová.
