Pro letošek zpracovala osm variant testů. Jenže se jí nepodařilo "namíchat" všechny stejně obtížně. Zájemcům o studium, kteří při zkoušce - aniž to věděli předem - vyplňovali lehčí variantu, univerzita body ubrala. A těm, na které vyšla těžší verze, přidala.
Odmítnutým uchazečům o studium se to nelíbí. "Až po skončení testu, který jsem odevzdala, jsem se dozvěděla, že jsem dělala lehčí variantu a že mi tím pádem musí ubrat body. Připadá mi to nespravedlivé. Kdybych věděla předem, že je více druhů testů, radši bych vyplňovala těžší variantu," tvrdí jedna z uchazeček, která se nedostala na Právnickou fakultu Masarykovy univerzity.
Proti výsledku přijímaček se rozhodně hodlá odvolat. A není jediná. Podle rektora Jiřího Zlatušky je přepočítávání výsledků jediným způsobem, jak spravedlivě ohodnotit všechny uchazeče, aby nikdo nebyl poškozen tím, že měl obtížnější otázky.
"Je to naprosto v pořádku. Uznávám snad jedině, že se o tomto způsobu hodnocení testů mohli zájemci o studium dozvědět předem," prohlásil Zlatuška. Připustil přitom, že loni, kdy se poprvé dělaly přijímací zkoušky formou testu všeobecných předpokladů, se škole podařilo udělat všechny varianty testů srovnatelné, takže se výsledky přepočítávat nemusely.
"Samozřejmě by bylo ideální, kdyby se nám to povedlo i letos. Ale to se předem nijak zjistit nedá, jedině že bychom testy vyzkoušeli na stejně velké skupině lidí, jaká nakonec přijímačky dělá, a to není v našich silách."
Zlatuška zároveň všechny nespokojené uchazeče o studium vyzval, aby poslali děkanům fakult žádost o přezkum rozhodnutí o nepřijetí, a slíbil, že jejich případy prověří.
To však stěžovatele neuspokojuje. Trvají na tom, že všechny verze písemky měly být stejně obtížné. Pokud neuspějí s odvoláním, mohou se obrátit na soud, aby prověřil, zda nebyli poškozeni. Ministerstvo školství jim totiž nepomůže. "Přijímací řízení je plně v rukou škol," říká náměstek ministryně školství Petr Kolář.
