Jak připomíná slovenský deník Pravda, odchod z britských azylových domů se týká hlavně Romů z Česka, Maďarska, Slovenska a Polska.
Britské ministerstvo vnitra už začátkem dubna oznámilo, že od 1. května přestane podporovat přibližně dva a půl tisíce žadatelů a ti musí opustit azylové domy.
"Situace po 1. květnu je následující: Tyto lidi už nebudeme považovat za oprávněné žadatele o azyl a nárok na každou formu pomoci, která jim byla poskytovaná, po tomto termínu zaniká," cituje Pravda mluvčího britského ministerstva vnitra.
Podle něj tak mají tito lidé tři možnosti: "Buď odjedou domů, nebo do jiné členské země unie. Druhou možností je, že se zaregistrují v rámci schémat pro nové členské země jako pracovní síla. V případě, že se rozhodnou pro třetí možnost, kterou je zůstat ve Velké Británii, musí být soběstační."
Nejvyšší britský soud ale už dříve nařídil dočasnou podporu pro azylanty, aby se předešlo stížnostem. Agentury, které se o žadatele starají, totiž předpovídaly chaos na úřadech. Většina žadatelů žila v azylových domech po celé zemi, kde čekali na vyřízení svého případu.
České ministerstvo práce a sociálních věcí se na navrátilce nijak zvlášť nepřipravuje. "Pokud se vrátí a budou splňovat zákonné podmínky, tak sociální dávky dostanou, jestli ne, nedostanou nic," řekla iDNES mluvčí ministerstva Kateřina Prejdová.
Od doby, kdy se Česko stalo členem unie, nahlíží na něj ostatní státy společenství jako na bezpečnou zemi původu. Stejné podmínky platí i pro žadatele o azyl v České republice. "Občan státu unie u nás může požádat o azyl. Jeho žádost je pak projednána ve zkráceném řízení," vysvětlila mluvčí ministerstva vnitra Marie Masaříková. Žádost je pak obratem zamítnuta.
Od 1. května začalo na ministerstvu vnitra fungovat oddělení Dublinského střediska. Jeho pracovníci mají zabránit tomu, aby cizinci žádali o azyl ve více zemích unie a posoudí na základě celoevropských databází, která země žádost vyřídí.
