"Doufáme, že generální tajemník OSN brzy jmenuje koordinátora, který bude spolupracovat se spojeneckými vojsky," vymezil Powell americkou představu o roli OSN v Iráku.
To má ale daleko k "ústřední roli" této organizace, jak ji žádá EU, která se rovněž zúčastnila jednání v sídle NATO.
Powell dal najevo, že v prvním období po válce nebude hrát OSN v Iráku prakticky žádnou významnější roli.
"Zpočátku bude za stabilizaci země a ochranu lidí zodpovědné vojenské velení spojeneckých sil," uvedl ministr. Při obhajobě silné role spojenců v řízení poválečného Iráku se odvolával na náklady války a ztráty v ní. Podobný postoj zaujali i Britové.
Unie zase naznačila, že bez OSN a jejích rozhodnutí se nemíní v Iráku výrazněji angažovat. "Rezoluce OSN je předpokladem pro plné zapojení unie do poválečné obnovy Iráku," konstatoval řecký ministr zahraničí Giorgos Papandreu, jehož země nyní unii vede.
Volání po silné roli OSN se ozývalo i z dalších zemí Evropy včetně Česka. "Hlásíme se k tomu, že budoucnost je v rukou OSN. Naším cílem je, aby se věci řešily mnohostranně," řekl ministr zahraničí Cyril Svoboda.
I Amerika žádá spojení mezinárodního společenství, a to kvůli obnově Iráku. Bez silné role OSN však hrozí, že o jejím průběhu budou rozhodovat jen Američané.
Podle rakouské ministryně zahraničí Benity Ferrero-Waldner je zatím zřejmé jen to, že většina členů EU se bude podílet na postsaddámovské fázi, zcela jistě v humanitární oblasti.
Evropa přitom nezapomíná na jednostranné americké rozhodnutí zahájit válku proti Iráku bez souhlasu OSN.
"Je věcí vrcholného významu, abychom přetvarovali transatlantické spojenectví pro řešení nových výzev a problémů, ale také pro řešení otázek, které se vynořily během diskuse o Iráku," uvedl Papandreu.
Teď však nikdo nechtěl zatěžovat jednání otázkami z minulosti a obnovovat předválečný rozkol v otázce Iráku. Podle šéfa NATO George Robertsona bylo nejčastěji opakovaným slovem rozhovorů slovo pragmatismus.
Silná shoda však byla jen v požadavku, že válka musí skončit co nejdřív.
