Návrh na zařazení Velkého pátku mezi sváteční dny ve Sněmovně obhajoval senátor Martin Mejstřík. Poslancům připomněl, že Velikonoce jsou největším křesťanským svátkem. Velký pátek je svátečním dnem například v Británii, Irsku, Německu a na Slovensku.
V českém kalendáři je dosud třináct svátků, asi polovina z nich připadá každý rok na pracovní dny. Někdejší sociálnědemokratický ministr školství Eduard Zeman ve Sněmovně prohlásil, že by měl další den volna nepříznivé ekonomické dopady.
Senátní návrh také počítal s tím, že by z významných dnů vypadl Mezinárodní den žen, který se na celém světě slaví 8. března. Podle Eduarda Zemana by to byla mezinárodní ostuda. Na významné dny není pracovní volno.
Ze 108 poslanců hlasovalo 61 pro vrácení předlohy do Senátu k dopracování. Návrh společnými silami zamítli sociální demokraté a komunisté.
Znamená to faktický konec snahy o zařazení Velkého pátku mezi svátky, protože do červnových voleb se přepracovaný návrh ve Sněmovně zřejmě nestihne projednat. A po volbách se nová Sněmovna starými návrhy nezabývá.
Komunistka by chtěla volno na Dušičky
Komunistická poslankyně Jitka Gruntová byla také proti návrhu mít na Velký pátek volno. Většina Čechů se podle ní nehlásí k žádnému náboženství a pokud by se uvažovalo o dalším dni volna v kalendáři, měly by to být Dušičky.
Druhý listopadový den se připomíná Památka zesnulých, většina lidí navštěvuje hroby svých příbuzných a blízkých a podle Gruntové by v takový den přivítali volno.
