O ochranu své ženy požádal premiér Jiří Paroubek. Jako první o tom informoval deník Právo.
"Je to protivné, pořád máte někoho za zády. Třeba na nákupech je to opravdu nepříjemné," postěžovala si Paroubková.
Vlastně ani neví, před čím ji má ochránit. Nebezpečí podle jejích slov hrozí ze zahraničí.
O důvodech, proč Paroubková potřebuje ochranu, nikdo nechce mluvit. "Je pravda, že jsem o ochranku požádal, a měl jsem k tomu určité důvody," připustil premiér v Nedělní partii televize Prima.
S ostatními otázkami odkázal novináře na policejní prezidium. Ani tam nebyli sdílní. "Jsou věci, které se zveřejnit nedají. Usoudili jsme, že v případě paní Paroubkové je potřeba posílit její ochranu," řekl MF DNES policejní prezident Vladislav Husák.
Paroubková není zdaleka první ženou českého politika, jež se musí vypořádat s narušením soukromí, které s sebou osobní ochrana nese.
Podobnou zkušenost má za sebou například žena bývalého premiéra Stanislava Grosse Šárka nebo manželka ministra zahraničních věcí Cyrila Svobody Věnceslava. U obou rodin se ochrana vztahovala i na děti.
Zatímco u Grossů byly prý důvodem k ochraně celé rodiny opakované výhrůžky - od zastřelení až po únos dětí, u Svobodů policie reagovala na anonymní telefonát. Neznámý hlas tehdy hrozil, že rozstřílí ministra i jeho rodinu, pokud nezmění tvrdý postoj ke komunistické Kubě.
Obě ženy se s přítomností osobních strážců jen těžko vyrovnávaly. "Je to zásadní zásah do života. Člověk naprosto ztrácí soukromí," tvrdí policejní prezident Husák.
Grossovi měli ochranku dokonce ještě více než tři měsíce poté, co Stanislav Gross odešel z čela vlády.
Kdo má právo na osobní ochranu, určuje zákon. Podle něj patří mezi chráněné osoby prezident, premiér a šéfové obou komor parlamentu.
S bodyguardy za zády chodí i ministři vnitra, zahraničí, spravedlnosti a obrany, ale i exprezident Václav Havel.
Pokud někdo ohrožuje jiného politika či jeho rodinné příslušníky, může ministr vnitra rozhodnout o výjimečném přidělení ochranky.
"Existují určitá kritéria, podle nichž ochranná služba vyhodnotí, kdo ochranku opravdu potřebuje. Pravidelně se pak k hodnocení vrací a rozhoduje, zda nebezpečí ještě hrozí, nebo už může být ochrana ukončena," vysvětlil ministr vnitra František Bublan.
Ochranná služba policie má na dvanáct set zaměstnanců. Ti chrání nejen osoby, ale i důležité budovy, jako je parlament nebo Senát. Osobní strážci se rekrutují z řad policistů.
"Pokud je hlídkový policista šikovný, může se stát osobním strážcem stejně jako detektiv," podotkl Husák. Každý zaměstnanec musí projít psychotesty a podstoupit zkoušky fyzické kondice.