Parašutisté Jozef Gabčík s Janem Kubišem, kteří v Praze zlikvidovali třetího nejmocnějšího muže nacistického Německa Reinharda Heydricha, se stali pro nacisty mimořádně cennými i po smrti.
Když v roce 1942 padli v boji s přesilou, byla jejich těla konzervována ve speciálních skleněných válcích, které měly být vystaveny v kriminalistickém ústavu v Berlíně.
Naposled byly ostatky parašutistů spatřeny při nakládání do speciálního vlaku na pražském Smíchově. Historici považují za velmi pravděpodobné, že se stejně jako těla stovek popravených českých vlastenců nacházejí v ústavech východoněmeckých či rakouských univerzit, kde slouží k výuce lékařů.
"Jde o nejúděsnější věci, které souvisí s druhou světovou válkou. Tady se nedá nic vyloučit," tvrdí Michal Šimůnek z Ústavu soudobých dějin.
O pátrání po zrůdnostech nebyl zájem
Proč se až šedesát let od skončení války otevírá tato obludná kapitola "výroby" anatomických preparátu z těl bojovníků proti nacismu?
Otevřeli ji sami němečtí vědci z berlínské Humboldtovy univerzity, kteří považovali již za neúnosné nadále mlčet o minulosti své instituce. "Tyto zrůdnosti se dlouho zametaly," potvrzuje historik Šimůnek.
Například o válečných zločincích, profesorech Weyrichovi (do konzervačního roztoku naložil i těla Gabčíka a Kubiše) či Grossovi (vraždil a pitval děti), kteří si po válce znovu vybudovali oslňující lékařskou kariéru, německá veřejnost podle historika dodnes nic netuší.
I zástupce českého velvyslance v Německu Jan Sechter říká, že toto téma bylo v Německu dlouho tabu. "Zvláště když se na pavědeckých experimentech podílely zdejší věhlasné instituce," vysvětluje.
Po pádu železné opony se navíc prioritou stalo odškodnění žijících odbojářů či těch, kteří byli nasazeni k otrockým pracím v říši. Až nyní tedy přišlo na řadu pátrání po původu anatomických preparátů německých či rakouských univerzit.
V Berlíně je přesto i dnes hodně lidí, kteří odmítají temnou minulost otevírat. Dost je však i těch, kdo jsou naopak pro.
"Rozštěpena" je i Humboldtova univerzita, která "zpracovávala" těla dodaná z katovny věznice v Plötzensee. Část vědců a studentů tvrdí, že je důležité se s problémem původu anatomických preparátů jednou provždy vypořádat, část ostře nesouhlasí.
České velvyslanectví se okamžitě postavilo za ty vědce a studenty, kteří navrhli uspořádat mezinárodní vědeckou konferenci. Teprve ta by měla v Německu začít s vypořádáním nejtemnější historie země. Konference je avizována na únor příštího roku. Počítá se i s odhalením památníku zavražděným.
"Jakkoliv je to šokující téma, tak je podle nás velmi důležité, aby o něm dnes lidé věděli. I proto náš velvyslanec Boris Lazar prezidenta Humboldtovy univerzity v jeho snaze podpořil," dodává Sechter.
Německá veřejnost si podle něj stále nepřipouští, že by někde na univerzitách ve skleněných válcích měla být těla českých, ale i německých či polských vlastenců.
"Teď je to tady hodně čerstvé. Zaskočena je tím mladá generace i vedení univerzity - proto tak trochu nevědí, jak mají reagovat," vysvětluje Sechter.
Profesor Zdeněk Halata z univerzity v Hamburku nicméně připomíná, že už před dvaceti lety proběhla v anatomických ústavech tehdejší Německé spolkové republiky revize sbírek, při níž se identifikovaly veškeré anatomické preparáty. A jak říká: "Všude se něco našlo."
Všechny preparáty byly pak pietně pohřbeny. Podobný krok paradoxně nikdy neudělala bývalá Německá demokratická republika, Rakousko jen z malé části.
