Bylo to stejné místo, ale o šestnáct let později. Přijely z celé republiky a nejen z ní. Stanuly na místě, kde se měnily dějiny státu a kde mnohé z nich byly poprvé v životě. Děti narozené 17. listopadu 1989. Děti sametové revoluce.
Co je napadlo, když viděly staré fotografie spartakiády, pionýrů nebo Hany Zagorové? Tak třeba toto. Spartakiáda: "Přehlídka všech vesnic, co si připravily." Husák se líbá s Brežněvem: "Jsou jinak orientovaní."
Hložek, Zagorová, Kotvald: "To jsem nikdy neslyšel." Případně o Haně Zagorové v účesu z tehdejší doby: "Ta vypadá." Remek: "Gagarin? Taky tam byla nějaká ženská, učili jsme se o ní ve škole." Pionýři: "Takový komunistický skauti."
Když se mluvilo o minulém režimu, napadlo je ještě tohle: "Fronty na kroužky na záclony." "Příděly na lístečky." "Tesilky." "Bony."
Události 17. listopadu měly děti vzorně nastudované, ale když si měly vybavit komunistické politiky, bylo to už horší. "Prezident Novák? Nebo tak nějak," zalovila v paměti jedna dívka.
Mezi dětmi nebyli jen Češi, do Prahy dorazila na fotografování i vietnamská dívka či mladík, který se narodil 17. listopadu 1989 v Johannesburgu: "V Jižní Africe už se nedá žít. Jsou tam zlí lidé a špatná situace ve všem," řekl o své rodné zemi.
Více v magazínu MF DNES, pozor, tento týden mimořádně ve středu!
