ČTĚTE TAKÉ:
Zemětřesení jim překazilo oběd
Zemětřesení trvalo asi deset vteřin. "Předpokládaná hloubka byla čtyři až šest kilometrů pod povrchem země,“ upřesnil seizmolog Jan Klimeš z Hvězdárny v Úpici na Trutnovsku.
"Náš automatický systém určil velikost zemětřesení o síle 3,4 stupně. Je to průměr získaný ze všech seizmických stanic v celé ČR," řekl MF DNES Jan Zedník z Geofyzikálního ústavu Akademie věd. "Pro naši republiku je to poměrně vzácný jev a relativně silné zemětřesení."
Seizmologové lokalizovali otřesy v okolí Hronova. Nejsilněji je pocítili obyvatelé Červeného Kostelce. "Pohnuly se dva bloky na hronovsko-poříčské poruše," popsal seizmolog příčiny otřesů.
Místy praskala i omítka na domech
"Jedna paní u Červeného Kostelce na Náchodsku dokonce pozorovala vlásečnicové trhliny v omítce," doplnil Zedník.
Zemětřesení se podle něj projevuje dvěma způsoby. "Nejdříve přijde první vlna zespodu. S lidmi jakoby poskočí podlaha," vysvětlil seizmolog. Druhým projevem je rána. Jeden pán si myslel, že mu bouchnul plynový kotel.
"Poslední stejně silné zemětřesení bylo v roce 2000 v západních Čechách. Nejsilnější otřes měl tehdy 3,5 stupně Richterovy škály," přiblížil Zedník. "V oblasti východních Čech byl otřes větší než tři stupně naposledy před 21 lety."
"Málem na mě spadla skříň"
"Dost jsem se lekl," popsal své zážitky s přírodním živlem elektrikář Oskar Vitver z Bukoviny na Náchodsku. "Pak mi to došlo. Zemětřesení! Byl to nepříjemný pocit. Jako kdyby vám za zády někdo něco sypal," dodal Vitver, který se amatérsky věnuje geologii.
"Trvalo to asi dvě vteřiny. Šel jsem se kouknout, co dole chlapi dělají, že jim z regálů padají součástky. Nikdo ale nevěděl, co se děje. Veliká kovová skříň, dvakrát jeden a půl metru, se kterou mají problém hýbat dva chlapi, se kývala,“ doplnil Vitver.
Nejsilnější zemětřesení bylo před stoletím
První zmínky o otřesech půdy z Hronovska mají vědci už z roku 1799. Nejsilněji živel oblast zasáhl počátkem minulého století. Tehdy udeřil silou 4,7 stupně Richterovy stupnice.
Seizmologové prosí občany, kteří zemětřesení pocítili, aby jim pomohli s bližší lokalizací otřesů. Stačí vyplnit tzv. makroseizmický dotazník.
Skály na Broumovsku a v Adršpachu tancují
Ze zemětřesení asi nebudou mít radost horolezci. Podle seizmologa Jana Klimeše bude chvění pokračovat. "Lidé začali na hronovsko-poříčském zlomu těžit v minulosti uhlí, pak lomy opustili. Nyní se tu propadají štoly. Vyvezená půda zatížila podloží, tam kde původně zatížené nebylo, což může být také zdrojem zemětřesení," vysvětluje Klimeš.
Jeho slova potvrzuje i fakt, že slabší zemětřesení se zhruba stejným epicentrem Hronovsko postihlo už před dvěma měsíci. "Aktivita zemských desek zřejmě půjde nahoru. V té samé oblasti se země otřásla 10. srpna silou 2,9 Richterovy škály," říká Klimeš. "Srpnové zemětřesení lidé také cítili, ale ne v takovém rozsahu. Když se země otřese v síle větší než tří stupňů, lidé to poznají bezpečně."
"Někteří se nepoučili a páchají škody dál. Komplex adršpašských skal, kde odčerpávali podzemní vodu, je v neustálém pohybu, skály tancují," míní seizmolog.
V Adršpachu však úterní zemětřesení nepocítili vůbec. "Tady se nic nedělo. Nikdo nic neříkal. Je tu bezpečno. Dřív tu sice byla pískovna, ta je ale stabilní. Ani štola, která tu bývala, není nebezpečná," tvrdí správce skalního okruhu v Adršpachu Juraj Polák, který se ve skalách pohybuje 40 let. "Větší problémy máme s deštěm, ty kámen odemelou. Všechno je ale pod dohledem, toho bych se nebál," přesvědčuje Polák.
O bezpečnost turistů se neobává ani geoložka Chráněné krajinné oblasti Broumovsko Věra Plná. "Experti z Akademie věd léta provádí měření pohybu skal, výsledky ale budou až v dubnu. Teprve pak poznáme, zda se skály při zemětřesení hnuly. Skály se hýbou i když se země nechvěje, třeba vlivem dešťů. Lidé ale nemají důvod k panice" uvedla Plná.
Magdalena Sodomková
