"Vážený pane premiére, děkuji vám za podporu pietnímu místu v Letech u Písku," napsal Havel hned v úvodu dopisu.
Podle bývalého prezidenta tím premiér udělal krok k tomu, aby vláda "podpořila ty proudy české mentality, které povedou k očistné sebereflexi důsledněji než dosud."
Hlavním předmětem dopisu, jak připomněl Havel, ovšem nebyl někdejší koncentrační tábor pro Romy, ale česká zahraniční politika. "Úmyslně ponechávám stranou téma evropské ústavní smlouvy," distancoval se exprezident od nedávného sporu kabinetu s Václavem Klausem.
Je třeba bojovat s diktátory
V prostřední části textu se Havel rozepsal o tom, že jako někdejší disident a bojovník za lidská práva s nelibostí sleduje trend v mezinárodní politice, který určují obchodní vztahy a ekonomické zájmy.
"Při mých nedávných četných hovorech s předními americkými politiky to bylo v každém rozhovoru připomínáno a oceňováno," zdůraznil Havel.
Vláda by podle něj měla zastávat tvrdý postoj. "Rád bych vám poděkoval za to, že zahraniční politika vlády České republiky trvá a bude i nadále trvat na jasných postojích k represivním a autoritativním režimům." Havel ocenil, že Cyril Svoboda taková stanoviska hájí v EU.
"Budete-li i při dalších příležitostech stejně rozhodný jako v případě nápravy pietního místa v Letech u Písku, jsem přesvědčen, že to česká společnost i svobodomyslní lidé v zahraničí podpoří a ocení," zakončil svůj dopis Václav Havel.
Výkup vepřína není jistý
Paroubkova vláda začala minulý týden začala vyjednávat s majiteli vepřína v Letech o tom, že by jejich podnik vykoupila a na místě bývalého tábora postavila památník. Jak to ale nakonec dopadne, není zdaleka jasné.
Zmocněnec vlády Svatopluk Karásek po schůzce se zástupci společnosti AGPI přiznal, že stát asi nebude mít dost peněz, aby si něco takového mohl dovolit, protože celá akce by mohla vyjít až na jednu miliardu korun. Paroubek ho pak doplnil, že by takové peníze raději investoval do vzdělání Romů než do stavby pietních míst. - více zde
