Aby se ale desetitisíce cizinců, které by českou společnost omladily, mohly přistěhovat, musela by zde existovat lepší infrastruktura. A také by se muselo změnit mínění veřejnosti.
Ze zprávy výzkumného ústavu vyplývá, že od roku 1995 se počet lidí ze zahraničí legálně zaměstnaných v Česku zvýšil o více než dvacet tisíc na 170 tisíc. Po vstupu do EU přibylo pět tisíc cizinců.
Nejvíc je v ČR Slováků, kterých úřady práce registrují přes 70 tisíc. Ukrajinců v Česku oficiálně pracuje necelých 40 tisíc, Vietnamců přes 21 tisíc. Ze zemí Evropské unie si legální práci v Česku našlo po Slovácích nejvíc Poláků (7100) a Němců (2100).
Podle Výzkumného ústavu práce a sociálních věcí se zdejší migrační procesy podobají situaci v některých chudších původních státech EU, jakými jsou Portugalsko nebo Španělsko.
V české populaci představují cizinci 2,3 procenta, což je na jednu stranu výrazně méně než třeba v Estonsku, kde to je 20 procent, na druhou stranu v ostatních nových zemí EU to bývá procento jedno.
Stárnutí populace ale není jen problém chudších států, trápí většinu západní civilizace. Imigraci považují odborníci za jednu z cest, jak demografické hodnoty vylepšit.
Česká republika ale nemůže nabídkou pracovních míst, výší mezd ani tolerancí obyvatel konkurovat vyspělejším zemím, konstatoval výzkumný ústav.
