Impulzem pro iniciativu ODS bylo prohlášení předsedy KDU-ČSL Miroslava Kalouska, který řekl, že Grossova kauza už ohrožuje akceschopnost koaliční vlády. - více zde
Předsednictvo lidovců poté Kalouska vyzvalo, ale zorganizoval nejprve jednání koaličních partnerů a poté schůzku parlamentních stran kromě KSČM, kde by se hovořilo "o aktivních krocích, které ochrání věrohodnost a dobré jméno České republiky".
Mirek Topolánek se stejně jako Ivan Langer domnívá, že lidovci měli s podobným prohlášením vyjít už dříve. I tak ale jejich kroky vítá. "Takové případy se v politice dějí, ale strana a demokracie musí mít nějaké samočistící procesy," řekl Topolánek iDNES.
ŘEKLI K PŘÍPADU |
Mirek Topolánek, předseda ODS Michal Kraus, šéf poslanců ČSSD František Pelc, místopředseda US-DEU Bohuslav Sobotka, ministr financí (ČSSD) Milan Urban, ministr průmyslu (ČSSD) Miloslav Grebeníček, předseda komunistů |
"Naším cílem v těch jednáních je ukončit trápení této koalice a dovést zemi k volbám, které budou dřív. S tímto do jednání jdeme dlouhodobě," dodal předseda ODS.
Kalousek zaútočil po jednání
Pár hodin předtím Miroslav Kalousek řekl MF DNES po jednání vedení lidovců: "Individuální problémy pana premiéra ohrožují akceschopnost vlády České republiky, vláda je ochromena a pan premiér si jistě uvědomuje, že to má závažný ústavní rozměr."
Kalousek odmítl, že by svým vyjádřením usiloval o předčasné volby. "Žádné takové úvahy v tuto chvíli nejsou. V tuto chvíli je snaha na otevřeném partnerském jednání najít to nejlepší řešení," řekl novinářům.
Mluvčí vlády Věra Dušková uvedla, že premiér Stanislav Gross se návrhy KDU-ČSL bude zabývat po návratu z Francie, kde je do čtvrtka.
Podle předsedy poslanců ČSSD Michala Krause je od lidovců neférové, že na Grosse útočí přes média. "Seriozní partneři, kteří mají opravdu zájem na tom, aby se věci
řešily, nevzkazují věci takového zásadního významu přes média," řekl ČTK.
Fakt, že se největší tlak na Grosse objevil v době, kdy je v cizině, popudil ministra průmyslu Milana Urbana (ČSSD): "Je to podobné roku 1997 (tzv. Sarajevský atentát na Klause, pozn. red.), kdy premiér vycestoval a v tu ránu se děje něco významného na domácí scéně."
Ke kritice se přidala také nevládní organizace Růžový panter, která premiéra Grosse vyzvala, aby odstoupil, protože porušil řadu etických pravidel.
"Pozbyl jste důvěry mnoha občanů a poškodil jste jméno České republiky u zahraničních partnerů," vzkázala Grossovi Iveta Jordanová, ředitelka Růžového pantera, který se zabývá korupcí ve státní sféře.
"Je to spíše taková politická hra, možná součást jakési předvolební kampaně. KDU-ČSL se každopádně bude snažit emancipovat od koalice s ČSSD," domnívá se analytik Daniel Kunštát z CVVM.
Kunštát si myslí, že předčasné volby nakonec nebudou. "Já bych to zatím nepovažoval za něco reálného. Politici samozřejmě vědí, že to není jednoduché."
Politolog Tomáš Lebeda je opatrnější. "Reálné to je, kdyby se politici dokázali rychle shodnout, volby by teoreticky mohly být na jaře," vysvětlil Lebeda iDNES. Zároveň ale varoval před způsobem, jímž by k nim došlo.
"Pokud by se opakovala situace z roku 1998, kdy poslanci ústavním zákonem zkrátili volební období sněmovny, vlastně by dokázali, že pro ně je ústava jen cárem papíru. Obešli by ji," soudí politolog Lebeda.
Podle Lebedy je důležité, aby došlo k regulérnímu hlasování o důvěře vládě. A teprve pokud by poslanci kabinet třikrát neschválili, aby prezident vyhlásil předčasné volby. "Nějaká vláda by z těch hlasování asi vzešla. Pro komunisty by samozřejmě bylo výhodnější spolupracovat s ČSSD na vládě," dodal pro iDNES Tomáš Lebeda.
ANKETA
Chcete předčasné volby?
CO PŘEDCHÁZÍ PŘEDČASNÝM VOLBÁM |
K předčasným volbám vede poměrně komplikovaná cesta. Za normálních okolností totiž musí sněmovna třikrát za sebou vyslovit vládě nedůvěru a teprve potom může prezident vypsat předčasné volby. Rychlejší variantou je schválení ústavního zákona o zkráceném volebním období sněmovny, k jeho prosazení je ale třeba 120 hlasů. Tento postup už poslanci jednou použili: v roce 1998 po pádu druhé vlády Václava Klause. ODS a lidovci mají ve sněmovně dohromady 78 hlasů. Aby mohli přemýšlet o ústavním zákonu o zkráceném volebním období dolní komory parlamentu, potřebovali by podporu buď komunistů a US-DEU, nebo ČSSD. |