"Část nákladů na pořízení bytu ve výši 1,2 milionu korun nám tehdy půjčil strýc František Vik," řekl Gross MF DNES.
Jenže najednou se ukazuje, že šestasedmdesátiletý strýc Vik, bývalý voják z povolání, už třicet let v důchodu, nedisponoval zdaleka takovou částkou, jakou Gross uvedl.
"No tuhle informaci podával on. A to, co řekne on... My jsme rodina, my držíme pohromadě." Toto je pondělní reakce Františka Vika na dotaz MF DNES, zda premiér nakonec zveřejněnou částku nenadsadil.
Nesnaží se nakonec premiér Gross zveřejněním Vikova jména skrýt identitu jiného, skutečného mecenáše?
Ostatní příbuzní tolik peněz nedostali
MF DNES se pokusila zjistit, jaké jsou Vikovy majetkové poměry. A na základě informací získaných od několika Vikových příbuzných přímo v Jihlavě a zápisů v katastru nemovitostí sestavila následující profil.
Mimo jiné z něj vyplývá, že Vikovy vlastní děti se od svého otce takové pomoci jako Gross nedočkaly.
"Kde by tolik peněz proboha vzal?" podivila se manželka Vikova syna Věroslava. "Nikdy se nám ani nezmínil, že by půjčil panu Grossovi. Stejně tak ani nevím o tom, že by kdy půjčil naší rodině."
Podobně se vyjádřili i další příbuzní, byť někteří z nich nechtěli uvádět své jméno v novinách.
Vik měl jen dva mimořádné příjmy
František Vik žije už léta s manželkou Blankou v panelákovém bytě na okraji Jihlavy.
V roce 1974 odešel do invalidního důchodu z pozice zástupce náčelníka vojenské posádky. Od té doby žije pouze z penze, odcházel do ní s platem kolem čtyř tisíc korun.
Před rokem 1989 měl František Vik pouze dva mimořádné příjmy. Poprvé, když jej zhruba před třiceti lety vyplatil bratr Karel, který zůstal bydlet v domě po rodičích. Tehdy si František Vik mohl podle informací příbuzných připočítat na účet několik desítek tisíc korun.
Další mimořádný příjem měl Vik v osmdesátých letech, když prodal rozestavěný domek u Jihlavy.
"V té době se cena dostavěného rodinného domku pohybovala kolem 200 až 300 tisíc korun. Více to nebylo," říká Ivan Žikeš, viceprezident Asociace realitních kanceláří.
František Vik v pondělí MF DNES informace o svém platu i příjmu z prodeje domu nezpochybnil. Přesto tvrdí, že byl schopen Grossovi půjčit 1,2 milionu korun: "Z čeho jsem to posčítal, do toho vám nic není."
O půjčce nikdo nic neví
Informace o velkém jmění i půjčce Grossovi překvapila i některé Vikovy příbuzné. "Vlastním synům na bydlení nepůjčil ani korunu, zatímco synovci z druhého manželství poskytl takovou sumu," uvedl v pondělí jeden z Vikových příbuzných.
O půjčce Grossovi nemá informace ani současná Vikova manželka Blanka. Alespoň to tak sama říká.
"O tom opravdu vážně nic nevím. Víte, s panem Grossem se nestýkáme, maximálně s jeho rodiči." Na otázku, jestli Grossova rodina půjčku splácí, odpověděla: "My máme s manželem každý svoje konto. Já o tom opravdu nic nevím."
František Vik je v příbuzenském vztahu s Grossem prostřednictvím své bývalé manželky, která zemřela před dvaceti lety a která byla sestrou Grossova otce.
Premiér: Na původ peněz jsem se neptal
Pochybnosti o původu peněz a o tom, zda byl Vik schopen částku 1,2 milionu korun dát dohromady, neumí rozptýlil ani Stanislav Gross.
Ve svém pondělním vyjádření uvedl: "Na původ peněz se musíte zeptat jeho. Když jsme byli kritizováni za přidělení městského bytu, sám se nabídl, že nám půjčí, a snad uznáte, že by nebylo ode mne moc normální chtít dokládat původ jeho peněz. Mrzí mě, že za pomoc mu nyní přidělávám problémy, možná i části rodiny. Což byl asi důvod, proč tehdy nechtěl, abych uváděl jeho jméno. Kdybych chtěl zakrýt nelegální zdroj příjmu, jak naznačujete, vzal bych si větší hypotéku, což banka nabízela. Ale já se musím chovat ekonomicky a volit výhodnější variantu, protože takové příjmy nemám."
Gross si byt v Praze na Barrandově pořídil v srpnu 1999. Do té doby bydlel v obecním čtyřpokojovém bytě, který si nechal jako poslanec za ČSSD přidělit od pražského magistrátu.
Z nového Grossova bytu se v ČSSD svého času stala vnitrostranická kauza.
"Už jsem také slyšel, že jsem dostal úplatek 60 milionů korun. Chci věřit, že to nesouvisí s blížícím se sjezdem ČSSD," prohlásil Gross v březnu 1999.
Do minulého týdne opakoval, že si byt pořídil "zčásti na hypotéku, zčásti z peněz, jež vydělal".
MF DNES minulý týden z kupní smlouvy uložené v katastru nemovitostí zjistila, že Gross platil v srpnu 1999 zálohu na byt ve výši 2,5 milionu korun, tedy částku, kterou si do té doby nemohl sám našetřit.
Teprve v reakci na toto zjištění začal Gross mluvit o roli svého strýce Františka Vika.
|
Nejen český problém: kde politici vzali peníze, jež si nevydělali? |
|
Záhada, jak lze z ministerského či poslaneckého platu ušetřit víc, než kolik si politik vydělá, vrtá hlavou lidem téměř všude. V okolních zemích tento aritmetický problém nedá spát například Slovákům: ministru obrany Pavolu Kánisovi dokonce zlomil před časem vaz - jeho vysvětlení, že peníze na vilu v ceně několika desítek milionů vyhrál při sázení, bylo přeci jen těžko stravitelné. Záhadu ze stejného rodu nijak nevysvětlil ani Vladimír Mečiar, jenž vlastní rodinné sídlo v Trenčianských Teplicích. "Mečiar přijal program Čisté ruce, Dzurinda program Národního boje proti korupci. Jejich ministři a poslanci si kupují drahá auta a stavějí milionové vily," napsal před časem list Sme. Jedním z nich je i Mečiarův ministr vnitra Ľudovít Hudek, jenž, jak zjistil deník Sme, vlastní sídlo v hodnotě asi 35 milionů korun s vinárničkou, saunou, tělocvičnou a umělým potůčkem. Proč ne: jenže podle dostupných údajů nikdy nepodnikal a jeho plat státního úředníka nepřesahoval sumu 40 000 korun. Kde tedy peníze vzal? Slovenská média si rovněž všímala Dzurindova ministra dopravy Gabriela Palacka, který si po rozvodu zařídil sedmimilionový byt, ačkoliv se jeho příjmy v posledních letech pohybovaly v mezích poslaneckého či ministerského platu. Ale korupce není jen problémem Slováků. I Helmut Kohl, jinak ztělesnění ctnosti, hleděl před volbami v roce 1998 do propasti, neboť se ukázalo, že zatajil velké dary pro svoji stranu. Nešlo tedy o plnění vlastní kapsy. Nyní však mají Němci, kteří obrazně říkají, že politici musí mít skleněné kapsy, jiný skandál: ukázalo se, že šest tamních politiků bylo dosud na výplatní pásce firmy Volkswagen, kde pracovali před lety. Jak ukazují pravidelné zprávy Transparency International, žádná země není proti korupci imunní. Korupce přibývá směrem od západu na východ, ale problémy mají i vyspělé státy. V Itálii se ve víru korupčních skandálů octli i premiéři a šéfové vládních stran. V 90. letech korupce poslala do politického záhrobí generálního tajemníka NATO Willyho Claese a mezi politiky v Belgii řádila jako mor. Japonskem před lety otřásl korupční skandál Lockheed, jenž vedl k odsouzení premiéra Tanaky. Moc korumpuje, a tak není divu, že slavný bonmot s nadsázkou dělí politiky na tři skupiny: vinné, podezřelé a neschopné. |
 Stanislav Gross oslavil Silvestra s rodinou na horách. Druhý den už spěchal do Prahy. |
