Zmrazení mezd ústavních činitelů, které předminulý týden navrhla vláda, tak přijde na řadu až příští rok. Vládní novela má vrátit platy na úroveň před jejich listopadovým zvýšením a pak je zmrazit.
Napjatá situace kolem mezd vznikla, když sněmovna před třemi týdny schválila senátní návrh, který o rok odložil zvýšení platů příslušníků bezpečnostních složek, ale zároveň od 1. ledna zvýšil platy politiků, soudců a státních zástupců. Problém byl v tom, že oba návrhy senátoři spojili do jedné legislativní předlohy. - více zde
Předseda komunistů Miroslav Grebeníček v neděli prohlásil, že jeho strana požádá šéfa sněmovny Lubomíra Zaorálka o to, aby se ještě do konce roku mimořádná schůze konala. Předseda poslanců KSČM Pavel Kováčik v pondělí poslal Zaorálkovi mail, v němž ho požádal, aby zvážil možnost jejího svolání.
Zaorálek je ale k možnosti mimořádného jednání sněmovny do konce roku skeptický. Tvrdí, že šance schůzi svolat a předlohu projednat a schválit by byla tehdy, kdyby existovala dohoda klubů a stran, že projednávání a schválení předlohy hned v prvním čtení nezablokují. Takovou blokací ale pohrozila ODS.
Kdyby ODS svoji hrozbu splnila, znamenalo by to, že sněmovna by na mimořádné schůzi mohla předlohu projednat jen v prvním čtení, ale schvalovat by ji mohla až v příštím roce. Do konce roku by to tak stejně nestihla.
Také předseda poslanců ČSSD Petr Ibl minulý týden prohlásil, že nemá cenu se scházet mezi svátky, když předloha bude schvalována nakonec až v lednu nebo v únoru.
Předseda poslaneckého klubu ODS Vlastimil Tlustý řekl, že pokud by byla mimořádná schůze svolána, tak se jí ODS zúčastní. Svolání schůze ale ODS iniciovat nehodlá.
"To není naše záležitost, to je věc vlády. Dokonce musím říci, že kdybych nyní svolal poslanecký klub, tak bude docela problém ty lidi poskládat. To si každý umí představit, že všichni už mají jiné starosti," řekl.
