iDNES pomohl najít autora pana Vajíčka

Nejprve jen odděloval reklamy. Potom se z pana Vajíčka stal symbol Československé televize, i symbol minulé doby. Symbol bez autora. Při přípravě přílohy k 15. výročí Listopadu iDNES zjistil, že televize neví, kdo ho vytvořil. Vyhlásili jsme proto pátrání. Bylo úspěšné.

Veřejně vyhlášené pátrání přivedlo Českou televizi na stopu. Do redakce iDNES přišly desítky e-mailů.

"Hodně pamětníků volalo přímo nám, když si na iDNES přečetli výzvu, a přispěli svým svědectvím. Netušili, že autora pana Vajíčka hledáme," řekla Renata Vronská z obchodního oddělení České televize.

"Teď už víme, že jeho autorem je Eduard Hofman. Nyní se snažíme dohodnout na nové smlouvě s jeho dědici. Vyřešil by se tak letitý problém," dodala.

Pan Vajíčko byl vězněm svého osudu. Bez smluv a s nejasným původem nemohl z archivů České televize. Jeho případné použití totiž nešlo legalizovat.

"Českou televizi oslovily v uplynulých letech desítky zájemců, kteří chtěli pana Vajíčka použít k nejrůznějším účelům. Všechny jsme museli odmítat," řekla Vronská.

"Smlouvy od pana Vajíčka se ztratily po roce 1989. Tehdy zanikl Merkur, který jeho výrobu zaštiťoval. A s ním zmizely i důležité dokumenty," dodala.

Hofman vymyslel pana Vajíčka za dva dny
Pan Vajíčko se na televizní obrazovce objevoval přes dvacet let. Eduard Hofman ho vymyslel za dva dny. 

"Na konci 60. let se v televizi dostalo prostoru i reklamě. Chtěli jsme se nějak odlišit a neoddělovat předěly mezi reklamními šoty jen optickými triky jako hvězdička či kolečko," říká Martin Skyba, tehdejší šéfdramaturg reklamního vysílání Československé televize (ČST).

Eduard Hofman

Eduard Hofman (1914 - 1987) vystudoval architekturu na ČVUT. Kromě režie animovaných filmů se věnoval i knižní grafice.

Prvním celovečerním kresleným filmem Eduarda Hofmana bylo Stvoření světa z roku 1958. Snímek, který by nevznikl bez francouzského vkladu Jeana Effela, se na obrazovkách objevuje pravidelně kolem Vánoc. Komentář namluvil Jan Werich.

K dalším známým Hofmanovým filmům patří Andělský kabát z roku 1948 a Povídání o pejskovi a kočičce z roku 1951.

Reklama se začala vysílat v roce 1967. O nápadu vymyslet nějaký originální a vtipný předěl tehdy uvažoval vedoucí reklamního vysílání František Marvan a pak spolu se Skybou mluvili s Eduardem Hofmanem.

Ten v roce 1965 založil studio animované tvorby ČST, kde vznikaly večerníčky a animované segmenty pro televizní vysílání.

Spolu s Jiřím Trnkou,  Zdeňkem Milerem a Břetislavem Pojarem a mnoha dalšími se Hofman také podílel na vzniku studia Bratři v triku.

"Na začátku týdne jsme spolu mluvili o nápadu, dát reklamě jednotnou tvář. Za dva dny se vrátil a přinesl pana Vajíčka," vzpomíná Skyba, který nyní působí jako dokumentarista a místopředseda Českého filmového a televizního svazu FITES.

Z Vajíčka se stala televizní hvězda
Dvourozměrné vajíčko s kloboukem se na obrazovkách začalo objevovat na podzim 1967 jako znělka v reklamním vysílání "Naše tipy", později přejmenované na "TV tipy". Teprve potom se začal snášet na baloncích s nápisem "Reklama".

"Nejdřív jsme vysílali jen úvodní znělku. Později se přidaly i dvouvteřinové předěly mezi jednotlivými reklamami," podotkl Skyba.

Tvůrci pana Vajíčka si nepřáli, aby se mezi jednotlivými reklamními šoty objevovaly stejné scénky. Jednoduchý oválek s několika čárkami tak dělal mnoho různorodých věcí. Délka scénky přitom nesměla přesáhnout dvě sekundy.

Z počátku měl pan Vajíčko jen klobouk a snášel se na baloncích. Později přibyla skluzavka či skříň. V květnu, měsíci lásky, se vedle pana Vajíčka dokonce objevila paní Vajíčková, které se dvořil.

Vajíčková znělka i předěly se staly u diváků velmi populární. Lidé dokonce sami posílali do televize nápady, co by mohl pan Vajíčko udělat.

Scének bylo na pět stovek
Eduard Hofman přišel se základní ideou a dohlížel na uměleckou stránku předělů. Na animacích se však podíleli i ostatní z oddělení televizní animované tvorby. 

Nejdřív existovalo zhruba padesát scének. Tvůrčí tým se pak každého půl roku sešel a vymýšlel nové. Za nový nápad se platil honorář dvacet až padesát korun.

Celkem vzniklo kolem 500 reklamních předělů. Většinou se objevovaly v hlavním vysílacím čase před a po hlavní zpravodajské relaci. Často také ale vyplňovaly časové rezervy v programu.

"Těsně před vysíláním jsme se vždy jen dozvěděli, jak dlouhou reklamu máme pustit a šlo to hned ven," vzpomíná Skyba.

Vajíčko uváděl i účelové pořady
Když v roce 1975 skončilo reklamní vysílání ČST v Praze, Skyba přešel do publicistického oddělení účelové propagace, kde vytvářel i jiné pořady - například "Výrobky a výrobci" či "10 minut pro vás". V něm se představovaly velké podniky či způsob výroby různých produktů.

Několikaminutové pořady občas dělali i významní režiséři, kteří jinak nemohli točit, mezi nimi i Věra Chytilová, Jan Roháč či Juraj Herz.

Výrobu reklam převzal tehdejší Merkur a částečně i studia v Brně, Ostravě a Bratislavě, kde výroba reklam nerušeně pokračovala.

Po roce 1989 pan Vajíčko z obrazovky Československé televize zmizel. "V současné době nevíte, kdy jedna reklama končí a druhá začíná," podotkl Skyba.

Nyní se na ní alespoň na chvíli vrátil v rámci nedělního pořadu Teleautomat. Jeho oblibu u diváků dokazuje i to, že čtenáři iDNES poslali desítky e-mailů, aby pomohli autora pana Vajíčka vypátrat.

Pan Vajíčko, animovaná postavička, která za komunismu krátkými gagy uváděla reklamní bloky v televizi. (19. listopadu 2004)