"Svatý Václav se změnil v legendu, symbol, do nějž lidé promítají své představy a touhy a který tak sám působí na dějiny," říká historik Antonín Klimek. "Každý ovlivňuje zemi, a čím výše stojí, tím víc. Otázkou je jak. Zatímco třeba Václav Klaus více působí činy, Václav Havel ovlivňoval dění spíše svými myšlenkami," říká Klimek.
O tom, že Václav je jméno, které má pro české země téměř čarovnou moc, svědčí i známý plakát z doby listopadové revoluce: Volte Havla, vždyť je přece Václav.
Václavy, kteří se vyskytovali v našich dějinách i současnosti, spojují někdy tenké nitky podobností.
"Svatého Václava a Václava Havla spojuje například to, že oba více působili jako morální autority než jako státníci," říká o tom historik Dušan Třeštík.
"Svatý Václav nevytvořil český stát, ale byl jeho symbolem," dodává historik Třeštík. Je to paradox: Stát totiž vytvořil až Václavův bratr (a jeho vrah) Boleslav. "To je napětí, které je dnes i mezi dvěma současnými Václavy. Tedy Havlem a Klausem. Havel je symbol, ale Klaus je praktický politik," říká Třeštík.
A mají vůbec něco společného všichni ti různorodí Václavové, kteří prošli českými dějinami? Ano, mají. Většinou se totiž objevují v klíčových momentech českých dějin.
ANKETA |
Začněme od Václava, který byl zavražděn svým bratrem Boleslavem a stal se poté svatým. "Jeho jméno vyznačuje dobu christianizace - pokřesťanštění a vzniku státu, což byla první velká revoluce v našich dějinách," říká Třeštík.
"Václav II. je reprezentantem první velké modernizace v našich dějinách spojené s kolonizací a vznikem měst, symbolicky završené zaražením pražského groše. A Václav III. neměl na nic velkého čas, ale jeho vražda vyznačuje konec přemyslovské dynastie," dodává.
Věřící uvidí ve státní svátek lebku světce |
Během pouti budou 28. září v bazilice ve Staré Boleslavi vystaveny ostatky svatého Václava. Běžně je lebka světce uložena v pokladnici nad sakristií v katedrále svatého Víta na Pražském hradě. K vidění je jednou do roka. "Lebka je zahalena tenkým plátnem. Pohled na ni proto není nijak morbidní. Zachoval se i chrup světce," říká mluvčí České biskupské konference Daniel Herman. V historii se objevily pochybnosti, zda jde skutečně o lebku světce. "Je historicky jisté, že lebka patří svatému Václavovi," uvedl antropolog Emanuel Vlček. Ve Staré Boleslavi byl kníže Václav zavražděn 28. září 935. |
Václav IV. stál zase u zrodu husitské revoluce. "Podle některých ji zavinil," doplňuje Třeštík.
A poslední přelomové období právě zažíváme - po pádu komunismu a rozdělení Československa přišel vstup do Evropské unie. I toto období je spojeno se jmény Václavů - Havla a Klause.
Ale jen jeden z Václavů se stal patronem země - svatý Václav. Podle legend byl spíše mnichem než knížetem, vlastnoručně lisoval víno a pekl hostie pro mši. Na druhé straně navrhl jednomu z nepřátel místo bitvy osobní souboj a dokázal v něm zázračně zvítězit. Když překročil r. 929 německý král Jindřich Ptáčník s vojskem hranice, slíbil platit do Německa poplatek. Což mu jeho odpůrci, mezi nimi bratr Boleslav, vyčítali.
Spor o to, jak se postavit ke vznikající německé říši, vyvrcholil Václavovým zavražděním zřejmě 28. září 935 (ne 929 jak se dříve soudilo) ve Staré Boleslavi. Boleslav se s velkým štěstím a státnickým nasazením skvěle zhostil úkolu vybudovat nezávislý český stát, který za jeho vlády sahal až po hranice Kyjevské Rusi. Za pozornost stojí i další Václavové: Václav III. byl v Olomouci zavražděn a do Česka posléze přišla nová královská dynastie: Lucemburkové.
Václav IV. byl zase synem legendárního Karla IV. Podle názoru historiků byl prý panovník sice dobrý, ale nešťastný. Když se dozvěděl o prvních husitských nepokojích, při nichž tekla krev, ranila ho mrtvice.
A na hodnocení Václavů Havla a Klause je asi příliš brzy. Ale dá se už říct, že se Václavové zapsali do historie nejsilněji? "To je těžké. Musela by se udělat nějaká statistika. Ještě bylo hodně Vladislavů," říká historik Jiří Suk.
Socha svatého Václava na Václavském náměstí v Praze. |