Úplně nejhůř jsou na tom v Karlovarském kraji, kde je nekvalifikovaných pedagogů plná třetina.
Naopak nejlépe jsou na tom Jihočeši. Sehnat mladé učitele s potřebným vzděláním je pro ředitele škol čím dál větší problém. Proto by mnohde museli školy zavřít, nebýt výpomoci důchodců.
Například v Moravskoslezském kraji je každému čtvrtému učiteli na základní škole přes padesát let. A jeden z patnácti učitelů má už nárok na důchod. Podobné je to i na Liberecku, kde stojí za katedrami dvanáct procent penzistů.
"Kvůli nízkým platům nastupuje do škol minimum absolventů učitelských oborů. Bez důchodců by mnohé školy vůbec nemohly fungovat," varuje výroční zpráva Libereckého krajského úřadu.
Nejstarší věkový průměr mají ve sborovnách vesnických škol. "Ne vždy je to na škodu. V některých případech je kvalitní učitel v penzijním věku lepší než začínající pedagog bez jakékoli praxe," míní ředitel olomouckých školských inspektorů Miroslav Straka.
Jak jim pedagogické sbory stárnou, však mnohde, jako třeba na Zlínsku, vůbec nesledují. "Bylo by zajímavé vědět, kolik je mezi učiteli důchodců, ale je to vůči těm lidem velmi citlivý údaj," vysvětluje přístup zlínského kraje Lenka Janalíková z tamního školského odboru.
Sehnat kvalitního učitele je čím dál těžší
Těžký život školáka dnes poprvé okusí 90 200 prvňáků. Největší šanci, že je zpoza katedry přivítá muž, mají děti ze Zlínska a Vysočiny. A naději, že je bude učit odborník, zase mají Jihočeši.
Potíž je to hlavně pro ředitele základních škol v Karlovarském kraji. Sehnat tam mladého nadšeného absolventa pedagogické fakulty je téměř nadlidský úkol. Každý třetí učitel, který dnes v základních školách na Karlovarsku přivítá své žáky, nemá pro svou práci potřebné vzdělání.
Situace je tam dvakrát horší než ve zbytku Česka. Kvalitní učitelé chybějí i na Vysočině a v Ústeckém kraji. Tam by se navíc neobešli bez pomoci penzistů. Na Vysočině už má nárok užívat si klidu v důchodu každý desátý učitel, na Ústecku každý dvacátý. Z Ústeckého kraje je na tom nejhůř Rumburk.
"Láska k tomuto povolání nestačí, rozhodují finance. Proto se mladí do školství nehrnou. Pětadvacetiletému absolventovi pedagogické školy můžeme dát jen deset tisíc korun hrubého, což nestačí," říká zástupkyně ředitele rumburské Základní školy Tyršova Jaroslava Markusová a vypočítává:
"Nemáme tu jediného kvalifikovaného učitele jazyků. Učí u nás děvčata, která mají třeba státnici z cizího jazyka, ale jsou to jen středoškolačky." Platí přitom, že čím menší obec je, tím hůř se učitelé shánějí.
Tak třeba z kantorů na Královéhradecku je nekvalifikovaných 13 procent. V samém Hradci Králové absolvent pedagogické fakulty, která je přímo ve městě, místo ve škole skoro nesežene.
"Tady je situace dobrá, a když se kvůli úbytku dětí propouští, výpovědi dostávají v první řadě právě nekvalifikovaní učitelé," říká předsedkyně místních školských odborů Růžena Ryglová. V nedalekých Libčanech je to zase úplně obráceně.
"Hlavně jazyky u nás učí středoškoláci. Učitelé s příslušným vzděláním se k nám na vesnici za peníze, které jim můžeme nabídnout, nehrnou. Snadno si najdou lépe placené místo. A je to čím dál horší," říká ředitel Základní školy v Libčanech na Hradecku Svatopluk Čech.
Někde to funguje
Recept, jak pro žáky skutečné odborníky zajistit, zdá se, vynalezli v Základní škole v Červené Vodě na Pardubicku. Ještě před pár lety tam na prvním stupni základních škol měla každá druhá učitelka jen středoškolské vzdělání.
Příští rok už budou mít vysokoškolský diplom všechny. "Dali jsme šanci vychovatelkám z družiny a učitelce z mateřské školy. Všechny začaly dálkově studovat pedagogiku. Bylo to jediné řešení: dostat sem mladého učitele není možné," podotýká ředitelka školy Zdeňka Fojtková.
Problém s nedostatkem učitelů neznají jen v jediném kraji: Jihočeském. Kantorů bez potřebného vzdělání je tam pouhých sedm procent. Po odborné stránce stoprocentně vybavený pedagogický sbor mají v českobudějovické základní škole Oskara Nedbala.
Na osm set žáků tu připadá 44 učitelů. "Navíc tu máme jen jedinou učitelku v důchodovém věku. Ale je jednou z nejlepších a nejoblíbenějších," upozorňuje ředitel školy Miroslav Poláček.
Jednu potíž však zatím nevyřešili ani v jižních Čechách. Muži o práci učitele nestojí, takže sborovny škol ovládají téměř výhradně ženy. Mužů-učitelů je jen patnáct procent. Podle psychologů je to špatně, protože dětem chybí mužský vzor.
