"Je zázrak, že nedošlo k vážnějšímu zranění psa i člověka," soudí zoolog zahrady Josef Poživil, který psa ošetřil.
Michal Gubík se svojí přítelkyní Zuzanou Veselou šli na procházku do zoo. Měli s sebou kočárek s malým dítětem a fenku kokršpaněla.
"Měli jsme psa na vodítku. Když jsme šli kolem zídky u aligátorů, naše fenka na ní vyskočila. Pak se vysmekla z vodítka a skočila dovnitř," popsala Zuzana Veselá.
Fenka dopadla těsně vedle samice aligátora. Ta ji popadla a stáhla do vody. Menší samici však po chvíli zápasení dokázala fenka utéci. Ke břehu se ale nedostala. Téměř dvojnásobně velký samec ji totiž popadl a ponořil se s ní pod vodu.
"Stáhl ji pod sebe a dlouho se nevynořovala. Nakonec se z jeho sevření dostala. Než ale stačila vylézt, chytla ji znovu samice," vypráví Veselá.
Ta ji však naštěstí nestačila chytnout za tělo, ale v zubech svírala jen její ocas. "Vypadalo to, že by se z toho mohla dostat. Byla nedaleko břehu a snažila se mít hlavu nad hladinou. Tehdy tam Michal bez rozmýšlení skočil," pokračovala ve vyprávění.
Její přítel se sice bál, že by mohla zvířata napadnout také jeho, ale když slyšel, jak Shiry, jeho fenka anglického kokršpaněla, naříká a viděl, jak statečně bojuje, skočil do výběhu.
Vzal svého psa za hlavu a přetahoval se o něj s aligátorem, který ho nechtěl pustit. Nakonec ale vyhrál a kňučící fenku vysadil z výběhu.
Kokršpaněl vyvázl jen s pohmožděninami a šokem, na Michala Gubíka plazi vůbec nezaútočili.
Život psovi i jeho majiteli možná zachránil fakt, že pár aligátorů žije už dlouhá léta v zajetí a odvykli si lovit živou potravu. "Krmíme je hlavně hovězím masem, živá zvířata nedostávají. Jsou navíc velice klidní, i když je pravda, že v létě bývají aktivnější," vysvětlil inspektor chovu ústecké zoo Jan Landa.
Třicetiletý samec a asi o polovinu mladší samice aligátora severoamerického si už odvykli od lovení. "Pokud by se něco takového stalo v přírodě, pravděpodobně by to neskočilo takhle šťastně," dodal Landa.
"Neznalost, podcenění možného nebezpečí a ztráta pudu sebezáchovy mohla i pro zachraňující majitele skončit tragicky," upozornila Věra Vrabcová z oddělení propagace ústecké zoo.
Michal Gubík by však pro svého psa skočil znovu. "Nemohli jsme vůbec v tu chvíli přemýšlet. Dívali jsme se, jak bojuje, jak drží hlavu nad vodou, a když byla už trošku u kraje, skočil tam a vytáhl ji. I když si uvědomuje nebezpečí, skočil by pro ni znovu," tvrdí Gubíkova přítelkyně.
Ústečtí strážníci lovili agresivní užovku
Plazi ovšem způsobili v Ústí rozruch ještě jednou. Ústečtí strážníci se ve středu opatrně seznamovali s 1,5 metru dlouhou užovkou korálovou.
Agresivního hada objevili majitelé bytu v ústecké čtvrti Neštěmice. Na vyplašené zvíře však policistům nestačilo obvyklé náčiní jako obušek nebo pouta. Zbraně si tentokrát vypůjčili od rybářů.
"Vlastně to bylo rybářské náčiní, ale patřilo původně pytlákům," řekl zástupce ředitele městských strážníků Jan Novotný. Policisté totiž zhruba hodinu před zásahem v Neštěmicích kontrolovali, zda v ústeckých vodách loví pouze skuteční rybáři.
Přitom zabavili náčiní několika pytlákům. To ještě netušili, že se jim zanedlouho bude velmi hodit.
Užovku korálovou po náročném odchytu odvezli strážníci do ústecké zoologické zahrady. Později zjistili, že její výlet byl velmi krátký. Užovka patřila sousedce paní, u níž byl had nalezen. Majitelka je zaměstnankyní zoologické zahrady.
Leguán je stále na svobodě
Výlet si zatím stále dopřává leguán Vašek z Terezína na Litoměřicku. Majitelce utekl na konci minulého týdne a zatím ho nikdo na jeho cestách neobjevil.
Na rozdíl od užovky, která má výrazné červeno-černé zbarvení, je velmi nenápadný. Zelený plaz se tak může lehce ukrýt v korunách stromů.
