Před měsícem přinesl britský list reportáž o používání klecí a zacházení s pacienty v ústavu v Rábech na Pardubicku. Redaktorka, která se v ústavu nechala zaměstnat jako praktikantka, uváděla, že děti se z klece dostanou jen kvůli jídlu a koupání.
Vedení rábského ústavu připouští, že v nezbytných případech postele s klecemi či sítěmi používá. "Nezavíráme je proto, abychom se jich zbavili, ale aby si neublížili," vysvětlil v polovině června pro MF DNES ředitel ústavu Jan Slezák. - více zde
Svaz pacientů: Připoutání řetězen je mnohem násilnější
Se Slezákem souhlasí i Svaz Pacientů ČR. "Zjistili jsme, že skutečnost nikterak neodpovídá tomu, co článek naznačuje. Během inspekce jsme si prohlédli zařízení, seznámili se s provozem ústavů a metodami práce personálu a byli jsme v kontaktu s obyvateli domova tak dlouho a důkladně, že oklamání prakticky nepřipadá v úvahu," reaguje na červnový článek The Sunday Times Josef Mrázek, viceprezident svazu pacientů.
Podle něj dosud zástupci svazu nezjistili žádný případ zbytečného použití uzavřeného lůžka. "Ve všech sledovaných případech byla patrná snaha personálu domova omezit dobu pobytu v lůžku během denního režimu jen na nezbytnou dobu," poznamenal.
Doplnil, že v Česku čeká na schválení závazná směrnice vymezující podmínky, za kterých může být síťové nebo klecové lůžko použito. "Je to důležitý a užitečný krok, protože řešení úplným zákazem používání těchto lůžek je proti zájmům pacientů," upozornil.
Podle něj se tam, kde byla zcela zrušena lůžka se zábranami, objevilo mnoho úrazů způsobených pádem a problémy s bloudícími dezorientovanými obyvateli.
"Je také nutné zvážit, že připoutání člověka pomocí řemenů k posteli je mnohem násilnější opatření, než klecové lůžko. Rovněž tak nelze považovat za správné jednoduše nahradit síť tím, že je člověk uveden chemoterapií do polomrtvého stavu," připomněl.
Dosud získané poznatky lze podle Mrázka shrnout tak, že při daném počtu pracovníků a při vybavení, které mají k dispozici, české domovy pro mentálně postižené děti i dospělé slouží velmi dobře svému účelu.
"Investicemi do stavebních úprav a do zařízení a posílením personálu by se dalo dosáhnout dalšího zlepšení. O tom by ale sotva někdo napsal článek, a tak jsme vlastně rádi, že se zvedla vlna pozornosti k těmto problémům, i když na základě nepravdivého obvinění," uzavřel viceprezident svazu pacientů.
Dopis dostal prezident i premiér
Rowlingová poslala protestní dopisy prezidentovi Václavu Klausovi i premiérovi Vladimíru Špidlovi. "Ano, dopis máme. Pan premiér se s ním seznámí a nechá si udělat odborné posudky a pak odpoví," řekl iDNES Luboš Šikula z úřadu vlády. Kdy se pisatelka dočká odpovědi nechtěl odhadovat.
Spisovatelka napsala "jako rodič rodiči" i českému velvyslanci v Londýně Štefanu Fülemu. "Odpověděl jsem jí ve stejném duchu - jako rodič rodiči," řekl ČTK velvyslanec. "Napsal jsem jí, že informace, tak jak byly uvedeny v The Sunday Times, mne rovněž šokovaly a že jsem požádal české úřady, aby se záležitostí zabývaly," uvedl ambasador.
Skutečnost, že se do věci zapojila světově proslulá tvůrkyně čarodějných příběhů podle Füleho "neznamená, že se nám podaří vše vyřešit zamumláním zaklínadla 'Abrakadabra!' Nicméně její angažovanost bude nesporně pozitivním symbolem při řešení komplexu problémů sociální a psychiatrické péče v ČR".
The Sunday Times cituje i britskou poslankyni Evropského parlamentu baronku Nicholsovou, která se záležitostí zabývá a prosazuje zásadní změny: "Musí se to vzít od základu, potřebuje to peníze EU a mohutnou převýchovu personálu."
Nicholsová řekla, že země, které klece používají, musejí své léčebné metody modernizovat a najít pro tyto nemocné děti domovy, kam patří.
Rowlingová britskému nedělníku řekla, že byla touto praxí "zděšena tak, že neměla slov". Myšlenka zavírání lidí do klecí je podle ní strašná a že se to děje v zemi EU, tento pocit jen prohlubuje.
Podle listu může být zásah světově populární spisovatelky kritický pro výsledek debaty o klecích, Češi si nyní uvědomí, že to nepřejde.
Rowlingová pracuje pro několik dětských charitativních organizací i pro Amnesty International, která označuje klece za protiprávní. Kritizovala je i organizace Human Rights Watch.
