"Jsem rád, že jsem Pavla Tigrida poznal, těšil jsem se z jeho přátelské přízně, je mi to nesmírně líto," uzavřel Dostál.
Tigrid byl jedním z nejvýraznějších představitelů českého exilu po komunistickém převratu v únoru 1948. V říjnu by se dožil 86 let.
K úmrtí Pavla Tigrida se veřejně vyjádřil i prezident Václav Klaus. "Byl to mimořádný člověk a patřil mezi osobnosti, kterých má náš národ málo," citoval prezidenta šéf tiskového odboru Hradu Petr Hájek.
"Václav Havel přijal zprávu o úmrtí pana Tigrida s bolestí v srdci. Pokládá Pavla Tigrida za člověka, který mohl z tohoto světa odcházet s dobrým pocitem, že za ním zůstalo bohaté dílo," řekl Radiožurnálu, který o Tigridově úmrtí informoval jako první, Havlův tajemník Jakub Hladík.
Útěk před nacisty...
Tigrid se narodil jako Pavel Schönfeld roku 1917. Rodově byl spřízněn se spisovateli Antalem Staškem a Ivanem Olbrachtem. Otec byl inženýrem chemie, ateistou, masarykovcem. Původně židovská rodina se plně asimilovala, syna nechala pokřtít.
V březnu 1939 Tigrid přelstil okupační úřady a místo na Slovensko, kam získal propustku, odjel přes Německo k Atlantiku a do Anglie. V Londýně se začal živit jako skladník a číšník.
Roku 1940 nastoupil do rozhlasového vysílání československé exilové vlády. Redaktoři museli mít pseudonymy. Schönfeld si vzpomněl, jak na gymnáziu zkomolil název řeky Tigris na Tigrid. Stal se tedy Tigridem v éteru, po válce si to příjmení nechal úředně stvrdit.
DÁLE ČTĚTE |
Velký rozhovor s Pavlem Tigridem (1.3.2003) |
Z tvorby Pavla Tigrida |
|
Některá vyznamenání Pavla Tigrida |
|
... a před komunisty
Po válce se Tigrid v Československu dlouho nezdržel. Svou vlast opustil podruhé.
Tigrid sestavil a jako první řídil československou redakci v evropské pobočce Radio Free Europe. Začala vysílat 1. května 1951. Tigrid žádal větší nezávislost na newyorské redakci RFE a následující rok odešel.
Odjel do USA, studoval politické vědy na Columbijské univerzitě a psal komentáře pro Hlas Ameriky.
Výrazná osobnost české emigrace a politik
Nedostávalo se mu intelektuálního naplnění. Rozhodl se to změnit: 28. října 1956 vydal první číslo čtvrtletníku Svědectví.
Tigridova revue dosahovala až dvacetitisícového nákladu, z něhož se většina pašovala do Československa.
V letech 1994 až 1996 byl ministrem kultury v Klausově vládě. S výjimkou svého vládního angažmá stál až do roku 1998 po boku prezidenta Václava Havla coby jeho blízký poradce.
Od roku 1960 žil - s přestávkami v devadesátých letech - trvale ve Francii. Do Čech jen zajížděl, jak sám říkával. V Hericy u Paříže měla jeho rodina domek. Byl ženatý, měl syna a dvě dcery.
Z jeho knih je zřejmě nejznámější Kapesní průvodce inteligentní ženy po vlastním osudu, která vyšla v roce 1988 v exilu a v roce 1990 v Česku.
Od začátku 90. let často publikoval v českých médiích. Po roce 1998 se ale stáhl z politického života.
Vážení čtenáři, |
Pavel Tigrid na snímku z roku 2001. |