Rodiče dokážou svým dětem někdy dát opravdu netradiční jméno, s jehož vyslovením mohou mít potíže nejen jeho spolužáci v mateřských školkách.
A co potom teprve matrikářky, které mají jméno zapsat. "Vzpomínám si, že asi před osmi lety rodiče chtěli dceru pojmenovat Winona. O tom jsem měla pochybnost," říká Věra Kadlecová z matriky Městského úřadu v Jihlavě.
"Samozřejmě, že oblíbené televizní seriály a filmy se do výběru jména hodně promítají," říká Božena Lusková z matriky Městského úřadu v Hradci Králové.
Důkazem může být malá statistika: v rozmezí let 1991 až 2000 se v Česku narodilo přesně šest Esmerald, šedesát Nikit, sto čtrnáct Pamel nebo deset Ornell.
V těch samých letech se u nás narodilo také jedenáct Antoniů, devětapadesát Kevinů, šest Armandů nebo šest Brandonů. Podivná jména však nejsou výsadou jen několika posledních let. Například v padesátých letech bylo módou dávat dětem ruská jména. Čas od času se vyskytla také dívka jménem Pětiletka.
Existují lidé, kteří se jmenují Vinetue Chlupatý (literární postava se však píše jinak: Vinnetou), Pětiletka Koniprdová nebo Sergej Omrd. "Podivná jména jsme s kolegyněmi zapisovaly asi pětadvacet let," říká Jana Šimonová, která dlouho pracovala v archivu Českého statistického úřadu.
Lidí, kterým rodiče dali podivné jméno, žije hned několik. S neobvyklými křestními jmény, které navíc v kombinaci s příjmením dokážou vytvořit i vtipně znějící vizitku, se jim prý nežije špatně. Někdy netradiční jméno umí i pomoci v kariéře.
"Do čtrnácti let mi jméno vadilo. V patnácti jsem začal dělat divadlo a muziku a každý si mě pamatoval," říká dvaačtyřicetiletý Narcis Tomášek z Děčína, který pracuje jako právník. "I v advokacii mi jméno pomáhá. Jednou za mnou přišel člověk, že by rád věděl, jak vypadá člověk jménem Narcis," usmívá se Tomášek.
"Jméno bych už nevyměnil, i když mi vadí, jak se mě každý pořád ptá, jak se to píše a vyslovuje. A přitom jde o klasické ruské jméno," říká Vsevolod Kozel z Brna, který pracuje na tamější pobočce Inspekce životního prostředí.
"V padesátých letech, kdy jsem se narodil, byla ruská jména v módě. Rodičům se asi líbilo, jinak by mi ho přece nedali," snaží se Kozel rozluštit, kde se jeho rodiče při výběru jména nechali inspirovat.
Občas může výběr jména znamenat také vyjádření "kulturní gramotnosti" rodičů. "Čtyřletá dcera se jmenuje Jorika. To je z Hamleta, který v známé scéně drží právě lebku Jorika," říká Klára Smolíková z Tábora.
"To jméno vymyslel manžel, on je takový tvůrčí," vysvětluje. Holčička, která navštěvuje mateřskou školku, podle matky nemá mezi dětmi potíže. "Nikomu, dokonce ani dětem její jméno divné nepřijde. Naopak si vymýšlejí zdrobněliny," dodává.
Sedmiletý syn Nicole Maláčové z Brna se jmenuje Joshua a po jejím manželovi Janovi ještě Zrzavý. "Jméno jsme vymysleli, až když se syn narodil. Líbilo se nám jméno bájného bojovníka ze Starého zákona, který se jmenoval Jozue. Sestřička se ale nějak přeslechla, a když jsme viděli na papíře napsáno Joshua, už jsme to tak nechali," vysvětluje Maláčová.
Evžen Hart, šéf reklamní agentury Ogilvy, má dva syny; Vojtěcha a Matěje. Oběma nechal do rodného listu zapsat ještě druhé jméno, a to Lev.
"Vojtěch slyší jak na Vojtěcha, tak na Lev Harta. Matěj je ještě malý a nemá z toho rozum, ale už mu říkáme Lev Harte také," vysvětluje Evžen Hart. Inspirací pro druhé jméno svých dětí mu byla prý někdejší sázka s kamarády.
Evžen Hart si je vědom, že kombinace jmen jeho synů leckoho pobaví, mnozí rodiče však výběrem jména svému potomkovi vyvolají úsměv jaksi mimoděk. A netradiční spojení jmen pak inspiruje vtipálky k vytváření legend.
Několik let se traduje, že po světě chodí člověk jménem Album Známek. Nikdo ho však nikdy neviděl. "Bohužel, takový člověk nikdy v matrikách zapsán nebyl," uvedl Jiří Hájek z tiskového odboru ministerstva vnitra.
