Do funkce nastoupil se slovy: "Budu pokračovat v práci svého předchůdce." Předchozí ministr Peltrám postavil Schlinga před připravenou transformaci drah. Ministerstvo v té chvíli bylo s vedením drah na nože a v odborech to vřelo.
Peltrám chtěl dráhy rozdělit tak, aby se o cestující a zboží staraly České dráhy a o koleje a nádraží druhá společnost. Ta by ovšem pronajímala nádraží nejen Českým drahám, ale i případným dalším dopravcům.
Schling udělal jen drobnou změnu. Koleje bude vlastnit Správa železniční cesty, ale provoz na nich budou zajišťovat České dráhy. Prakticky tak na koleje nemůže konkurence. Tímto šalamounským rozhodnutím získal na svou stranu i odbory.
"Předchozí reformy jsme nepodporovali, protože jsme s nimi byli v silném názorovém rozporu," řekl tehdy železniční odborový předák Jaromír Dufek. Zatímco všichni předešlí ministři měli z odborů strach a většinu svých bitev prohráli, Schlinga odbory neohrožovaly.
I když Schling už měl schválený fond dopravy, naplnit ho takovým množstvím peněz, aby mohl stavět podle představ, se mu nedařilo. Ročně se tak i za něho stavělo na dvě desítky kilometrů dálnic. Snažil se proto chopit nabídky izraelské Housing & Construction a začít stavět za soukromé peníze s tím, že stát bude splácet. Pilotním projektem měl být severomoravský předvolební slib Miloše Zemana: dálnice D47 do Ostravy.
Začal však nešťastně, přidělil projekt rovnou bez výběrového řízení Izraelcům. Ti dodnes marně čekají na smlouvu o stavbě, byť se podařilo ministerským vyjednavačům snížit i kritizovanou cenu stavby.
Zdaleka největší škody napáchali sociální demokraté v oblasti telekomunikací. V tom je Schling do značné míry nevinně, většinu problémů převzal po předchůdci. Nový telekomunikační zákon, který měl přinést otevřený trh, kde by se konkurence prala o zákazníky, přinesl pravý opak. Prakticky prodloužil monopol Českému Telecomu, který i nadále dusí konkurenci. Ustanovil regulátora, který není dostatečně silný a schopný fungující tržní prostředí zajistit.
Nedokončena zůstala privatizace Telecomu. Peltrám vyhodil generálního ředitele, rozhádal strategického investora se zástupci státu, a ten se mimo jiné proto rozhodl, že z Telecomu odejde. Stát mohl za svůj podíl v Telecomu utržit přes osmdesát miliard korun, místo rychlého prodeje však dnes marně shání kupce.
Nikdo není ochoten dát více než šedesát miliard. Podobně prodělal stát i na prodeji Českých Radiokomunikací. Schling si za svého nejbližšího spolupracovníka vybral Pavla Brahu. Jako náměstek mu moc neposloužil. Svůj inženýrský titul totiž prokazoval padělaným diplomem a z ministerstva odešel.
Nejznámější úřednickou chybou byly špatné testy pro autoškoly, které vyvolaly vlnu protestů a několik blokád dopravy v hlavním městě. O ministerské křeslo však Jaromír Schling nepřišel ani ve chvíli, kdy se k učitelům autoškol přidali dovozci ojetin, kteří měli pocit, že jim ministrovy vyhlášky brání v podnikání.
