"Směřuje to k poměrně výrazné obměně klubu. Dá se očekávat, že pravděpodobně více než polovina poslanců bude nováčky," připouští předseda poslaneckého klubu ČSSD Bohuslav Sobotka. Čtyřkoalice takové změny nečeká. Vymění se asi z jedné třetiny, počítá však s tím, že "urve" víc křesel než minule.
Po minulých volbách se dolní komora obměnila z necelé poloviny: do parlamentních lavic se tehdy nevrátilo celkem 89 ze dvou set poslanců. Nejvíce nových zákonodárců měla ODS a Unie svobody, naopak nejméně KSČM. Co rozhoduje u současných poslanců o jejich umístění na kandidátkách? "I docházka na jednání poslaneckého klubu je profilem dotyčného," říká místopředsedkyně ČSSD Marie Součková.
"V kraji se tak ale nehodnotilo," lituje její kolega, který už ví, že v nové sněmovně pro něj místo nebude. O budoucnosti toho kterého politika může rozhodovat jeho aktivita ve sněmovně, ale také například to, ve kterém výboru sedí. Třeba dopravní výbor se lidem v krajích, kteří o kandidátkách rozhodují, může jevit důležitější než imunitní.
Někdo to "vzdal" ještě před volbami. Například za US nebude z jejích devatenácti členů kandidovat hned několik. Mimo jiné Monika Horáková, jediná romská poslankyně. Horáková se nedávno vdala, jmenuje se nyní Mihaličková, čeká miminko a místo politiky se chce věnovat rodině.
Bez sněmovny se obejde i Michal Lobkowicz a lidovkyně Ludmila Müllerová. Další lidovecký poslanec a sněmovní "matador" Pavel Tollner sněmovnu již opustil. Stal se členem dozorčí rady České konsolidační agentury a včera, během projednávání státního rozpočtu, se pohyboval po parlamentu už pouze s visačkou HOST.
V parlamentních lavicích však určitě zůstanou nejen Václav Klaus, Vladimír Špidla nebo Karel Kühnl, ale i další známé tváře. Ostatním zájemcům, zejména z ODS a ČSSD, kde ještě nejsou hotové kandidátky, nezbývá než o volná místa bojovat. Ke slovu přichází různá zákulisní jednání a nervozita.
"Bez provozního napětí se to neobejde," připouští poslanec ČSSD Milan Urban, jenž si oproti většině svých stranických poslaneckých kolegů ze středních Čech již zajistil volitelné místo. Jak se vlastné dá poslanecký poslanecký průkaz získat? Nejistější je umístit se dostatečně vysoko na krajských kandidátkách.
Pokud však politik nezíská takto výhodnou pozici, zbývá mu jediné: doufat, že získá dostatek preferenčních hlasů. Tedy, že jej voliči na volebním lístku navíc zakroužkují. Místopředsedu sněmovny Jiřího Vlacha tak například v roce 1998 vyneslo 4,5 tisíce preferenčních hlasů ze třetího na první místo jihočeské stranické kandidátky.
Třikrát tolik preferenčních hlasů dostal šéf komunistů Miroslav Grebeníček. Na kroužky u svého jména bude muset letos spoléhat bývalý ministr obrany Vilém Holáň. Ten se totiž na čtyřkoaliční kandidátce v Moravskoslezském kraji umístil až na hranici volitelnosti, na šestém místě. Předhonil jej i člen menší ODA, "muž s ostrými lokty" - opavský podnikatel Oldřich Malota.
Stejně "neslavně" dopadl i bývalý kandidát na lídra Čtyřkolalice a bývalý první místopředseda lidovců Jaroslav Kopřiva. Aby byl z jedenáctého místa v Olomouckém kraji zvolen, musel by se stát zázrak.
