"Experti z Nizozemska a Belgie, kde už mají reformu za sebou, nás před možným nedostatkem vojáků základní služby varovali. Například v Belgii proto museli přechod uspíšit," uvedla Drahomíra Nová z Centra pro přípravu reformy ozbrojených sil ministerstva obrany.
Ve Francii dokonce odmítl nastoupit do povinné služby celý poslední ročník mladíků. Návrh profesionalizace však proti vylidnění vojska žádný recept nemá.
"Existují různá krizová řešení. Musíme ale vycházet stále z toho, že vojenská základní služba je povinná. Již dnes se sice lidé dokážou odvodu vyhnout, já ale věřím, že dostatek vojáků základní služby seženeme," řekl ministr obrany Jaroslav Tvrdík.
Není tedy jisté, zda se odvedencům vyplatí nástup oddalovat. Podle současných zákonů by si museli vojenskou povinnost splnit i v časech profesionální armády.
Vojsko se bude vylidňovat
Po zprávě, že od konce roku 2006 skončí pro mladé muže vojenská povinnost, protože vojsko bude plně profesionalizováno, mohou začít armádě chybět vojáci základní služby.
Experti sice očekávají, že tento problém bude vrcholit těsně před datem úplného zprofesionalizování vojska, ale už nyní s napětím sledují, zda se odvedenci budou snažit nástup k útvarům oddalovat. Možnosti jsou dvě: mladí muži budou déle studovat, anebo přesvědčí lékaře, že momentálně nemohou do armády ze zdravotních důvodů nastoupit.
Na toto nebezpečí upozorňuje i návrh profesionalizace armády, který ve středu schválila vláda. "O tomto problému se zmiňujeme, ale o možnostech řešení ne," připouští Drahomíra Nová z Centra pro přípravu reformy ministerstva obrany.
Detaily přechodu k profesionální armádě se upřesní až po jednáních, jež o reformě povedou politické strany a jež mohou samotný projekt pozměnit.
Vylidnění vojska je reálné i ze zkušeností západoevropských zemí, které mají přechod k profesionalizaci za sebou. "Problémy nebudou v prvotní etapě, ale hlavně na konci." přiznává ministr obrany Jaroslav Tvrdík.
"Ve Francii poslední ročník vojáků základní služby odmítl nastoupit do vojenské činné služby. Nazvali se vyděděnci. Byl to vlastně jeden z problémů, který přivedl francouzské velení k tomu, aby ukončili reformu o rok dříve," připomíná Tvrdík, podle něhož bude armáda poslední vojáky základní služby lákat na "různé zvýhodněné režimy".
Drahomíra Nová z Tvrdíkova ministerstva však upozorňuje, že teoreticky si budou odvedenci muset odbýt základní službu i po roce 2006. To v případě, že zůstane v platnosti současný zákon.
"Jinak by se museli zpovídat z porušení zákona," říká Nová. Vládní zmocněnec pro profesionalizaci armády Jaroslav Škopek má ovšem reálnější pohled: "Pokud odvedenci vojnu nestihnou do roku 2006, těžko to po nich bude někdo požadovat následně. Nemělo by to smysl."
Podobný problém bude muset řešit i ministerstvo práce a sociálních věcí, které má na starosti civilní službu. Na tu kvůli nedostatku vhodných míst čekají zájemci i několik let. "O tom, jak to bude vypadat v závěrečných letech před profesionalizací, se zatím nemluvilo. K tomu bude potřeba politické rozhodnutí," říká Petr Ševčík z tohoto ministerstva.
"Jak by k tomu přišli ti, kteří si odklad nedokázali vyběhat a službu si museli odbýt?" ptá se však Josef Lomička, jenž se civilní službou zabývá na pražském magistrátu.
