Pokud v některé z obcí přesáhne německá komunita deset procent obyvatel obce, může při obecním zastupitelstvu zřídit takzvaný Výbor pro národnostní menšiny a případně požádat peticí o dvojjazyčné nápisy v obci.
"Letos 15. července ale zveřejníme jen dílčí výsledky, které přinesou údaje o jednotlivých národnostech pouze v hromadných sumách za celé okresy," vysvětluje vedoucí krajské pobočky Českého statistického úřadu v Ostravě Dagmar Racková. "Konkrétní přesná čísla o jednotlivých obcích budou zveřejněna až v červnu 2002," dodává.
Obyvatele Hlučínska ale pomalá práce statistiků bude téměř další rok udržovat v nejistotě. "Je to nepříjemné, tak dlouho čekat. Žádný předběžný odhad o skutečném počtu občanů německé národnosti v Bolaticích si však vyslovit nedovolím," říká například Heinrich Zajíček, šéf jednoho z pěti německých sdružení na Hlučínsku - spolku Schlesisch-Deutscher Verband in Hultschiner Ländchen v Bolaticích.
Zároveň však Heinrich Zajíček míní, že značná část občanů na Hlučínsku měla i při letošním sčítání lidu strach přihlásit se k německé národnosti. "Pokud vím z osobních rozhovorů, a o to více mě to mrzí, tak se v mnoha případech báli i ti občané, kteří jsou vlastníky německých pasů," říká.
Podle Zajíčka ani široká kampaň před sčítáním lidu, která lidem vysvětlovala, že údaje ve sčítacích listinách nemohou být zneužity, část starousedlíků nakonec nepřesvědčila. "Úřadům nevěří a mají v dobré paměti, jak kvůli svému národnostnímu původu trpěli po druhé světové válce," naráží Heinrich Zajíček na složité historické kořeny Hlučínska.
Spolkový zákon o státním občanství však od padesátých let umožňuje bývalým občanům, jejich dětem i vnukům z dříve německých území získat německý pas.
Zatímco ale například původní obyvatelé Ratibořska či Opolska v dnešním Polsku, tedy na územích s podobnou dějinnou situací, už si o německé pasy masově zažádali na počátku osmdesátých let, lidé z Hlučínska ve větším měřítku získali německé pasy až v devadesátých letech.
"Mít německý pas ale automaticky neznamená mít německou národnost," naznačuje Heinrich Zajíček, předák německého spolku v Bolaticích, jak je národnostní situace na Hlučínsku díky "dějinným kotrmelcům" celé oblasti zamotaná.
"Letos 15. července ale zveřejníme jen dílčí výsledky, které přinesou údaje o jednotlivých národnostech pouze v hromadných sumách za celé okresy," vysvětluje vedoucí krajské pobočky Českého statistického úřadu v Ostravě Dagmar Racková. "Konkrétní přesná čísla o jednotlivých obcích budou zveřejněna až v červnu 2002," dodává.
|
Historie Hlučínska: |
| - V roce 1742 prohrála Hlučínsko císařovna Marie Terezie ve válkách o Slezsko a to náleželo až do roku 1920 nejprve k Prusku, pak k Německému císařství a krátce po první světové válce k výmarské Německé republice. Obce Píšť a Hať byly dokonce k Československu znovu připojeny až v roce 1923. - V roce 1938 připojil Hlučínsko k Německu Adolf Hitler jako takzvaný Altreich a občany prohlásil za Němce a muže poslal do války bojovat za německý wehrmacht. Z válečné fronty se už stovky obyvatel Hlučínska nevrátily. - Poválečnému odsunu se pak většina obyvatel Hlučínska vyhnula především díky svému prokazatelně slovanskému původu z časů před záborem Hlučínska Pruskem v polovině osmnáctého století, na který po roce 1945 poukázali historici i politikové. |
Zároveň však Heinrich Zajíček míní, že značná část občanů na Hlučínsku měla i při letošním sčítání lidu strach přihlásit se k německé národnosti. "Pokud vím z osobních rozhovorů, a o to více mě to mrzí, tak se v mnoha případech báli i ti občané, kteří jsou vlastníky německých pasů," říká.
Podle Zajíčka ani široká kampaň před sčítáním lidu, která lidem vysvětlovala, že údaje ve sčítacích listinách nemohou být zneužity, část starousedlíků nakonec nepřesvědčila. "Úřadům nevěří a mají v dobré paměti, jak kvůli svému národnostnímu původu trpěli po druhé světové válce," naráží Heinrich Zajíček na složité historické kořeny Hlučínska.
Spolkový zákon o státním občanství však od padesátých let umožňuje bývalým občanům, jejich dětem i vnukům z dříve německých území získat německý pas.
Zatímco ale například původní obyvatelé Ratibořska či Opolska v dnešním Polsku, tedy na územích s podobnou dějinnou situací, už si o německé pasy masově zažádali na počátku osmdesátých let, lidé z Hlučínska ve větším měřítku získali německé pasy až v devadesátých letech.
"Mít německý pas ale automaticky neznamená mít německou národnost," naznačuje Heinrich Zajíček, předák německého spolku v Bolaticích, jak je národnostní situace na Hlučínsku díky "dějinným kotrmelcům" celé oblasti zamotaná.
