Záplavu dat by měly vytlačit souvislosti a více samostatné práce dětí.
Tak si to alespoň představuje české ministerstvo školství a doufá, že za další tři roky čeští školáci v novém průzkumu Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj (OECD) prokážou nejen dobré znalosti matematiky a přírodních věd, ale také schopnost využít znalosti v praxi.
V tom totiž stále výrazně pokulhávají za světovou špičkou. "Samozřejmě sázíme na reformu osnov, podle kterých právě začínají školy učit," přiznává náměstek ministryně školství Jaroslav Müllner.
Učitelé reformu vítají. "Bude to trvat ještě dlouho, než se vylepší výsledky našich dětí. Ale rozhodně reforma osnov pomůže. Tedy pokud ji učitelé pochopí jako šanci něco změnit a nepojedou dál v zajetých kolejích," říká Josef Filouš, šéf Asociace CESHA, která sdružuje všechny typy škol v zemi.
On sám si uvolnění osnov vysvětluje tak, že se děti nepřestanou učit o Boženě Němcové, ale spíš o tom, co znamenala pro Čechy a svět, než její datum narození.
Za dobrý nápad by považoval i nový předmět čtení, které zavedly některé západoevropské země až do maturity. Děti se učí porozumět textu a zpracování informace. Tedy to, v čem české dětí stále výrazně pokulhávají.
Stínový ministr školství ODS Walter Bartoš se však domnívá, že vládní reforma osnov nestačí. "Jde jen o kosmetickou opravu. Mělo by například přibýt více hodin českého jazyka, kdy se žáci věnují práci s textem a porozumění informacím," míní Bartoš.
Autoři studie OECD upozorňují i na to, že země s nejlepšími výsledky obvykle "neselektují své děti". To znamená, že největší rozdíly nejsou mezi jednotlivými školami, ale uvnitř škol.
"V těchto zemích se rodiče nemusí zásadně rozmýšlet, do které školy pošlou své děti, protože vědí, že v každé je podobná úroveň," píše se ve studii. V Česku je tomu právě naopak. Předseda Asociace základních škol Karel Bárta by proto přivítal změnu typického středoevropského modelu.
Testovaní studenti z Německa či Rakouska dopadli podobně jako čeští. "Některé děti posíláme hned do zvláštních škol, jiné jdou do jazykových škol, pak víceletých gymnázií či do tříd s rozšířenou výukou matematiky. Vytváříme tak úzkou elitu chytrých lidí a ty dělí hluboká propast od velkého počtu obyčejných lidí," říká Bárta.
Školáci nerozumějí dobře tomu, co čtou
České školství je poněkud úzce specializovaný podnik. Dokáže "vyprodukovat" menší skupinu matematických expertů, pro praktický život však připravit stále neumí. Mnohem lépe to dokážou například učitelé ve Finsku, Hongkongu či v Koreji.
V novém rozsáhlém průzkumu Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj, který prověřoval schopnost využít vědomosti v praxi, čeští patnáctiletí školáci skončili v průměru. Stejně jako v roce 2004, kdy se tato studie dělala poprvé.
Na 250 tisíc studentů ze 41 zemí řešilo například to, proč se mění den a noc, počítalo výšku schodů, plánovalo cestu do zahraničí či hledalo informace v manuálu od mrazáku.
Čeští studenti se ukázali jako nadprůměrně dobří v řešení matematických úloh a vyznají se i v přírodních vědách. V těchto oblastech se oproti předchozí studii dokonce zlepšili.
Jakmile však mají postupovat bez jasných pravidel (například pochopit a využít přečtený text), zůstávají až v druhé polovině hodnocených zemí. Ačkoli se už řadu let v Česku diskutuje o tom, že starý systém výuky nevyhovuje moderním trendům, většina škol jede stále ve vyjetých kolejích.
Změnu, která umenší učení zpaměti ve prospěch hledání souvislostí, by měla přinést nedávno schválená reforma osnov, která dává učitelům více volnosti při výuce. Alespoň si to tak představuje vláda.
Tón ve vzdělávání zatím určují jiné země. Finsko, jehož ekonomika patří k nejvýkonnějším na světě, se stále drží na prvním místě. Finové podle odborníků nutí děti, aby uměly samy hledat informace.
"Mohlo by se zdát, že sedí pořád u počítačů a praktický život jim bude cizí, ale není to tak," říká Josef Filouš, šéf školských asociací. Evropa zdaleka nedrží primát ve vysoké úrovni vzdělávání. Na přední místa se vyšplhaly například Japonsko či Korea.
