Bylo to jako z akčního filmu. Z auta v úterý odpoledne vysedli maskovaní policisté se samopaly. Hlídali prostor před Novou radnicí. Předmět jejich ochrany se přitom skrýval v malé krabičce v rukou ředitelky Ostravského muzea Jiřiny Kábrtové.
Pravěkou, pouhých 4,6 centimetru dlouhou sošku ženy, která je jednou z mála štíhlých venuší na světě, si ve středu v obřadní síni magistrátu prohlédly stovky lidí. Ráno se památkově chráněná soška pod policejním dohledem opět vrátí na místo trvalého uložení na jižní Moravu.
"Byl to pro mě zvláštní pocit, protože asi hned tak se člověku nepodaří jet s takovým doprovodem. I když svítila červená, jeli jsme, protože jsme vezli naši 'lady'," popisovala své dojmy z převozu Petřkovické venuše Jiřina Kábrtová. Po celou dobu jízdy držela krabičku s vzácnou soškou v rukou.
Ostrava chce sošku natrvalo
Primátor města Petr Kajnar usiluje o to, aby se Petřkovická venuše, někdy nazývaná i Landecká, vrátila do Ostravy natrvalo. To ale vedení brněnského Archeologického ústavu Akademie věd odmítá. Podařilo se ale vyjednat kompromis. Venuše by měla být od nynějška do Ostravy zapůjčována mnohem častěji než dřív (naposledy tu byla k vidění v roce 2003 v hornickém muzeu).
"Podařilo se připravit smlouvu mezi akademií věd a Ostravským muzeem. V ní je řečeno, že venuše by mohla být do Ostravy zapůjčována řádově každý rok nebo i několikrát do roka," uvedl Petr Kajnar.
Ve vestibulu Nové radnice se ve středu po desáté hodině dopoledne, kdy začal den otevřených dveří, tísnily stovky Ostravanů. U Petřkovické venuše, kterou strážili dva městští policisté, se každý z nich mohl zastavit jen na malý okamžik.
"Celý život jsem horník a tato soška byla objevena na Landeku, kde lidé uhlí používali už před mnoha tisíci lety. I proto mě Petřkovická venuše velmi zajímá," líčil důvody, které jej přiměly přijít si prohlédnout sošku, Rudolf Apfelthaler z Ostravy.
